Arnošt Goldflam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Arnošt Goldflam
Rodné jménoArnošt Goldflam
Narození22. září 1946 (77 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materJAMU
Aktivní roky1978–současnost
ChoťPetra Štětinová-Goldflamová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Goldflam (* 22. září 1946 Brno) je český herec, dramatik, režisér, pedagog a spisovatel pro děti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně v židovské rodině Otty Goldflama. Domáckým jménem byl přezdíván Ríša.[1] Po absolutoriu Střední všeobecně vzdělávací školy začal studovat medicínu, po dvou semestrech odešel. Pracoval postupně jako slévač, jádrař a dále v Královopolské jako rozpočtář.[2] V roce 1978 vystudoval režii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[3] Již během studia hrál drobné role v divadle. Po studiu působil v brněnských divadlech Satirické divadlo Večerní Brno a Divadlo X, od studijního věku taktéž vystupoval v Divadle na provázku. V letech 1978 až 1993 působil v prostějovském a později brněnském Hanáckém divadle / HaDivadle. V 80. letech začal být obsazován do menších filmových a televizních rolí. Největší ohlas měly role Arnošta ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a Lustiga ve snímku Lotrando a Zubejda. Další filmy a seriály, kde se objevil, jsou např. Otesánek, Modrý Mauritius, František je děvkař či Proč bychom se netopili. V nynější době[kdy?] režíruje divadelní hry a učí na JAMU a DAMU, profesorem pro obor dramatická umění byl jmenován s účinností od 5. listopadu 2007.

Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dceru. Jeho druhou manželkou je výtvarnice a scénografka Petra Goldflamová-Štětinová, se kterou má syna a dceru.[4]

Během období normalizace byl členem Komunistické strany Československa, na podzim roku 1989 ze strany vystoupil.[5] V roce 1974 byl registrován Státní bezpečností (StB) nejprve jako „prověřovaná osoba“, poté jako „kandidát tajné spolupráce“ a nakonec jako „agent“ s krycím jménem Eisenberg se zaměřením na problematiku sionistů.[6] Podle archivářů však jeho spolupráce s StB není podložená jinými fakty a sám Goldflam uvedl, že se našlo pouze jedno konstatování ve spisu jeho kamaráda, redaktora Hlasu Ameriky, ve kterém se uvádí, že je „nespolehlivým člověkem“, který se „kamarádí s nespolehlivými živly“. Kvůli tomu, že působil v režimně nekonformním divadle, kde uváděl vlastní texty, býval předvoláván k výslechům.[7]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • Klíče (1983, TV film)
  • Tisícročná včela (1983) – Grundig
  • Plukovník Starbottle a krásná žalobkyně (1985, TV film)
  • Tichá radosť (1985) – dr. Doboš
  • O Háderunovi a víle Elóře (1986, TV film)
  • Pražákům, těm je hej (1989) – dr. Kalvoda
  • Něžný barbar (1989) – Egon Bondy
  • Zvířata ve městě (1989) – Kupka
  • Poslední (1991, TV film)
  • Vyžilý Boudník (1991) – Vyžilý
  • Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) – Arnošt
  • Kačenka a strašidla (1992) – novinář
  • Kačenka a zase ta strašidla (1992) – novinář
  • Uctivá poklona, pane Kohn (1993, TV seriál) – Pick (5. díl)
  • Zmrazený Vasil (1993, TV film)
  • Divadelní román (1994, TV film)
  • ...ani smrt nebere (1995) – režisér
  • Fany (1995) – psychiatr
  • Malostranské humoresky (1995) – docent
  • Mutters Courage (1995)
  • Draculův švagr (1996, TV seriál) – 2. Guláš – Anatol
  • Jubileum (1996, TV film)
  • Bumerang (1997) – Ivan Šmahel
  • Četnické humoresky (1997, TV seriál, 6 epizod)
  • Lotrando a Zubejda (1997) – Lustig
  • Císař a tambor (1998) – turecký vyslanec
  • Převeliké klanění právě narozenému Jezulátku aneb Betlém (1998, TV film)
  • Nevěsta pro Paddyho (1999, TV film)
  • Píseň o lítosti (1999, TV film)
  • Otesánek (2000) – gynekolog
  • Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (2000, TV seriál) – Holousek
  • Sjezd abiturientů (2000, TV film)
  • O ztracené lásce (2001, TV seriál)
  • Vyhnání z ráje (2001) – Kabrhel
  • Podzimní návrat (2001) – poštovní úředník
  • Večery Analogonu (2002, TV seriál)
  • Nuda v Brně (2003) – hraje Arnošta Goldflama v inscenaci brněnské televize Nešahej na tu plotnu!
  • Modrý Mauritius (2004, TV film)
  • Bazén (2005, TV seriál) – kotelník Mácha
  • Blízko nebe (2005) – Gut
  • Trapasy (2007, TV seriál)
  • Proč bychom se netopili (2007, TV seriál) – Melounek
  • František je děvkař (2008) – profesor Perník
  • Vzhůru dolů! (2008) – otec Josefa Poláška
  • Poste restante (2009) – Jarouškův otec, manžel Libuše Šafránkové
  • Na houby (2011) – otec Josefa Poláška
  • Dědictví aneb Kurvaseneříká (2014)
  • The Zookeeper's Wife (2017) – Janusz Korczak
  • Ohnivý kuře (2018, TV seriál) – Alois

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Goldflam představuje svoji knihu Standa a dům hrůzy, 2008

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Měsíc autorského čtení 2011 / Authors´Reading Month 2011: Arnošt Goldflam (Brno). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Arnošt Goldflam ve Všechnopárty, Česká televize 17.8.2015.
  3. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 158. 
  4. ↑ Žiju v očekávání katastrofy, říká Arnošt Goldflam trpící depresí. iDNES.cz [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ TUČEK, Jaroslav. Vzpomínky antihrdiny aneb s Provázky, Hady a Martou na provázku. Brno: Barrister & Principal, 2012. ISBN 978-80-87474-80-8. S. 335. 
  6. ↑ Jmenné evidence. Archiv bezpečnostních složek. StB Brno II. odbor 4. oddělení. 21800 - 22809. Str. 60. Dostupné online: https://www.abscr.cz/data/pdf/knihy//BRN/BRN_21.pdf
  7. ↑ BUMBA, Jan. I křivé obvinění ze spolupráce s StB mělo v mém životě význam, říká režisér Arnošt Goldflam [online]. Plus.rozhlas.cz, 2016-09-22 [cit. 2024-04-05]. Dostupné též zde (od času 7:36). Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 123, 167–169, 307, 353, 481.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 316–317.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 227. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 160. 
  • KOVALČUK. Josef (ed). Bylo jich pět a půl : 30 let HaDivadla. Brno : Větrné mlýny, 2005. 453 s. ISBN 80-86907-18-X.
  • KOVALČUK. Josef (ed). Hvězdy nad kabinetem múz : HaDivadlo – 2 (1990–2003). Brno : JAMU, Divadelní fakulta ve spolupráci s nakl. Větrné mlýny, 2010. 750 s. ISBN 978-80-86928-87-6.
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl II, 1884–1989 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1989. 784 s. S. 361–364.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 368. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arnošt_Goldflam&oldid=23796646“