Přeskočit na obsah

Astano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Astano
Astano – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška631 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonTicino
OkresLugano
Astano
Astano
Astano, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,80 km²
Počet obyvatel308 (2018)[1]
Hustota zalidnění81,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.astano.ch
PSČ6999
Označení vozidelTI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astano je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde 308[1] obyvatel.

Jezero Laghetto

Astano leží mezi Luganským jezerem a jezerem Lago Maggiore na jižně orientované terase v nadmořské výšce kolem 630 m n. m., na úpatí na vodu bohatého svahu Rogöria, pod horou Monte Lema, na švýcarsko-italské hranici.[2] Nejvyšším bodem obce je Monte Rogoria (známá také jako Monte Rogorio nebo Motto Croce) v nadmořské výšce 1184 m n. m., zatímco nejnižší bod leží v nadmořské výšce kolem 445 m n. m. v soutěsce Lisora, pod vesnicí La Costa.

Astano sousedí s obcemi Tresa, Novaggio a Dumenza (v italské provincii Varese) a s exklávami obcí Curio (Bombinasco) a Bedigliora (Alpe di Monte, Prati di Campo). Rozloha obce je 3,8 km², z toho 82,2 % tvoří lesy a 8,9 % je osídleno.[3] Dalších 8,6 % je využíváno pro zemědělství. Astano je výchozím bodem pro četné turistické stezky oblastí Malcantone a nachází se zde malé jezero Laghetto.

Centrum obce

Současný název obce se odvozuje od historických názvů „Stano“ a „Astanum“, které jsou pravděpodobně odvozeny od italského slova stagno,[4] což znamená „rybník“ nebo „jezírko“ a byl to dřívější název dnešního jezera Laghetta.

Opatství San Pietro in Ciel d’Oro z Pavie muselo vlastnit majetek v Astanu již před rokem 1244. Od 13. století byl v obci klášter, který byl v roce 1272 spojen s proboštstvím Sant’Antonio z Lugana. V druhé polovině 15. století byl opuštěn a poté byl jeho majetek převeden na klášter Santa Caterina v Luganu. Do Lugana se tehdy museli přestěhovat i mniši z Astana. V roce 1848 vláda Ticina zrušila i klášter v Luganu.

Poté, co se Astano v roce 1612 stalo samostatnou farností, byl v letech 1636–1654 postaven farní kostel Santi Pietro e Paolo (zvaný San Pietro). Byl postaven na fragmentech kaple poprvé zmiňované v roce 1444. V 17. století byla farnost těžce postižena morem, kterému padla za oběť značná část obyvatel. Na památku této doby byl v roce 1687 na hřbitově u kostela vztyčen morový sloup, který se dochoval do současnosti.[5]

V roce 2004 obyvatelé obcí Astano, Bedigliora, Curio, Miglieglia a Novaggio odmítli 56,5 % hlasů myšlenku sloučení do nové obce Medio Malcantone.[6] Dne 26. listopadu 2023 byl v konzultativním referendu schválen návrh na sloučení se sousedními obcemi Bedigliora, Curio, Miglieglia a Novaggio do nové obce Lema, čímž byla obnovena myšlenka, která byla před 20 lety zamítnuta.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel
Vývoj počtu obyvatel[5]
Rok 1600 1800 1850 1900 1902 1950 1970 1980 1990 2000 2010 2015 2017 2020
Počet obyvatel 269 356 395 384 461 258 234 209 241 290 291 308 303 294

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Hotel Albergo della Posta

Převážná většina ekonomicky aktivních obyvatel Astana pracuje mimo obec - zejména v Luganu a okolí. V samotném Astanu jsou nejdůležitějšími zaměstnavateli cestovní ruch a pohostinství. Kromě dvou kempů, koupaliště a související infrastruktury se v Astanu nachází také několik restaurací a hotelů, včetně hotelu Albergo della Posta, který existuje již od 18. století a je členem řetězce švýcarských historických hotelů Swiss Historic Hotels.[8] V obci se nacházejí i různé další menší podniky, včetně kadeřnictví a malířství. V Astanu se v omezené míře provozuje také vinařství a v obci nachází malý družstevní lihovar, který mimo jiné vyrábí grappu.

Do Astana se lze dostat po silnici přes Magliaso, Puru a Novaggio nebo přes Sessu. Přibližně 17 km dlouhá cesta z Lugana do Astana trvá autem asi půl hodiny. Z letiště Lugano trvá cesta přibližně 20 minut. Silnice, která měla původně vést z Astana do italské Dumenzy, končí na státní hranici a na italské straně nebyla kvůli strmému terénu nikdy dokončena. Na veřejnou dopravou je obec spojena linkou postbusu z Novaggia přes Astano do Sessy.

Nejbližší železniční stanice se nachází v Caslanu na železniční trati Lugano – Ponte Tresa.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Astano na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. ETTER, Helmut Fritz. Das Malcantone. Ein Beitrag zur Landeskunde des Sottoceneri. Geographica Helvetica. Roč. 1963, čís. 18, s. 128, 189–191. Dostupné online [cit. 2024-08-21]. (německy) 
  3. Kennzahlen. Regionalporträts 2019: Gemeinden. Neuchâtel: Bundesamt für Statistik, 2019. S. 171. (německy) 
  4. TREZZINI, Celestino. Historisch-Biographisches Lexikon der Schweiz. Basilej/Neuchâtel: Ardutius, 1921. Dostupné online. Kapitola Astano, s. 460. (německy) 
  5. a b CROCI MASPOLI, Bernardino. Astano [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-02-17 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (německy) 
  6. Gemeindefusionen im Tessin. Neue Zürcher Zeitung. 2004-02-09, roč. 2004, s. 11. (německy) 
  7. CODA, Valentina. Lema, «i cittadini ci hanno dato fiducia» [online]. Corriere del Ticino, 2023-11-26 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (italsky) 
  8. IMHOF, Paul. Ein Denkmal in schwarz-weiss, ein Hotel und la Gioconda. GEO Schweiz. Roč. 2014, čís. 7, s. 6–9, 14. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]