Geografie Austrálie
| Geografie Austrálie | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | Mount Kosciuszko (2 228 m n. m.) |
| Nejnižší bod | Eyreovo jezero (-15 m n. m.) |
| Nejdelší řeka | Murray (2 375 m) |
| Rozloha | 7 686 850 km² |
| Stát |  Austrálie |
| Sousední jednotky | Oceánie |
| Souřadnice | 27°0′0″ j. š., 144°0′0″ v. d. |
 | |
| Mapa znázorňující vodní toky a plochy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie Austrálie je tvořena pestrou paletou biogeografických oblastí, které z hlediska velikosti zajišťují Austrálii - jako kontinentu - až poslední místo, avšak Austrálii - jako státu - místo šesté. Obyvatelstvo Austrálie se soustředí v oblastech východního a jihovýchodního pobřeží. Geografický charakter Austrálie je značně proměnlivý, zahrnuje oblasti se zasněženými horskými vrcholy jako Australské Alpy a Tasmánii, stejně jako rozlehlé pouště nebo tropické pralesy a lesy mírného pásma.
Na severu Austrálie sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalomounovými ostrovy a Vanuatu a na jihovýchodě s Novou Kaledonií a Novým Zélandem.
Fyzická geografie[editovat | editovat zdroj]
Austrálie je zároveň stát, ostrov a kontinent. Je situována v Oceánii mezi Indickým oceánem a Tichým oceánem na zeměpisných souřadnicích 27° j.š 144° v.d. Rozloha 7 686 850 km2 včetně Ostrova lorda Howa a ostrova Macquarie ji řadí na šesté místo největších zemí světa. Je jen o málo menší než USA (bez Aljašky a Havajských ostrovů) a 31,5krát větší než Velká Británie.
Celková délka pobřeží Austrálie je 35 876 km a dalších 23 859 km představuje délka pobřeží australských ostrovů.[1] Při pobřeží se nachází 758 zátok, nejčastěji v tropickém a subtropickém pásmu.[2] Austrálie si nárokuje rozsáhlou oblast výsostných vod o celkové ploše 8 148 250 km², v níž není zahrnuta oblast Australského antarktického teritoria. Austrálie disponuje nejrozsáhlejšími výhradními právy na využití přilehlých vod ze všech zemí světa.[3] Austrálie nemá žádné suchozemské hranice. Nejsevernější pevninské body leží na Yorském poloostrově v Queenslandu a v Top End v Severním teritoriu.
Západní polovina Austrálie je tvořena Západní vysočinou s pásmem hor táhnoucích se téměř od západního pobřeží a přecházejících do nížin v blízkosti středu kontinentu. Kromě Hamersleyho, MacDonnellova a Musgraveho pohoří je Západní vysočina plochá. Povrchové vody je v Západní Austrálii nedostatek, na západě a na severu oblasti však protéká několik větších řek jako například Murchisonova řeka a Ashburtonova řeka na západě nebo Victoriina řeka v Západním Austrálie.
Velké předělové pohoří se táhne poblíž východního pobřeží Austrálie, a odděluje tak poměrně úzké příbřežní pásmo země od zbytku kontinentu. Lesy mírného pásma, které se zde rozkládají, poskytují příjemné prostředí, jsou zde vysoké srážky, hojná a rozmanitá flora a fauna a nejhustší zalidnění.
Mezi Velkým předělovým pohořím a Západní vysočinou se rozkládá Centrální nížina sestávající z Velké artéské pánve a největšího australského říčního systému, povodí řek Murray a Darling a Eyreova jezera.
Podél východního pobřeží Austrálie se táhne nejrozsáhlejší korálový útes světa Velký bariérový útes. Pod jihovýchodním cípem Austrálie leží velký hornatý ostrov Tasmánie.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Austrálie je nejrovnější a nejstarší kontinentální zemská masa, má nejnižší průměrnou výšku a poměrně klidnou geologickou historii. Geologické síly jako tektonický výzdvih horských pásem nebo tření mezi kontinentálními deskami působily zejména v rané geologické historii Austrálie, kdy byla ještě součástí prakontinentu Gondwana. Nejvyšší bod se jmenuje Mount Kosciuszko vysoký 2.228 m, což je zanedbatelné ve srovnání s nejvyššími vrcholy jiných kontinentů. Proces vodní eroze a zvětrávání značně poznamenávají povrch Austrálie.
