Augusta Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Augusta Dánská
holštýnsko-gottorpská vévodkyně
Augusta Dánská (1601)
Doba vlády 15951616
Sňatek 30. srpna 1596
Manžel Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Narození 8. dubna 1580
Kassel
Úmrtí 5. února 1639
Kiel
Předchůdce Kristýna Hesenská
Následník Augusta Dánská
Potomci Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
Alžběta Sofie Holštýnsko-Gottorpská
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Dorotea Augusta Holštýnsko-Gottorpská
Hedvika Holštýnsko-Gottorpská
Anna Holštýnsko-GottorpskáJan Holštýnsko-Gottorpský
Kristián
Dynastie Oldenburští
Otec Frederik II. Dánský
Matka Žofie Meklenburská


Augusta Dánská (dánsky Augusta af Danmark, Hertuginde af Holstein-Gottorp) (8. dubna 1580, Kolding – 5. února 1639, Husum) byla rodem dánská princezna a sňatkem holštýnsko-gottorpská vévodkyně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Augusta Dánská jako mladé děvče

Augusta se narodila jako páté dítě (třetí dcera) ze sedmi potomků dánského krále Frederika II. a jeho manželky Sofie Meklenburské. Manželství jejích rodičů, třebaže bylo – tak jako většina svazků v té době – sjednáno z dynasticko-politických důvodů, bylo přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) šťastné.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

30. srpna roku 1596 se provdala za svého bratrance, holštýnsko-gottorpského vévodu Jana Adolfa. Vztahy v manželství byly velmi napjaté kvůli jejich neshodám v náboženských otázkách: Jan Adolf vyznával kalvinismus, a proto roku 1610 nahradil v úřadu generálního vikáře luteránského Jakoba Fabriciuse kalvinistou Filipem Caesarem; ortodoxní luteránka Augusta pak jezdila na bohoslužby do šlesvického dómu. Když pak v roce 1616 ovdověla, dosáhla Caesarova propuštění a dosadila Fabricia zpět do úřadu.

Jako vdova měla politický vliv po krátkou dobu, než její nejstarší syn Fridrich (1597) dosáhl zletilosti. K jejímu zabezpečení sloužila území na západním pobřeží se zámkem v Husumi, který byl jejím vdovským sídlem. Již dříve jej pravidelně obývala a nyní nádherně vybavila, zámek se stal centrem umění a vědy. Jako dvorního kazatele ustavila syna Jakoba Fabricia (stejného jména). Na zámku Reinbek, který rovněž patřil k jejím vdovským majetkům, pobývala jen občas, prováděla zde však různé stavební úpravy a stavby, např. zámeckou kapli. O své dědictví po matce vedla se svým bratrem trpké spory.

Zemřela 5. února roku 1636 na zámku v Hosumi. K poslednímu odpočinku byla uložena v kryptě šlesvické katedrály.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství Augusty a Jana Adolfa se narodilo osm dětí – čtyři dcery a čtyři synové, z nichž se až na posledního syna, který zemřel v den porodu, všichni dožili dospělosti:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

V důsledku příbuzenských manželství mezi jejími předky jsou král Frederik I. Dánský a jeho manželka Anna Braniborská dvakrát Augustinými praprarodiči.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Dánská ve Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augusta von Dänemark na německé Wikipedii.

Holštýnsko-gottorpská vévodkyně
Předchůdce:
Kristýna Hesenská
15961616
Augusta Dánská
Nástupce:
Marie Alžběta Saská