Augustin Hirschvogel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Augustin Hirschvogel
Hirschvogel Self Portrait.jpg
Narození 1503
Norimberk
Úmrtí 5. března 1553 (ve věku 49–50 let)
Vídeň
Rodiče Veit Hirschvogel the Elder
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Hirschvogel, původně Hirsfogel (1503 Norimberk5. března 1553 Vídeň) byl německý renesanční grafik, geometr a kartograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Augustin Hirschvogel se vyučil v dílně svého otce Veita jako malíř skla, rytec, malíř a emailér. Veit Hirschvogel starší (1461–1525), který patřil do okruhu umělců blízkých Albrechtu Dürerovi a Hansi von Kulmbach, byl téměř výhradním dodavatelem malovaných oken pro norimberské kostely (St. Lorenz, St. Sebald, St. Rochuskapelle, Allerheiligenkapelle). Roku 1525 město Norimberk přistoupilo k náboženské reformaci a zakázky církve na malovaná okna ustaly.

Dílnu v témže roce po otci převzal Augustinův bratr Veit Hirschvogel mladší (1485-1553). Augustin někdy kolem roku 1528 podnikl cestu do Podunají a roku 1530 vytvořil první kresby a ilustrace ovlivněné Dunajskou školou. Roku 1530 si zřídil vlastní dílnu a uzavřel partnerství s keramiky a skláři Hannsem Nikkelem a Osswaldem Reinhartem. Dílna dodávala keramiku, návrhy erbů kamenickým dílnám nebo matrice pro smaltované odlitky. Malované džbány z norimberských dílen jsou označované "Hirschvogelkrüge", ale nemusejí pocházet z Hirschvogelovy dílny.

Roku 1536 Augustin Hirschvogel pracoval jako malíř fajáns v dílně Petra Reichera v Lublani, ale pak se začal věnovat kartografii. Tehdy vytvořil mapy tureckých hranic (1539) a mapu Rakouska (1542) a po návratu do Norimberka roku 1543 vydal pojednání o geometrii. Brzy se stal známým a po přestěhování do Vídně (1544) mu korutanský šlechtic Christoph Khevenhüller zprostředkoval zakázky pro krále Ferdinanda I.. Zabýval se mapováním téměř celé jihovýchodní Evropy a roku 1546 začal pracovat jako kartograf ve Vídni. K těmto účelům si zhotovil vlastní přístroje pro přesné měření vzdálenosti a úhlů. Byl jedním z prvních geodetů a za svou technickou zdatnost dostal čestný titul "Mathematicus". S plánem fortifikací Vídně se osobně seznámil král Ferdinand I. a poté Hirschvogela poslal, aby systém vysvětlil i jeho bratru, římskému císaři Karlu V.. Zároveň mu udělil doživotní rentu 100 guldenů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hirschvogel byl jedním z nejvšestrannějších umělců 16. století. Studoval matematiku a roku 1543 napsal pojednání o geometrii (Ein eigentliche und grundtliche Anweisung in die Geometria) [1] a perspektivě.[2] Díky technické zdatnosti a vzdělání se prosadil jako kartograf, ale byl také originálním malířem a grafikem.[3] Jako jeden z prvních začal používat pro své rytiny měděné desky místo ocelových. Je autorem množství mědirytin a leptů krajinných scenérií (celkem kolem 300 listů), které vznikly převážně během jeho pobytu ve Vídni v posledních deseti letech života. Je řazen mezi umělce Dunajské školy. Ovlivnili ho zejména Albrecht Altdorfer a Wolfgang Huber, z ostatních umělců Agostino da Musi a okruh malířů kolem Raffaela.

Na objednávku kalvinistického maďarského státníka Petera Perényi von Ferd (1547-1549) vytvořil 112 rytin, které ilustrují konkordance pro Starý a Nový zákon (1550).[4] Přispěl 27 lepty do vydání Rerum Moscoviticarum Commentarii - první latinské knihy o geografii, historii a zvycích tehdejšího Ruska, kterou vydal roku 1549 baron Sigismund von Herberstein. Bývá uváděn jako autor jediného autentického portrétu lékaře Paracelsa, ale autorství nelze s jistotou potvrdit.[5]

Od roku 1539 v utajení mapoval hranice Turecka se Slovinskem, Chorvatskem a Maďarskem a později se zabýval mapováním zemí v Rakousku (Korutany, Kraňsko, 1544). Po prvním obléhání Vídně (1529), které skončilo neúspěchem osmanských vojsk, obdržel zakázku na návrh bastionů v městském opevnění. Je autorem pohledů na Vídeň ze severu a jihu a celkového plánu Vídně v kruhovém formátu na desce 1,65 x 2,30 m (1549). Jeho mapu Maďarska vytiskl posmrtně Hans Weygel v Norimberku (1565), mapu Horního Rakouska, zahrnující Slovinsko, část Bosny a Chorvatska, vydal roku 1583 v Antverpách Gerard de Jode pod názvem "Beschreibung des Erczherzogtumb Oestereich ober Enns durch Augustin Hirsfogel".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Augustin Hirschvogel: Geometria
  2. Andreas Kühne: Augustin Hirsvogel und sein Beitrag zur praktischen Mathematik. In: Rainer Gebhardt (Hrsg.): Verfasser und Herausgeber mathematischer Texte der frühen Neuzeit. Annaberg-Buchholz 2002, S. 237–251.
  3. Peters, Jane S. (Winter 1979). "Early Drawings by Augustin Hirschvogel". Master Drawings 17 (4): 359–392, 429–435.
  4. Karsten Falkenau: Die „Concordantz Alt und News Testaments“ von 1550: ein Hauptwerk biblischer Typologie des 16. Jahrhunderts illustriert von Augustin Hirschvogel. Regensburg 1999
  5. Webster, Charles (Dec., 1998). "Review [of Paracelsus by Udo Benzenhofer]". Isis, 89(4), 720–21.
  • Článek byl přeložen z textů v anglické, chorvatské a německé Wikipedii, s využitím údajů v NDB.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pilz, Kurt, "Hirschvogel, Augustin" in: Neue Deutsche Biographie, Band 9, Duncker & Humblot, Berlin 1972, S. 231 On line
  • Karl Schwartz, Augustin Hirschvogel, in 2 volumes, Berlín 1917, nové vydání New York : Collectors Editions; Facsimile Reprint edition 1971
  • Rudolf Bergau: Hirschvogel. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 12, Duncker & Humblot, Leipzig 1880, S. 474–477.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]