Augustin Hirschvogel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augustin Hirschvogel
Hirschvogel Self Portrait.jpg
Narození 1503
Norimberk
Úmrtí 5. března 1553 (ve věku 49–50 let)
Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Hirschvogel, původně Hirsfogel (* 1503, Norimberk - 5. března 1553, Vídeň) byl německý renesanční grafik, geometr a kartograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Augustin Hirschvogel se vyučil v dílně svého otce Veita jako malíř skla, rytec, malíř a emailér. Veit Hirschvogel starší (1461–1525), který patřil do okruhu umělců blízkých Albrechtu Dürerovi a Hansi von Kulmbach, byl téměř výhradním dodavatelem malovaných oken pro norimberské kostely (St. Lorenz, St. Sebald, St. Rochuskapelle, Allerheiligenkapelle). Roku 1525 město Norimberk přistoupilo k náboženské reformaci a zakázky církve na malovaná okna ustaly.

Dílnu v témže roce po otci převzal Augustinův bratr Veit Hirschvogel mladší (1485-1553). Augustin někdy kolem roku 1528 podnikl cestu do Podunají a roku 1530 vytvořil první kresby a ilustrace ovlivněné Dunajskou školou. Roku 1530 si zřídil vlastní dílnu a uzavřel partnerství s keramiky a skláři Hannsem Nikkelem a Osswaldem Reinhartem. Dílna dodávala keramiku, návrhy erbů kamenickým dílnám nebo matrice pro smaltované odlitky. Malované džbány z norimberských dílen jsou označované "Hirschvogelkrüge", ale nemusejí pocházet z Hirschvogelovy dílny.

Roku 1536 Augustin Hirschvogel pracoval jako malíř fajáns v dílně Petra Reichera v Lublani, ale pak se začal věnovat kartografii. Tehdy vytvořil mapy tureckých hranic (1539) a mapu Rakouska (1542) a po návratu do Norimberka roku 1543 vydal pojednání o geometrii. Brzy se stal známým a po přestěhování do Vídně (1544) mu korutanský šlechtic Christoph Khevenhüller zprostředkoval zakázky pro krále Ferdinanda I.. Zabýval se mapováním téměř celé jihovýchodní Evropy a roku 1546 začal pracovat jako kartograf ve Vídni. K těmto účelům si zhotovil vlastní přístroje pro přesné měření vzdálenosti a úhlů. Byl jedním z prvních geodetů a za svou technickou zdatnost dostal čestný titul "Mathematicus". S plánem fortifikací Vídně se osobně seznámil král Ferdinand I. a poté Hirschvogela poslal, aby systém vysvětlil i jeho bratru, římskému císaři Karlu V.. Zároveň mu udělil doživotní rentu 100 guldenů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hirschvogel byl jedním z nejvšestrannějších umělců 16. století. Studoval matematiku a roku 1543 napsal pojednání o geometrii (Ein eigentliche und grundtliche Anweisung in die Geometria) [1] a perspektivě.[2] Díky technické zdatnosti a vzdělání se prosadil jako kartograf, ale byl také originálním malířem a grafikem.[3] Jako jeden z prvních začal používat pro své rytiny měděné desky místo ocelových. Je autorem množství mědirytin a leptů krajinných scenérií (celkem kolem 300 listů), které vznikly převážně během jeho pobytu ve Vídni v posledních deseti letech života. Je řazen mezi umělce Dunajské školy. Ovlivnili ho zejména Albrecht Altdorfer a Wolfgang Huber, z ostatních umělců Agostino da Musi a okruh malířů kolem Raffaela.

Na objednávku kalvinistického maďarského státníka Petera Perényi von Ferd (1547-1549) vytvořil 112 rytin, které ilustrují konkordance pro Starý a Nový zákon (1550).[4] Přispěl 27 lepty do vydání Rerum Moscoviticarum Commentarii - první latinské knihy o geografii, historii a zvycích tehdejšího Ruska, kterou vydal roku 1549 baron Sigismund von Herberstein. Bývá uváděn jako autor jediného autentického portrétu lékaře Paracelsa, ale autorství nelze s jistotou potvrdit.[5]

Od roku 1539 v utajení mapoval hranice Turecka se Slovinskem, Chorvatskem a Maďarskem a později se zabýval mapováním zemí v Rakousku (Korutany, Kraňsko, 1544). Po prvním obléhání Vídně (1529), které skončilo neúspěchem osmanských vojsk, obdržel zakázku na návrh bastionů v městském opevnění. Je autorem pohledů na Vídeň ze severu a jihu a celkového plánu Vídně v kruhovém formátu na desce 1,65 x 2,30 m (1549). Jeho mapu Maďarska vytiskl posmrtně Hans Weygel v Norimberku (1565), mapu Horního Rakouska, zahrnující Slovinsko, část Bosny a Chorvatska, vydal roku 1583 v Antverpách Gerard de Jode pod názvem "Beschreibung des Erczherzogtumb Oestereich ober Enns durch Augustin Hirsfogel".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Augustin Hirschvogel: Geometria
  2. Andreas Kühne: Augustin Hirsvogel und sein Beitrag zur praktischen Mathematik. In: Rainer Gebhardt (Hrsg.): Verfasser und Herausgeber mathematischer Texte der frühen Neuzeit. Annaberg-Buchholz 2002, S. 237–251.
  3. Peters, Jane S. (Winter 1979). "Early Drawings by Augustin Hirschvogel". Master Drawings 17 (4): 359–392, 429–435.
  4. Karsten Falkenau: Die „Concordantz Alt und News Testaments“ von 1550: ein Hauptwerk biblischer Typologie des 16. Jahrhunderts illustriert von Augustin Hirschvogel. Regensburg 1999
  5. Webster, Charles (Dec., 1998). "Review [of Paracelsus by Udo Benzenhofer]". Isis, 89(4), 720–21.
  • Článek byl přeložen z textů v anglické, chorvatské a německé Wikipedii, s využitím údajů v NDB.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pilz, Kurt, "Hirschvogel, Augustin" in: Neue Deutsche Biographie, Band 9, Duncker & Humblot, Berlin 1972, S. 231 On line
  • Karl Schwartz, Augustin Hirschvogel, in 2 volumes, Berlín 1917, nové vydání New York : Collectors Editions; Facsimile Reprint edition 1971
  • Rudolf Bergau: Hirschvogel. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 12, Duncker & Humblot, Leipzig 1880, S. 474–477.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]