Auguste Perret

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Auguste Perret
Narození12. února 1874
Ixelles
Úmrtí25. února 1954 (ve věku 80 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění
Povoláníarchitekt, stavitel, učitel, designér a urbanista
ZaměstnavateléNárodní vysoká škola krásných umění (od 1923)
École Spéciale d'Architecture (od 1930)
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1926)
důstojník Řádu čestné legie (1936)
komandér Řádu čestné legie (1946)
Královská zlatá medaile (1948)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1949)
… více na Wikidatech
Partner(ka)Marie Dormoy
RodičeClaude Perret
PříbuzníGustave Perret a Claude Perret (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Divadlo Théâtre des Champs-Élysées v Paříži (1913)
Kostel v Le Raincy (1923)
Nové centrum v Le Havre (1945–54)

Auguste Perret (12. února 1874 Ixelles u Bruselu25. února 1954 Paříž) byl francouzský moderní architekt, stavitel a urbanista, světový průkopník železobetonové architektury.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve stavitelské rodině, dva jeho bratři byli také stavitelé. V letech 1891–1901 studoval na École des beaux arts v Paříži, ale už od roku 1894 pracoval ve firmě svého otce, kde od roku 1900 začal projektovat železobetonové stavby. V jeho firmě byl zaměstnán také Le Corbusier. V letech 1911–1913 postavil divadlo na Champs-Élysées v Paříži a mnoho dalších. Od roku 1940 učil na École des beaux arts, v letech 1945–1954 byl pověřen vést obnovu válkou zničeného přístavu Le Havre a postavil Tour Perret v Amiens, první mrakodrap ve Francii. Osmiboká betonová věž kostela sv. Josefa v Le Havre (výška 105 m) připomíná maják a spolu s celým komplexem je od roku 2005 součástí Světového dědictví UNESCO.

Roku 1948 byl vyznamenán zlatou medailí britského Royal Institute of Architects a roku 1952 zlatou medailí American Institute of Architects.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. S. Curl, Oxford dictionary of architecture. Oxford: OUP 1999. Str. 493.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]