Augustin Vološin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Politik Augustin Ivanovič Vološin (17. března 1874 Kolečyn u města Mižhirja19. července 1945 Moskva; ukrajinsky Авґустин ВолошинAvgustyn Vološyn) byl podkarpatskoruský duchovní řeckokatolické církve, učitel a československý politik.

Biografie

Už v roce 1920 patřil k předním politickým aktivistům na Podkarpatské Rusi. Podílel se na založení Ruské rolnické strany.[1]

Ve 20. letech působil jako poslanec Národního shromáždění republiky Československé, kam se dostal v parlamentních volbách v roce 1925 za Československou stranu lidovou,[2][3] respektive za s ní sdruženou formaci Křesťansko-lidová strana Podkarpatské Rusi, kterou Vološin vedl. Jejími sympatizanty byli především řecko-katoličtí zemědělci a podpory se jí dostávalo od řecko-katolického kléru. Měla ovšem proukrajinskou orientaci. Ve 20. letech šlo o stranu loajální vůči ČSR, ve 30. letech se prohlubovala její orientace na nacistické Německo. Šlo o menší formaci. V rámci Podkarpatské Rusi získávala v parlamentních volbách cca 2-4 % hlasů.[4]

Podle údajů k roku 1925 byl Vološin povoláním ředitelem učitelského ústavu v Užhorodě.[5]

V říjnu 1938 byl jmenován předsedou autonomní vlády Podkarpatské Rusi.[6] Stál pak v čele tří po sobě jdoucích kabinetů (první vláda Augustina Vološina, druhá vláda Augustina Vološina a třetí vláda Augustina Vološina), kde kromě premiérské funkce zastával i některé další resorty (například v jeho první vládě byl i ministrem financí, průmyslu, obchodu a živností, školství a zemědělství). Poté byl prezidentem samostatného státu Karpatská Ukrajina, který existoval jen v řádu hodin 15. března 1939. Zároveň vedl vládu samostatné Karpatské Ukrajiny (čtvrtá vláda Augustina Vološina), v níž držel i resort ministerstva spravedlnosti. Pak utekl do Prahy, kde žil během druhé světové války jako soukromá osoba. V roce 1945 po osvobození Prahy byl vojenskou kontrarozvědkou Směrš odvlečen do Moskvy, kde zemřel ve vězení na infarkt.

Augustin Vološin byl 15. března 2002 jmenován Hrdinou Ukrajiny.[7]

Odkazy

Reference

  1. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 961-962. 
  2. Augustin Vološin [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 656, 961-962. 
  5. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 962. 
  7. http://zakon.rada.gov.ua/cgi-bin/laws/main.cgi?nreg=257%2F2002

Související články

Externí odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Augustin Vološin