Artur Mikvabija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Artur Mikvabija
Артур Амқәаб

12. abchazský premiér
Ve funkci:
20. března 2015 – 26. července 2016
Předchůdce Šamil Adzynba (úřadující)
Beslan Butba (řádný)
Nástupce Šamil Adzynba (úřadující)
Beslan Barcic (řádný)
Stranická příslušnost
Členství Jednotná Abcházie, Komunistická strana Sovětského svazu (do 1992)

Narození 2. května 1949 (71 let)
Suchumi, Abchazská ASSR, Gruzínská SSR, SSSR
Děti 2
Alma mater Moskevská státní univerzita potravinářské výroby
Vyšší stranická škola
Profese politik a fotbalista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Artur Mikvabija nebo Artur Amkvab (abcházsky Артур Артиом-иԥа Амқәаб, rusky Артур Артёмович Миквабия, gruzínsky რტურ მიქვაბია; * 2. května 1949 Suchumi) je abchazský ekonom, politik a bývalý fotbalista. Ve vládě Raula Chadžimby působil v letech 2015 až 2016 rok a čtvrt jako premiér Abcházie.[1]

Mládí a raná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mikvabija studoval na suchumské základní škole № 10 Nestora Lakoby od roku 1956 do 1966. Při studiu střední školy hrál mezi léty 19661969 fotbal za celek FC Dinamo Suchumi.

V roce 1969 ukončil své působení u fotbalového klubu a nastoupil jako brigádník do suchumského potravinářského podniku na výrobu mouky, Suchumský melzavod. S tímto podnikem byl spjat až do roku 1981 a z dělníka se během let vypracoval až na vedoucího směny. V letech 19741976 Mikvabija absolvoval povinnou vojenskou službu a poté se do Suchumského melzavodu vrátil na pozici inženýra na vědecko-technologické oddělení, později působil jako ředitel obilného skladu.

Roku 1977 Mikvabija vstoupil do aktivní politiky a začal pracovat pro Komunistickou stranu Sovětského svazu (KSSS), jejímž členem se stal již během vojny, jako instruktor suchumského okresního stranického výboru a v komsomolu. V roce 1978 dokončil dálkové studium na Moskevské státní univerzitě potravinářské výroby, kde studoval obor se zaměřením na skladování a zpracování obilí.

V roce 1979 nadále pokračoval jako stranický instruktor a až do roku 1988 působil jako zástupce vedoucího ekonomického oddělení oblastního stranického výboru Abcházie, přičemž v roce 1981 opustil Suchumský melzavod a usadil se v politice. V roce 1986 dokončil dálkové studium politických věd na Vyšší stranické škole a o dva roky později se přesunul na pozici druhého tajemníka suchumského městského výboru KSSS, kde setrval až do roku 1992.

V roce 1991 během rozpadu Sovětského svazu začal Mikvabija podnikat a stal se prezidentem holdingu, do jehož portfolia patřily banka, pojišťovna, obchodní dům a podnik zabývající se investicemi. V roce 1992 se odstěhoval do Moskvy, kde přečkal válku v Abcházii a svou domovinu podporoval alespoň finančně.[2] V Moskvě působil až do roku 2001 jako regionální manažer ropné společnosti Jukos.

Politická kariéra v Abcházii[editovat | editovat zdroj]

Artur Mikvabija se na počátku nového tisíciletí vrátil do Abcházie, kde znovu vstoupil do aktivní politiky. Byl u založení politického hnutí Jednotná Abcházie a 25. března 2004 byl na jejím ustavujícím sjezdu jmenován předsedou.[3] Po zvolení Sergeje Bagapše za prezidenta působil jako jeho ekonomický poradce a navrhl v roce 2005 socioekonomický plán rozvoje dle vzoru zemí jihovýchodní Asie, které se zaměřily na export nerostného bohatství. Navrhoval tedy, aby jako zdroj pro investice posloužily příjmy z prodeje dřeva, mramoru, žuly, vápence, štěrku, písku a zemědělské produkce do Ruska. Z toho nakonec sešlo, neboť Rusko v roce 2008 uznalo nezávislost Abcházie a začalo namísto obchodu podporovat Abcházii finančními injekcemi.[2] 25. července 2007 oznámil svou rezignaci na post předsedy hnutí s tím, že hodlá ukončit své působení v politice, avšak ostatní členové hnutí mu toto rozhodnutí rozmluvili, a tak nakonec setrval.[3] 27. ledna 2009 byla Jednotná Abcházie proměněna v plnohodnotnou politickou stranu a Mikvabiju na místě předsedy vystřídal Daur Tarba.[4]

V roce 2012 byl Mikvabija zvolen poslancem do Abchazského lidového shromáždění a patřil mezi kritiky ekonomické politiky prezidenta Aleksandra Ankvaba, jejíž priority na vznik a rozvoj velkých zemědělských konglomerátů označoval za kontraproduktivní a za chybu. Po Ankvabově rezignaci v červnu 2014 byl manažerem kampaně budoucího prezidenta Raula Chadžimby.[2]

