Arsinoé IV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Arsinoé IV.
Tintoretto: Útěk Arsinoé
Narození 62/61 př. n. l.
Úmrtí 41 př. n. l.
Rodiče Ptolemaios XII.
Příbuzní Kleopatra VII.
Berenice IV
Cleopatra VI of Egypt
Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II.
Ptolomeo XIII.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arsinoé IV (62/61 př. n. l. – 41 př. n. l.) byla nejmladší dcera Ptolemaia XII. a sestra Ptolemaia XIII., Ptolemaia XIV. a Kleopatry VII. Po smrti svého otce společně vládla s Ptolemaiem XIII. a Kleopatrou VII.

Povstání[editovat | editovat zdroj]

Arsinoé se podílela na bitvě (Alexandrijská válka), kterou zahájil její mladší bratr Ptolemaios XIII., při které se snažil vyhnat Římany z Egypta. Jeho a její jednotky povstaly a obléhaly palác, ve kterém sídlil Julius Caesar. Caesar však nechtěl, aby se Arsinoé a Ptolemaios přidali ke straně povstalců, a proto je zajal. Chtěl mít absolutní kontrolu nad královskou rodinou. Podařilo se mu utéct na maják Faros, kde Arsinoé spolu s jejím bratrem věznil.

Útěk[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 48 př. n. l. se Arsinoé podařilo uniknout zpět do Egypta, kde se navzdory Kleopatře stala egyptskou královnou. Po útěku z paláce zahájila útok, aby osvobodila maják Faros z rukou Caesara a její sestry Kleopatry. Římská vojska ochromená momentem překvapení a zuřivosti útoku se poddala. Caesar, aby se zachránil, skočil do moře, kde ztratil svůj plášť, který pak Arsinoé sloužil jako trofej. Symbolem jejího vítězství byl maják Faros.

Zajetí[editovat | editovat zdroj]

Po porážce Caesar povolal posily a porazil bratra Arsinoé Ptolemaia XIII., který se utopil v Nilu. Po jeho smrti vnikly římské posily do Alexandrie a Arsinoé zajaly. Tím se stala Caesarovou trofejí. Věznili ji v Alexandrii. Caesar si ji pak vzal sebou do Říma jako symbol svého vítězství v Egyptě. Podle tradice vůdce poraženého národa ukazovali lidu spoutaného v řetězech. Roku 46 př. n. l. jím byla Arsinoé a za ní hořela napodobenina majáku Faros. Vyvrcholením průvodu podle tradice mělo být pověšení poraženého vůdce před zrakem davu. Z důvodu, že by ztratil podporu davu, jelikož byla Arsinoé ještě dítě, porušil Caesar tradici a nechal ji na živu, avšak pod podmínkou, že už Arsinoé nikdy nevstoupí na půdu Egypta. Proto ji nechal odvést do Artemisionu, chrámu, jenž poskytoval azyl uprchlíkům.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Ale to se nelíbilo Kleopatře. Proto nakonec nechala Arsinoé ve věku kolem 20 let zprovodit ze světa. O tuto službu požádala svého tehdejšího milence, římského patricije Marka Antonia. Ten svou „skorošvagrovou“ nechal v roce 41 př. n. l. zavraždit. Arsinoé byla ráno nalezena na poschodí Artemisionu. To byl však pro lid skandál.