V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Augusta Machoňová-Müllerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augusta Machoňová
Rodné jméno Augusta Müllerová
Narození 24. ledna 1906
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. září 1984 (ve věku 78 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělání České vysoké učení technické v Praze
Manžel(ka) Ladislav Machoň
Hnutí funkcionalismus, socialistický realismus
Ovlivněná Karel Teige
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
manžel Ladislav Machoň

Augusta Machoňová-Müllerová (24. ledna 1906, Praha11. září, 1984 tamtéž) byla česká architektka, bytová návrhářka a publicistka.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1926–1931 vystudovala Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT. Během studia pracovala v letech 1928–1929 v ateliéru Jaromíra Krejcara. Vykonala studijní cesty do Francie, Ruska, Švédska, Finska, Dánska a Belgie. Po absolvování školy pracovala jako samostatná architektka. Byla členkou levicových spolků jako Levá fronta nebo Svaz socialistických architektů. Podílela se na výstavách Výstava proletářského bydlení (1931), Výstava sovětské architektury (1932) Spolupracovala s časopisy Stavba (1936–1938) a Architektura (1939–1947). Provdalal se za architekta Ladislava Machoně.

V roce 1945 se stala vedoucí komise pro reorganizaci veřejného zdravotnictví na Zemském národním výboru. Dále vedla koordinační výbor pro obnovu území bývalých vojenských cvičišť v Čechách (Benešovsko a Sedčansko). V roce 1948 byla spoluzakladatelkou Stavoprojektu a v následujících letech se věnovala tvorbě v duchu socialistického realismu.

Po uvěznění svého manžela v padesátých letech vystoupila statečně na jeho obranu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Realizované stavby[editovat | editovat zdroj]

  • 1935 rodinný dům pana Šádka, Březnice,
  • 1940 zahrada Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, spolu s L. Machoněm,
  • 1940 instalace výstavy Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, spolu s L. Machoněm a K. Koželkou,
  • 1940 parfumerie Jana, Praha, Václavské náměstí, zničeno,
  • 1947 instalace výstavy Žena v boji. práci a tvorbě,
  • 1951 instalace výstavy Architektura v českém a slovenském národním dědictví, Praha, U Hybernů
  • v padesátých létech byla členkou kolektivu ateliéru Jiřího Krohy, který zpracoval urbanistickou studii města Nová Dubnica
  • 1962–1964 hotel Solidarita, Praha 10-Strašnice, spolu s L. Machoněm,

Nerealizované projekty[editovat | editovat zdroj]

  • 1928 soutěžní projekt parlamentních a ministerských budov na Letné jako členka ateliéru Jaromíra Krejcara,
  • 1930 L-projekt – kolektivní obytný okrsek, Praha – Pankrác, jako členka autorského kolektivu pod vedením Jana Gillara,
  • 1931 soutěžní projekt na domy s malými byty pro družstvo Včela, spolu s P. Bückongem,
  • 1932 soutěžní projekt na sanatorium ve Vyšných Hágách,
  • 1936 soutěžní projekt na nemocnici v Praze-Motole,
  • 1936 soutěžní návrh dvou bloků bytových domů, Praha-Holešovice,
  • 1937 soutěžní projekt na pomník T. G. Masaryka (spolu se sochařkou Helenou Johnovou),
  • 1938 soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice, spolu s L. Machoněm,
  • 1939 nemocnice Čs červeného kříže, Praha-Vinohrady,
  • 1945 studie univerzitní čtvrti, Plzeň, spolu s Josefem Havlíčkem,
  • 1948 typový projekt nemocnice s poliklinikou, spolu s L. Machoněm,
  • 1956 hotel Čedok, Praha, Na Příkopě, spolu s L. Machoněm,
  • 1956 obytný blok, Praha – Vršovice, Bělocerkevská ulice, spolu s L. Machoněm,

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Publikovala v řadě časopisů, například Stavba, Architekt SIA, Architektura

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVOŘÁKOVÁ, Dita. Anna Friedlová-Kanczuská. In Povolání: architekt(ka). Praha : Kruh, 2003. ISBN 80-903218-1-X. S. 92-103. (česky, anglicky)
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha : Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Müllerová, Augusta, s. 168.