Artur Hazelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Artur Hazelius
Artur Hazelius.jpg
Narození30. listopadu 1833
Farnost Adolfa Fridricha
Úmrtí27. května 1901 (ve věku 67 let)
Farnost Hedviky Eleonory
Místo pohřbeníSkansen
Artur Hazelius grave Skansen (59°19′29″ s. š., 18°6′26″ v. d.)
BydlištěŽlutý dům ve Skansenu
Alma materUppsalská univerzita
Povolánífilolog a starožitník
ZaměstnavatelSeverské muzeum
DětiGunnar Hazelius[1]
RodičeJohan August Hazelius[2]
PříbuzníHeloise Desmona Hazelius a Jenny Cecilia Hazelius (sourozenci)
Gunnel Hazelius-Berg[3] (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Immanuel Hazelius (30. listopadu 183327. května 1901) byl švédský učitel, vědec a folklorista, zakladatel etnografického muzea Nordic Museum a muzea v přírodě Skansen ve Stockholmu. Muzeum Skansen se stalo modelem pro další podobná muzea ve Skandinávii i jinde a slovo „skansen“ se stalo synonymem pro muzea pod otevřeným nebem.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Hazelius se narodil ve Stockholmu jako syn Johanna Augusta Hazelia, který byl vojenským úředníkem, politikem a novinářem. Studoval na universitě v Uppsale a v roce 1860 získal doktorský titul. Poté pracoval jako učitel. Podílel se na tvorbě několika učebnic a také na jazykové reformě.

V roce 1869 byl sekretářem švédské sekce na Skandinávském ortografickém kongresu ve Stockholmu a v roce 1871 publikoval jeho výsledky. Radikální reformy v švédském hláskování, které zde byly navrženy, nebyly Švédskou akademií přijaty. Vedly k tomu, že v roce 1874 vydal Johan Erik Rydqvist (1800–1877) první vydání velmi konzervativního hláskoslovného slovníku (Svenska Akademiens Ordlista). Nicméně později bylo mnoho návrhu kongresu zahrnuto v šestém vydáním tohoto slovníku.

Během svého cestování si Hazelius všiml, jak švédský folklor, především architektura a další části materiální kultury, mizí vlivem industrializace, stěhování a dalších procesů modernizace. Proto se v roce 1872 rozhodl založit muzeum švédské etnografie, které se původně (1873) jmenovalo Skandinávská etnografická sbírka (Skandinavisk-etnografiska samlingen) a od roku 1880 nese název Severské muzeum (nejprve Nordiska Museum, později Nordiska museet).

V roce 1891 založil muzeum v přírodě ve Skansenu, které se stalo vzorem pro další muzea v přírodě v severní Evropě a později i jinde. K myšlence založení tohoto muzea ho přivedla návštěva královské sbírky budov, která byla založená poblíž Osla v roce 1881.

Pro Nordic Museum Hazelius získal řadu předmětů z celého Švédska a dalších severských zemí – jako nábytek, oblečení, hračky, atd. Jeho hlavním zájmem byla venkovská kultura, ale jeho následovníci začali sbírat také věci spojené s městskou kulturou. Pro muzeum ve Skansenu sbíral celá stavení a zemědělské usedlosti.

I přesto, že zpočátku neměl tento projekt takovou podporu státu, jak Hazelius doufal, měl širokou podporu a už v roce 1898 měla Společnost pro podporu Nordic Museum (Samfundet för Nordiska Museets främjande) 4525 členů. V roce 1891, deset let před Hazeliovou smrtí, přidělil švédský parlament (Riksdag) muzeu určitou částku a v roce 1900 byla tato suma dvojnásobná. V posledních letech svého života žil Hazelius v jedné budově ve Skansenu. Zemřel 27. května 1901 a 4. února 1902 byl pohřben ve Skansenu.

Hazeliusovou manželkou byla Sofia Elisabeth Grafströmová, dcera Anderse Abrahama Grafströma, básníka a člena Švédské akademie (Swedish Academy). Jediný syn Gunnar Hazelius (1874–1905) se stal správcem Nordic Museum. Gunnarova dcera Gunnel Hazelius-Berg se později stala správkyní sbírek oděvů ve Skansenu a její manžel profesor Gösta Berg byl nějaký čas ředitelem obou muzeí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Folkräkningar (Sveriges befolkning) 1880. Dostupné online. [cit. 2018-03-29]
  2. Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online.
  3. Födelsebok. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]