Auerbachův sklep

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Auerbachův sklep, 1996

Auerbachův sklep (německy Auerbachs Keller) je nejznámější a druhá nejstarší restaurace v Lipsku. Již v 16. století byl jednou z nejoblíbenějších vináren a za svou celosvětovou slávu vděčí především Johannu Wolfgangu von Goethovi. Auerbachův sklep se nachází v Grimmaische Straße 2–4, jen pár kroků od tržního náměstí, pod Mädlerovou pasáží. Sklep je rozdělen na dvě části: čtyři historické vinárny (Fasskeller, Lutherzimmer, Goethezimmer a Alt-Leipzig) a další velký sklep, jenž byl postaven roku 1912 společně s Mädlerovou pasáží. Vinný šenk byl zmíněn již v roce 1438. Svůj název restaurace získala po někdejším stavebníkovi a majiteli, lipskému radovi, lékaři a univerzitnímu profesorovi Heinrichu Stromerovi (1476–1542), který byl podle svého rodného Auerbachu v Horní Falci nazýván pouze „Dr. Auerbach“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

MEFISTOFELES (zpívá):
Měl král vám jednou blechu,
měl velkou blechu král,
ten král vám tu svou blechu
jak otec miloval:
„Hej, krejčíři, vem míru
a kabát ušiješ
zde tomu kavalíru
a pantalóny též!“
BRANDER:
Ať mi ten krejčíř neudělá chybu,
ať naměří to správně jen,
a nechce-li být popraven,
ať kalhoty jsou bez záhybů!
MEFISTOFELES:
Tak se ta blecha skvěla
zlatem a hedvábím
a kříž a řády měla
a šaty samý prým.
Stala se excelencí
a říšským kancléřem,
a její sourozenci
tykali pánům všem.

Faust [přel. Otokar Fischer][1]

V lipské městské kronice je uvedeno, že Auerbachův dvůr byl vystavěn v letech 1530–1538. Jeho stavebníkem byl Heinrich Stromer z Auerbachu, který pro jeho stavbu zakoupil za 3500 guldenů pozemek na kraji Neumarktu. Budova byla často přestavována, v roce 1854 se tu nacházelo 48 krámů, dva prodejní stánky a 30 dalších kupeckých obchodů. Tento dům vystřídal v letech 1438–1854 řadu vlastníků, jméno „Auerbachův dvůr“ se však neměnilo. Neméně známým se stal jeho prostorný zaklenutý sklep známý z jednoho vyobrazení z roku 1526, v němž se šenkovalo víno.[2]

Auerbachův sklep známý od roku 1438 je opředen legendami souvisejícími s jeho provozovateli a zejména se známým černým umělcem dr. Johannem Faustem, jenž tu podle lipské kroniky pomocí svého umění jezdil na sudu naplněném vínem. Majitelé se často střídali: k nerudnému Arnovi, který však měl krásnou dceru, se vztahuje pověst z roku 1578. O dalším období až do roku 1717 jsou jen útržkovité informace. Po Gottfriedu Kahldorfovi následoval v letech 1732–1750 Johann Jakob Key a roku 1799 Dominico di Pietro Mainone. V roce 1816 převzal sklep Josef Sala, po něm se roku 1831 stal majitelem Otto Pierer, za něhož podnik vzkvétal. U obou schodišť vedoucích do sklepa se nacházely hostinské pokoje, v nichž se podle záznamů z návštěvní knihy ubytovávali četní hosté ze Saska a mnozí cizinci, které do Lipska přilákala faustovská legenda. Asi z roku 1625 pocházely dvě malby na dřevě s vyobrazením Fausta, které zde jednoho večera u láhve vína zaujaly studenta Goetha, jenž faustovskou legendu znal od dětství. Tato vyobrazení, díky nimž se básník seznámil s faustovskou látkou, visela v Auerbachově sklepě ještě v roce 1850. Z této místnosti vedly schody do druhého ze sklepů, v nichž se během veletrhu konaly koncerty. Jednalo se o jeden z největších sklepů a vinných šenků v Lipsku. Stála v něm kamenná socha Bakcha, jež dotvářela romantický vzhled interiéru.[2]