V roce 2014 také ve spolupráci s Mussou Ekzekovem přepracoval svůj devět let starý zamítnutý návrh ekonomického rozvoje země do deseti až patnáctileté dlouhodobé strategie. Cílem bylo vytvořit obraz Abcházie jako kulturního, turistického a zdravotnického centra makroregionu Černého moře. Jeho strategie se tentokrát zaměřuje hlavně na cestovní ruch, který by měl být motorem růstu různých sektorů ekonomiky. Do strategie tentokrát mohl zapracovat i ruskou finanční pomoc, s níž nebylo možné v roce 2005 počítat.[5] Naplnění takovéto strategie však bylo v praktických podmínkách nereálné, neboť by se Abcházie proměnila v příliš silného konkurenta ruských letovisek Soči a Krym a Moskva by proto takovýto rozvoj nepodpořila.[2]

Premiér Abcházie[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. března 2015 byl Mikvabija jmenován premiérem Abcházie poté, kdy byl z této pozice odvolán Beslan Butba.[6] Za svého působení například podporoval vstup Abchazské fotbalová federace do mezinárodní organizace FIFA[7] a obnovu přímého námořního spojení Suchumu s poloostrovem Krym, který se po událostech v roce 2014 připojil k Ruské federaci.[8] Podobně jako svůj předchůdce kritizoval poměry v mocenském rozložení vlády a prezidentské kanceláře, která víceméně duplikovala práci některých ministerstev, a proto navrhoval zrušení některých pozic.[2] V pozici premiéra vydržel rok a čtvrt a musel se potýkat s těžkostmi jako s nevyslovením důvěry od Abchazského lidového shromáždění,[9] s protesty opozice, jejíž aktivisté vtrhli do budovy abchazského ministerstva vnitra, a s ostudným průběhem a výsledkem referenda ohledně předčasných prezidentských voleb. Mikvabija se tedy ke dni 26. července 2016 rozhodl rezignovat a ještě téhož dne byla rezignace přijata prezidentem Chadžimbou.[10][11] V rozhovoru s novináři posléze vysvětlil svůj krok tak, že nedávné nepokoje byly vyvolány snahou vlády o strukturální reformu financí v Abcházii, které zahrnovaly opatření k zvýšení abchazského státního rozpočtu jako například zavedení daně z přidané hodnoty. Proto nadále nehodlal pracovat v podmínkách, kdy se celá společnost staví svým odporem proti progresivnímu rozvoji země, a doufal, že jeho rezignace pomůže uklidnit napjatou situaci.[9][12]

Po odchodu z politiky se stal předsedou sdružení Přátel Krymu v Abcházii.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Президент Абхазии Рауль Хаджимба принял отставку премьер-министра. Echo Moskvy. 26. července 2016. Dostupné online
  2. a b c d e New Abkhaz Prime Minister Faces Uphill Struggle To End Economic Stagnation, by Liz Fuller. Abkhazworld.com. 31. března 2015. Dostupné online
  3. a b Политсовет Единой Абхазии с пониманием отнесся к моему решению завершить политическую карьеру – Артур Миквабия. abkhaziagov.org. 7. srpna 2007. Dostupné online Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine
  4. ОБЩЕСТВЕННО-ПОЛИТИЧЕСКОЕ ДВИЖЕНИЕ 'ЕДИНАЯ АБХАЗИЯ' ПРЕОБРАЗОВАНО В РЕСПУБЛИКАНСКУЮ ПОЛИТИЧЕСКУЮ ПАРТИЮ. Apsnypress. 27. ledna 2009. Dostupné online[nedostupný zdroj]
  5. В пресс — клубе АРСМИРА депутат парламента Артур Миквабия представил стратегию развития Республики Абхазия на долгосрочную перспективу. Apsny.ru, Nužnaja Gazeta. 21. listopadu 2011. Dostupné online
  6. Артур Миквабия назначен премьер-министром Абхазии. Apsnypress. 20. března 2015. Dostupné online
  7. Abkhazia plans to become FIFA member. vestnikkavkaza.net. 6. června 2016. Dostupné online
  8. Waller, Nicholas. Abkhazia Wants to Revive Maritime Traffic With Crimea. Georgia Today. 19. dubna 2016. Dostupné online
  9. a b Fuller, Liz. Two Senior Abkhaz Officials Resign. Rádio Svobodná Evropa. 29. července 2016. Dostupné online
  10. Džopvová, Irena. Премьер-министр Артур Миквабия заявил о своей отставке. Apsnypress. 26. července 2016. Dostupné online
  11. Президент подписал Указ об освобождении Артура Миквабия от должности Премьер-министра. Apsnypress. 26. července 2016. Dostupné online
  12. Gricevičová, Anna. Миквабия объяснил свою отставку желанием снизить напряженность в Абхазии. Kavkazskij Uzel. 27. července 2016. Dostupné online
  13. Esiava, Badri. Абхазия вступила в "Клуб друзей Крыма". Sputnik-abkhazia.ru. 11. dubna 2018. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]