Austronésané

Austronéská expanze, širší oblast je hypotetická, zejména dosažení amerického pobřeží je spornou otázkou

Amiové na Tchaj-wanu

Austronésané jsou etnicko-lingvistickou skupinou, která mluví austronéskými jazyky. V minulosti osídlili široké území při pobřežích a na ostrovech Indického a Tichého oceánu. Za pravlast Austronésanů se považuje ostrov Tchaj-wan. Odtud zahájili rozsáhlou námořní migraci, známou též jako austronéská expanze. Proběhla přibližně v letech 3000 až 1500 př. n. l. Kolem roku 2200 př. n. l. dorazili na Filipíny. Někdy před rokem 2000 př. n. l. začali užívat plachet, což jejich schopnost migrovat po moři znásobilo a nastalo rychlé šíření na ostrovy Indo-Pacifiku. Dosáhli až k Velikonočnímu ostrovu na východě, Madagaskaru na západě a k břehům Nového Zélandu na jihu.

Dnešní populace Austronésanů se odhaduje na 400 milionů lidí, nejvíce jich žije v Indonésii (asi 270 milionů) a na Filipínách (asi 109 milionů), kde tvoří většinu obyvatelstva. Také v Malajsii, na Madagaskaru jsou etnickou většinou (Malajci 21 ze 34 milionů, respektive Malgaši drtivou většinu ze 32 milionů obyvatel) Většinu populace tvoří taktéž ve Východním Timoru (asi 1,2 milionu), na Fidži (asi 900 tisíc) a ve většině států Oceánie s výjimkou Papuy Nové Guiney, Austrálie a Nového Zélandu. V dalších zemích tvoří významné menšiny – Thajsko (asi 1,9 milionu, zejména Malajci), Papua Nová Guinea (asi 1,3 milionu), Vietnam (asi 1,2 milionu), Nový Zéland (asi 850 tisíc), Tchaj-wan (asi 600 tisíc), Singapur (asi 570 tisíc, Malajci), Austrálie (asi 500 tisíc) či Havajské ostrovy (asi 500 tisíc). Díky migraci ve 20. a 21. století existují také významné skupiny austronéského původu ve Spojených státech (asi 6 milionů) a Kanadě (asi 1 milion).

Rozšíření v průběhu času.

Území, kde se austronéská populace udržela, je někdy souhrnně označováno jako Austronésie. Nicméně skupina nemá jednotné etnické vědomí, společnou kulturu, náboženství či jazyk, takže pojem sehrává poměrně malou roli geopolitickou (podobně jako označení Germán či Slovan). Protože pojem Austronésan není věcí identity osob a skupin, je také složité měřit výskyt v populaci a počty lidí austronéského původu se tak musí jen odhadovat. To, co je v minulosti spojovalo, byla technologie stavby lodí, tetování, domy na kůlech, řezbářství z nefritu, zemědělství v mokřadech a různé motivy skalního umění. Do svých nových domovů také šířili podobnou skladbu domestikovaných rostlin a zvířat – rýže, banány, kokosové ořechy, chlebovník, smldinec, kolokázie jedlá, moruše (morus papyrifera), kuřata, prasata a psi.

K austronéským etnikům patří Amiové, Pajwánci, Acehové, Čamové, Mokenové, Sihanakaové, Dajákové, Fidžijci, Kanakové, Čamorové, Maorové, Samoánci, Tagalové, Sundánci, Bandžarci, Javánci, Balijci, Toradžové, Minangkabauové, Batakové, Malajci, Malgaši, Cebuánci nebo Warayové.