Austrálie se rozkládá uprostřed tektonické desky, kde se v současnosti nevyskytuje aktivní vulkanismus. K drobným zemětřesením nepůsobícím větší škody dochází pravidelně, větší zemětřesení dosahující síly větší než 6 stupňů Richterovy škály přicházejí v průměru každých pět let.[4] Největší část povrchu Austrálie představují nížiny, na nichž se rozkládají pouště a na jihovýchodě pastviny a úrodná půda. V horách na Tasmánii ani v Australských Alpách se nevyskytuje trvalá sněhová pokrývka ani ledovce, třebaže tomu tak v minulosti bylo. Velký bariérový útes, nejrozsáhlejší korálový celek na Zemi, se táhne nedaleko od východního pobřeží Austrálie. Mount Augustus v Západní Austrálii je největší skalní monolit na světě.
Oblasti[editovat | editovat zdroj]
Australská kontinentální zemská masa sestává ze šesti charakteristických geografických oblastí:[5]
- Východní vysočina zahrnující Velké předělové pohoří, úrodné pastviny akáciového pásma při východním pobřeží a Východní pahorkatinu
- Východní náplavové roviny a nížiny povodí řek Murray a Darling v jižní části země, k nimž náleží také povodí Eyrova jezera a oblast Carpentarského zálivu
- Jihoaustralská vysočina včetně Flindersova pohoří, Eyrova poloostrova a Yorkova poloostrova
- Západní vysočina a Nullarborská nížina
- Centrální poušť
- Severní vysočina a pánev včetně poloostrova Top End
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Australské vnitrozemí je mimořádně suché a nízký úhrn průměrných ročních srážek způsobuje, že koryta vnitrozemských toků a jezera jsou většinu roku vyschlá. Horní úseky některých toků v tropických oblastech s dostatkem srážek mají vysoké hodnoty průtoků. Povodně způsobené přívalovým dešti drasticky proměňují prostředí a ekologický systém centrální Austrálie se musí střídání cyklů sucha a dešťů dobře přizpůsobit.
Velká artéská pánev představuje důležitý zdroj vody, je to zároveň největší a nejhlouběji položená zásobárna sladké vody na světě. Dostupnost vody v této oblasti vedla k rozšíření pastevectví i na místech, kde by dřív dobytek nedokázal přežít. Četná města a vesnice po celé zemi musí občas čelit nedostatku zásob vody, a proto jsou uplatňována opatření omezujících používání vody. S měnící se situací se tato opatření dotýkají různých okruhů činností.
Billabong je australský název pro mrtvá ramena – stojaté vody, která se mohou vytvářet podél meandrujících vodních toků. Výšky australských vodopádů jsou v celosvětovém měřítku podle World Waterfall Database celkem zanedbatelné, nejvyšší australský vodopád Wollomombi Falls v Novém Jižním Walesu zaujímá v jejím světovém žebříčku až 135 místo.[6]
Politická geografie[editovat | editovat zdroj]
Austrálie se skládá ze šesti států, dvou velkých a několika menších teritorií. Státy: Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Viktoria a Západní Austrálie; dvě hlavní teritoria: Severní teritorium a Teritorium hlavního města Austrálie.
V Austrálii se nachází rovněž několik menších teritorií: federální vládní administrativní oblast uprostřed Nového jižního Walesu a Teritorium Jervisova zátoka sloužící jako námořní základna a přístav hlavního města. Kromě těchto Austrálii patří ještě několik obydlených teritorií ležících mimo kontinent (ostrov Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy) a několik převážně neobydlených teritorií (Ashmorův a Cartierův ostrov, Ostrovy Korálového moře, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy a Australské antarktické území).
