Autun

Autun
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°57′4″ s. š., 4°17′55″ v. d.
Nadmořská výška	280 m n. m.
Stát	Francie
	Autun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	61,5 km²
Počet obyvatel	13 145 (2021)
Hustota zalidnění	213,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Vincent Chauvet (od 2020)
Oficiální web	www.autun.com
E-mail	autun@autun.com
PSČ	71400
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autun [óteⁿ] je historické město ve Francii, region Burgundsko-Franche-Comté, département Saône-et-Loire, s asi 15 000 obyvateli (2006). Leží na řece Arroux na okraji lesnaté oblasti Morvan, asi 70 km jihozápadně od Dijonu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Autun (lat. Augustodunum) byl založen císařem Augustem roku 10 př. n. l., od 2. století je zde doložena křesťanská obec a od 3.–4. století biskupství. V době galského císařství nařídil uzurpátor Victorinus někdy mezi roky 269-271 n. l. útok na odbojné město Augustodunum a dal je po dlouhém obléhání vyplenit. Roku 532 se před městem odehrála významná bitva, v níž Frankové porazili Burgundy a Autun se stal jejich hlavním městem. Roku 725 město dobyli a vyplundrovali maurští (umajjádští) nájezdníci, byl to však krajní bod jejich expanze a o sedm let později, po bitvách u Tours a Poitiers se opět stáhli do Španělska. Za stoleté války roku 1379 město zpustošili Angličané.

Na vojenské škole v Autunu studoval Napoleon I. i jeho bratr Josef Bonaparte a pověstný francouzský ministr zahraničí Talleyrand byl autunským biskupem.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Autun si do značné míry zachoval středověké hradby s 23 věžemi, které stojí na základech starověké římské hradby v délce asi 6 km. Z římské doby se zachovaly dvě brány (Porte d'Arroux a Porte Saint-André), divadlo pro 17 tisíc diváků a zřícenina chrámu, podle podání zasvěceného bohu Janusovi. Hlavní pamětihodností je románská katedrála sv. Lazara na návrší nad starým městem, vystavěná v letech 1120–1146 a přestavěná po vypálení Angličany roku 1379. V 15. století byla postavena také mohutná střední věž nad křížením. Z původní románské výzdoby se zachovala také řada sochařských detailů, zejména monumentální tympanon západního portálu s výjevy Posledního soudu.