Atlas Coelestis
Atlas Coelestis je atlas hvězdné oblohy, publikovaný v roce 1729 a založený na pozorováních učiněných prvním královským astronomem Johnem Flamsteedem.[1]
Atlas, největší, který byl kdy vydán,[2] obsahuje 26 hvězdných map hlavních souhvězdí, viditelných z Greenwiche, spolu s kresbami vytvořenými v rokokovém stylu Jamesem Thornhillem. Součástí atlasu jsou i dvě planisféry nakreslené Abrahamem Sharpem.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První hvězdný atlas založený na teleskopických pozorováních, Atlas Coelestis, byl vydaný deset let po smrti svého autora Johna Flamsteeda jeho ženou, za asistence Josepha Crosthwaita a Abrahama Sharpa. Předcházelo mu další Flamsteedovo dílo Stellarum inerrantium Catalogus Britannicus (česky: Britský hvězdný katalog) s 2919 hvězdami, vydáno také posmrtně v roce 1725.[3]
Jedním z Flamsteedových hlavních motivů k vytvoření Atlasu bylo opravit zobrazení tvarů souhvězdí, která učinil Johann Bayer ve své Uranometrii z roku 1603. Bayer je zobrazil ze zadního pohledu (nikoliv z předního, jak to bylo děláno od doby Ptolemaiovy), což obrátilo postavení hvězd a vytvářelo tak zmatek.[2]
-
Souhvězdí Orion podle Flamsteeda
-
Souhvězdí Orion podle Bayera
Publikace zaznamenala okamžitý úspěch a stala se standardním zdrojem pro profesionální astronomy na téměř století. Přesto existovaly tři faktory snižující tento úspěch: vysoká cena, obrovská velikost (takže bylo těžké držet atlas v rukou) a nízká umělecká hodnota (kresby Jamese Thornhilla byly mnohokrát kritizovány, částečně s ohledem na zobrazení souhvězdí Vodnáře).[3]
To vedlo Johna Bevise k tomu, aby se pokusil atlas vylepšit. V roce 1745 vytvořil Uranographia Britannica, kterážto měla menší rozměry, byla rozšířena o další pozorování a obsahovala více uměleckých kreseb. Tento atlas však nikdy nebyl oficiálně publikován a v současnosti ho existuje pouze 16 známých kopií.[4]
Atlas Fortin-Flamsteed
[editovat | editovat zdroj]Změny v poloze hvězd (původní Flamsteedova pozorování byla učiněna v devadesátých letech 17. století) nakonec vedly k úpravám, které učinil v sedmdesátých letech 18. století francouzský inženýr Nicolas Fortin pod kontrolou astronomů Le Monniera a Messiera z Francouzské akademie věd v Paříži.[3]
Nová verze, pojmenovaná Atlas Fortin-Flamsteed měla oproti té původní jen třetinové rozměry, ale zachovala stejnou strukturu. Také některé ilustrace byly upraveny do umělečtější podoby (nejvíce Andromeda, Panna a Vodnář).[3]
Názvy souhvězdí jsou uvedeny ve francouzštině, nikoliv v latině, a obsahují některé mlhoviny objevené až po Flamsteedově smrti.[3]
Roku 1795 vyšla aktualizovaná verze od Mechaina a Lelanda, která zahrnuje nově objevená souhvězdí a mlhoviny.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atlas Coelestis na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NERI, Davide. John Flamsteed, Atlas coelestis [online]. INAF [cit. 2011-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Flamsteed, John. Atlas coelestis. London, 1729. [online]. Linda Hall Library [cit. 2011-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky)
- ↑ a b c d e f CAGLIERIS, Giangi. Flamsteed - Fortin Atlas Celeste - 1776 [online]. Giangi Caglieris [cit. 2011-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OATES, Michael. ATLAS CELESTE [online]. Michael Oates [cit. 2011-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Atlas Coelestis na Wikimedia Commons
- (anglicky) Naskenované druhé vydání Atlasu Coelestis (National Library of Australia)
- (anglicky) (italsky) Fortin-Flamsteed Atlas Celeste