Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu
Admiral Arthur Herbert, 1st Earl of Torrington by John Closterman.jpg
Narození 1647
Anglie
Úmrtí 13. dubna 1716 (ve věku 68–69 let)
Anglie
Místo pohřbení Westminsterské opatství
Rodiče Edward Herbert
Příbuzní Edward Herbert (sourozenec)
Funkce poslanec anglického parlamentu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu (Arthur Herbert, 1st Earl of Torrington, 1st Baron Herbert of Torbay) (164813. dubna 1716), byl anglický admirál, politik a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Herbertů. Patřil k významným osobnostem slavné revoluce a poté zastával nejvyšší hodnosti v anglickém námořnictvu. Jako vrchní velitel anglického loďstva v Devítileté válce utrpěl porážku od Francie, byl uvězněn a zbaven velení, zbytek života pak strávil v soukromí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Herbertů, byl synem právníka Edwarda Herberta (15911658), který u exilového dvora Karla II. zastával funkci lorda kancléře (16531657). Od roku 1663 sloužil v námořnictvu a již r. 1666 dosáhl hodnosti kapitána, vyznamenal se ve válce proti Nizozemí, později ve Středomoří v bojích proti pirátům přišel o oko. V roce 1684 povýšen na kontradmirála, v letech 16841689 byl též lordem admirality. Za vlády Jakuba II. zastával funkce u dvora a byl správcem královského šatníku (16851687), byl též členem Dolní sněmovny (1685–1687 a 16891690). Jeho vzestup za vlády Jakuba II. souvisel s kariérou jeho mladšího bratra Edwarda Herberta (16481698), který byl tehdy lordem nejvyšším sudím (1685–1687).

Důležitou roli sehrál v době slavné revoluce, kdy v přestrojení za prostého námořníka opustil Anglii a doručil Vilémovi Oranžskému výzvu anglických lordů, aby převzal vládu v Anglii. To také předurčilo jeho další vzestup po roce 1688, byl povolán do Tajné rady a stal se prvním lordem admirality a vrchním velitelem anglického loďstva (16891690). V roce 1690 se jako velitel spojeného anglicko–holandského loďstva vyznamenal v bojích proti Francii a byl povýšen na hraběte z Torringtonu s členstvím ve Sněmovně lordů (součástí šlechtické titulatury byl také baronát z Torbay odvozený od jména přístavu Torbay, kde se v roce 1688 vylodil Vilém III.) V červenci 1690 v bitvě u Beachy Head v kanálu La Manche ustoupil před Francouzi, načež byl uvězněn v Toweru a postaven před válečný soud. Byl sice zproštěn obvinění, ale do aktivní služby se již nevrátil a dožil v soukromí. V roce 1692 mu bylo zrušeno i členství v Tajné radě. Jeho sídlem byl starobylý zámek Oatlands Palace v hrabství Surrey, který zdědil po otci.

Byl dvakrát ženatý, ale nezanechal žádné potomstvo, takže jeho úmrtím titul hraběte z Torringtonu zanikl, pohřben je ve Westminsterském opatství. Jméno Torrington s titulem vikomta bylo později uděleno rodu Byngů, jehož členové se taktéž v několika generacích uplatnili jako vysocí námořní důstojníci.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Martin: Anglie posledních Stuartovců; Praha, 1998 ISBN 80–7184–671–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu

Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu

Rodokmen 1. hraběte z Torringtonu