Auguste Piccard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Auguste Piccard
Narození 28. ledna 1884
Basilej
Úmrtí 24. března 1962 (ve věku 78 let)
Chexbres
Alma mater Švýcarský federální technologický institut v Curychu
Povolání fyzik, cestovatel a aeronaut
Ocenění komandér Řádu čestné legie
Medaile Rudolfa Diesela
Děti Jacques Piccard
Rodiče Jules Piccard
Příbuzní bratr Jean Piccard
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Auguste Piccard (28. ledna 1884, Basilej, Švýcarsko24. března 1962, Lausanne, tamtéž) byl švýcarský vědec, fyzik a vynálezce batyskafu.

Životopisná data[editovat | editovat zdroj]

On i jeho dvojče Jean Felix se narodili ve švýcarské Basileji. Už jako dítě se zajímal o vědu. Studoval na ETH v Curychu, v roce 1922 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Bruselu, kde přednášel až do odchodu do důchodu v roce 1954. Ve stejném roce se mu narodil syn Jacques. V roce 1927 se účastnil Solvayovy konference. Kromě jeho průkopnických experimentů ve stratosféře, se Piccard také zabýval jadernou fyzikou. V roce 1917 předpověděl existenci třetího izotopu uranu, který nazval „Actinuran“.[1] Ten skutečně v roce 1937 objevil Arthur Jeffrey Dempster a identifikoval jej jako izotop 235U. Piccard mimo jiné navrhl i přesný seismograf.

Rekordman v balónu[editovat | editovat zdroj]

Byl označován jako průkopník moderního výzkumu ve stratosféře. První svůj let v obyčejném balonu absolvoval již roku 1912. V roce 1930 se rozhodl studovat ve velké výšce kosmické záření. Balon plněný vodíkem o objemu 14 tisíc krychlových metrů a váze 700 kg byl dobře připraven. Gondola balónu byla vytápěna s pomocí slunečního záření a mohla se otáčet ke Slunci buď tmavou, či bílou stranou. Kvůli nepříznivému počasí byl let odložen. Spolu s asistentem Paulem Kipferem se stratosférickým balónem FNRS-1 chystali ještě v Augsburgu na balónu 27. května 1931 různé úpravy (těsnost), když se balón závanem větru utrhl, vystoupal s nimi do výšky 15 785 m. Nefungovala regulace teploty, tlaku a měřicí přístroje, poté začal docházet kapalný kyslík. Až při západu Slunce ochlazený balón začal klesat a přistál na ledovci v Rakousku.[2]

Následující rok 18. srpna 1932 s belgickým fyzikem Maxem Cosynsem podruhé vzlétl v balónu, tentokrát ze švýcarského města Dübendorf. Dosáhli nového světového rekordu – 16 940 metrů, celkem uskutečnil 27 letů a jeho poslední rekord měl hodnotu 23 000 m.

Rekordman s batyskafem[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se vývojem batyskafů (FNRS-2 a Trieste), k hloubkovému výzkumu moří. Batyskaf Trieste postavený podle jeho projektu se poprvé ponořil v roce 1954, v roce 1960 dosáhl rekordní hloubky téměř 11 000 m.

Jeho jménem pojmenoval jeho syn Jacques Piccard turistický mezoskaf Auguste Piccard (PX-8), který byl uveden do provozu na Ženevském jezeře v rámci Schweizerische Landesausstellung (EXPO 1964).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Piccard na německé Wikipedii.

  1. HERMANN, A.. Das Mutterisotop der Kernspaltung 235U — 50 Jahre. 1985. vyd. [s.l.] : [s.n.]. 240 s. DOI:10.1080/10256018508623501  
  2. CODR DR.; MILAN. Vesmírné ostrovy. Praha : Práce, 1978. ISBN 24-046-78. Kapitola První splátky, s. 76.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]