Goethe, jenž od října 1765 do srpna 1768 navštěvoval Lipskou univerzitu, zažil v Lipsku veselý studentský život, během něhož Auerbachův sklep často navštěvoval. Inspiraci pro své nejvýznamnější dílo nalezl v knize Georga Rudolfa Widmanna (1550–1600) Die wahrhaftigen Historien von den grewlichen und abschewlichen Sünden und Lastern, auch von vielen wundersamen und seltsamen Abenteuern des Johannes Faustus z roku 1595. V tomto šenku se pak odehrává známá scéna z Goethova Fausta s názvem „Auerbachův sklep v Lipsku“. Až do roku 1850, kdy byl Goethem proslavený sklep obnoven, v něm byly nástěnné malby, jež navrhl G. Zachariä a namaloval dekorativní malíř Bey. Tyto malby zobrazovaly např. Mefistofela u stolu mezi studenty. Ještě v 19. století měla tato vyobrazení společně se zde vystavenými básníkovými rukopisy a kresbami status jakýchsi goethovských relikvií.[3] Stálý pomník městu svých studií básník vytvořil v této známé sklepní scéně, kde jeho postava Frosche říká: „Musím svůj Lajpcik pochválit! To malá Paříž je a vzdělává své lidi.“[4]

V letech 1912–1913 byl Auerbachův sklep během demolice středověkých budov v místě Mädlerovy pasáže z velké části přestavěn a rozšířen. Znovuotevření proběhlo 22. února 1913. Tehdy byly u vchodu do sklepa také odhaleny dvě skupinové bronzové figurální plastiky od sochaře Mathieua Molitora (1873–1929), jež byly odlity Traugottem Noackem (1865–1941) v jím založeném lipském Noackově bronzolitectví. První plastika zobrazuje Mefista a Fausta, druhá skupinu začarovaných studentů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auerbachs Keller na německé Wikipedii.

  1. GOETHE, Johann Wolfgang von. Faust. První díl tragédie. Překlad Otokar Fischer. Praha: Artur, 2013. 191 s. (Edice D; sv. 104). ISBN 978-80-7483-002-0. S. 87–88. 
  2. a b SILLIG, P. H. Faust in Leipzig : kleine Chronik von Auerbachs Keller zu Leipzig nebst historischen Notizen über Auerbachs Hof. Leipzig: [Selbstverlag des herausgebers (Auerbachs Keller)] ; In commission bei F. Voigt, 1854. 64 s. Dostupné online. (německy) 
  3. MOSCHKAU, Alfred. Die Goethe-Reliquien in Auerbachs Keller in Leipzig. Saxonia. 1877, roč. 3, čís. 11, s. 97–100. Separát. Dostupné online. (německy) 
  4. GOETHE, Johann Wolfgang von. Faust. První díl tragédie. Překlad Otokar Fischer. Praha: Artur, 2013. 191 s. (Edice D; sv. 104). ISBN 978-80-7483-002-0. S. 85. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MOSCHKAU, Alfred. Die Goethe-Reliquien in Auerbachs Keller in Leipzig. Saxonia. 1877, roč. 3, čís. 11, s. 97–100. Separát. Dostupné online. (německy) 
  • SILLIG, P. H. Faust in Leipzig : kleine Chronik von Auerbachs Keller zu Leipzig nebst historischen Notizen über Auerbachs Hof. Leipzig: [Selbstverlag des herausgebers (Auerbachs Keller)] ; In commission bei F. Voigt, 1854. 64 s. Dostupné online. (německy) 
  • BUURMAN, Ulrich. Kurzer Wegweiser durch Goethes Faust. [s.l.]: Books on Demand, 2012. 90 s. Přetisk originálu z roku 1912.  (německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]