Arták Viráz-námak
| Viděl jsem tak hltavé čelisti pekla jako nejhroznější jámu, sestupující do velmi úzkého a děsného místa, v temnotě tak šeré, že je nutno rukou vztaženou hmatati, a v takovém zápachu, že každý, jehož nos vdechuje onen vzduch, bude se vzpírati, potáceti a padne. A pro těsnost a uzavřenost tam nikomu možno býti.[1] |
| ukázka z Arták Viráz-námak, překlad Otakara Klímy |
Arták Viráz-námak „Kniha o spravedlivém Virázovi“[pozn. 1] je zarathuštrické literární dílo popisující cestu hlavního hrdiny mimo svět smrtelníků, včetně cesty do nebe a pekla. Bylo sepsáno středopersky v době Sasánovské říše a své definitivní podoby text dosáhl nejspíše v 9. a 10. století, čemuž napovídá množství výpůjček z nové perštiny. Dílo bývá někdy přirovnáváno k Dantově Božské komedii.[1][2]
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Dílo vypráví o knězi Virázovi, jež byl vybrán shromážděním u chrámu posvátného ohně Ádur Farnabag pro svou ctnost a mravnost, jehož pouť mimo lidský svět má zarathuštristům, jež se v době děje díla nacházejí v krizi, pomoci ověřit platnost jejich představ o duchovních světech a efektivitu jejich obřadů. Následně byl posazen „vidcův trůn“, vypil opojný nápoj mang a upadl na sedm dní a sedm nocí do spánku. Během této doby se nad ním jeho sestry-manželky a ostatní lidé modlili a recitovali texty z Avesty. Virázovi poté byli na jeho cestě nadpozemskými světy průvodci jazatové-bohové Sróš „Poslušnost, Kázeň“ a Átur „Oheň“, kteří mu ukazovali jaké odměny čekají po smrti hříšníky a jaké odměny čekají spravedlivé. Přibližně šedesát procent textu obsahuje právě explicitní popisy trestů, především deliktů sexuální charakteru. Po svém návratu pak Viráz vyprávěl své zážitky shromáždění.[1]
Verze[editovat | editovat zdroj]
Verze sepsaná v písmu pahlaví klade příběh jen obecně do doby úpadku víry, zatímco verze sepsaná v písmu pázand do doby krátce po smrti Zarathuštry a novoperská verze do doby vlády Ardašíra I.[1] Philippe Gignoux se domnívá že dobou úpadku víry mohla být původně myšlena doba po pádu Achaimenovské říše, později však byl děj vztažen na dobu po dobytí Íránu Araby.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ do angličtiny přepisováno jako Ardā Wīrāz-nāmag, přízvisko Arták je překládáno také jako pravověrný, oprávněný nebo požehnaný
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KLÍMA, Otakar. Dějiny avestské, staroperské a středoperské literatury. In: Jan Rypka. Dějiny perské a tádžické literatury. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963.
- ↑ a b GIGNOUX, Philippe. - Ardā Wīrāz [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