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Největší část povrchu Austrálie tvoří pouště nebo polosuché oblasti a 40% rozlohy je pokryto písečnými dunami Osmnáct procent povrchu země zaujímá Australská poušť.[7] Pouze v jihovýchodní a jihozápadní části země je mírné podnebí a úrodná půda Oblast severní Austrálie má tropické podnebí a je tvořena tropickými pralesy pouští i pastvinami
Úhrny srážek jsou značně proměnlivé; v důsledku klimatického jevu El Niño souvisejícího s jižní oscilací někdy v Austrálii nastávají sucha trvající často i několik sezón Občas nastávají písečné bouře které dokážou pokrýt pískem celé oblasti nebo dokonce státy a rovněž byla hlášena mohutná tornáda Vzrůstající míra salinity a rozšiřování pouští v některých oblastech zcela pustoší krajinu
Poloha Austrálie v tropickém a subtropickém pásmu ve spojení se studeným oceánem při západním pobřeží způsobují že je západní část země tvořena horkou a suchou pouští což jsou hlavní charakteristiky velké části kontinentu Studené vodní masy neumožňují dostatečný výpar a produkci vláhy tak potřebné pro vnitrozemí Australští a američtí výzkumníci vypracovali roku 2005 studii o rozšiřování vnitrozemské pouště jejíž výsledky poukazují na skutečnost že původci tohoto stavu mohli být lidé kteří do země přišli zhruba před 50 000 lety Pravidelné vypalování australských stepí a porostu které tvořily až 70% povrchu Austrálie mohlo způsobit změnu klimatu a odklonu monzunových větrů přinášejících vláhu do vnitrozemí
Živelní nebezpečí[editovat | editovat zdroj]
V Austrálii je přítomné riziko požárů vegetace, cyklónů při severním pobřeží, silných bouří a občasných povodní.
Požáry[editovat | editovat zdroj]
Požáry trávy a buše jsou v Austrálii běžné. Požáry trávy se pohybují rychle, přestávají hořet do 5 až 10 sekund a dohořívají minuty. Mají nízkou až střední intenzitu a většinou poškozují pole, hospodářská zvířata a infrastrukturu farem. Požáry buše jsou obecně pomalejší, ale mají vyšší výdej tepla - přestávají hořet do 2 až 5 minut, avšak dohořívají dny. Oheň, který zachvátí koruny stromů, se může pohybovat velmi rychle. Požáry buše jsou částí životního prostředí Austrálie. Přírodní ekosystémy se na oheň adaptovaly a prostředí je tvarováno historickými i nedávnými požáry. Mnoho australských plodin je náchylných k vznícení a velmi dobře hoří, zatímco regenerace mnoha druhů je závislá na ohni.[8]
Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Hlavní témata: eroze půdy v důsledku nadměrné pastvy, rozvoje průmyslu, urbanizace a nevhodnými farmářskými praktikami; salinita půdy v Austrálii se zvyšuje v důsledku špatné kvality vody; rozšiřování pouštních oblastí (desertifikace) částečně způsobené evropskými osadníky a spásání travního porostu přivezenými králíky; dovezení škůdci; zabírání zemědělské půdy a ohrožení původního životního prostředí mnoha jedinečných živočišných a rostlinných druhů; Velký bariérový útes u severovýchodního pobřeží – největší korálový celek na světě je ohrožen následkem nadměrného turismu, omezené zdroje sladké vody; ohrožení původní zvířeny zavlečenými druhy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Australia na anglické Wikipedii.
- ↑ Coastline Lengths [online]. Commonwealth of Australia, 4 June 2009 [cit. 2009-12-17]. (Geoscience Australia). Dostupné v archivu pořízeném dne 18-06-2009.
- ↑ DENNISON, William C., Eva G. Abal. Moreton Bay Study: A Scientific Basis for the Healthy Waterways Campaign. Brisbane: South East Queensland Regional Water Quality Management Strategy Team, 1999. ISBN 0958636818. S. 220.
- ↑ Výhradní práva na využití oceánu s výjimkou rybářského práva Státní námořní atlas. Ministerstvo životního prostředí, vodohospodářství, přírodního a kulturního dědictví
- ↑ Kevin Mccue. Land of earthquakes and volcanoes? [online]. Australian Geographic, 26 February 2010 [cit. 2010-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-03-2010.
- ↑ LOFFLER, Ernst, Anneliese Loffler, A. J. Rose, Denis Warner. Australia:Portrait of a continent. [s.l.]: Hutchinson Group, 1983. ISBN 0091304601. S. 18.
- ↑ Significant Waterfalls [online]. Commonwealth of Australia [cit. 2010-06-11]. (Geoscience Australia). Dostupné online.
- ↑ Deserts [online]. Commonwealth of Australia [cit. 2010-06-11]. (Geoscience Australia). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-05.
- ↑ http://www.ga.gov.au/hazards/
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Austrálie na Wikimedia Commons
