Asimilace (psychologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Asimilace (z franc. assimilation, přizpůsobení) znamená v psychologii učení přiřazení určitého vjemu nějakému schématu, které se pro podobné vjemy už používá. Tím se tento vjem zobecňuje a zařazuje jako známý.

Ve vývojové psychologii Jeana Piageta je jedním ze dvou druhů kognitivního přizpůsobení a slouží k vytvoření rovnovážného stavu (ekvilibrace). Doplňujícím protějškem asimilace je proces akomodace, proces přizpůsobení vnitřního světa (vnitřní reprezentace světa, mentálního modelu světa) vytvořením nového schématu.[1]

Příklad: "schéma haf-haf"[editovat | editovat zdroj]

Dítě vidí malé, bílé, kudrnaté a štěkající zvíře a matka mu k němu řekne: "Haf-haf". Z dalších podobných zkušeností vzniká "schéma haf-haf", které obsahuje všechny rysy pro psy charakteristické a vylučuje všechny netypické.

Takové schéma dítěti umožňuje, aby:

  • i psy, které nikdy nevidělo, zařadilo do schématu haf-haf;
  • schéma haf-haf později použilo pro pojem psa;
  • ještě později použilo pojem psa jako nadřazený pojem pro všechny psí rasy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Assimilation (Lernpsychologie) na německé Wikipedii.

  1. Jean Piaget: La représentation du monde chez l’enfant. Presses Universitaires de France (1947) Nové vyd. Quadrige (2005) ISBN 2-13-053978-5

Související články[editovat | editovat zdroj]