Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu
Narození1647 nebo 1648
Anglie
Úmrtí13. dubna 1716 nebo 14. dubna 1716
Anglie
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Povolánípolitik
ChoťAnne Hadley (od 1672)[1][2]
Anne Armine (od 1704)[2][1]
RodičeEdward Herbert[3][2] a Margaret Smith[3][2]
PříbuzníEdward Herbert[2] a Charles Herbert[2] (sourozenci)
Funkceprvní lord admirality (1689–1690)
první námořní lord (1689–1690)
poslanec anglického parlamentu z let 1689–90
Member of the 1685-87 Parliament
poslanec anglického parlamentu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu (Arthur Herbert, 1st Earl of Torrington, 1st Baron Herbert of Torbay) (164813. dubna 1716), byl anglický admirál, politik a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Herbertů. Patřil k významným osobnostem slavné revoluce a poté zastával nejvyšší hodnosti v anglickém námořnictvu. Jako vrchní velitel anglického loďstva v Devítileté válce utrpěl porážku od Francie, byl uvězněn a zbaven velení, zbytek života pak strávil v soukromí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Herbertů, byl synem právníka Edwarda Herberta (15911658), který u exilového dvora Karla II. zastával funkci lorda kancléře (16531657). Od roku 1663 sloužil v námořnictvu a již r. 1666 dosáhl hodnosti kapitána, vyznamenal se ve válce proti Nizozemí, později ve Středomoří v bojích proti pirátům přišel o oko. V roce 1684 povýšen na kontradmirála, v letech 16841689 byl též lordem admirality. Za vlády Jakuba II. zastával funkce u dvora a byl správcem královského šatníku (16851687), byl též členem Dolní sněmovny (1685–1687 a 16891690). Jeho vzestup za vlády Jakuba II. souvisel s kariérou jeho mladšího bratra Edwarda Herberta (16481698), který byl tehdy lordem nejvyšším sudím (1685–1687).

Důležitou roli sehrál v době slavné revoluce, kdy v přestrojení za prostého námořníka opustil Anglii a doručil Vilémovi Oranžskému výzvu anglických lordů, aby převzal vládu v Anglii. To také předurčilo jeho další vzestup po roce 1688, byl povolán do Tajné rady a stal se prvním lordem admirality a vrchním velitelem anglického loďstva (16891690). V roce 1690 se jako velitel spojeného anglicko–nizozemského loďstva vyznamenal v bojích proti Francii a byl povýšen na hraběte z Torringtonu s členstvím ve Sněmovně lordů (součástí šlechtické titulatury byl také baronát z Torbay odvozený od jména přístavu Torbay, kde se v roce 1688 vylodil Vilém III.) V červenci 1690 v bitvě u Beachy Head v kanálu La Manche ustoupil před Francouzi, načež byl uvězněn v Toweru a postaven před válečný soud. Byl sice zproštěn obvinění, ale do aktivní služby se již nevrátil a dožil v soukromí. V roce 1692 mu bylo zrušeno i členství v Tajné radě. Jeho sídlem byl starobylý zámek Oatlands Palace v hrabství Surrey, který zdědil po otci.

Byl dvakrát ženatý, ale nezanechal žádné potomstvo, takže jeho úmrtím titul hraběte z Torringtonu zanikl, pohřben je ve Westminsterském opatství. Jméno Torrington s titulem vikomta bylo později uděleno rodu Byngů, jehož členové se taktéž v několika generacích uplatnili jako vysocí námořní důstojníci.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e f Kindred Britain.
  3. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu

Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu

Rodokmen 1. hraběte z Torringtonu Archivováno 17. 6. 2018 na Wayback Machine.