Arnoštka Libická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arnoštka Libická

Arnoštka Libická (1883)
Rodné jméno Arnoštka Nápravníková
Narození 16. února 1838
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. prosince 1893 (ve věku 55 let)
Světlá nad Sázavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arnoštka Libická-Nápravníková hvězda Prozatímního divadla v Praze

Arnoštka Libická , vlastním jménem Arnoštka Nápravníková, provdaná Reimerová (16. února 1838, Humpolec1. prosice 1893, Světlá nad Sázavou[1]), byla česká divadelní herečka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Arnoštka Nápravníková se narodila 16. února 1838 v Humpolci a již od mládí přišla do osobního kontaktu s místním ochotnickým divadlem. Jako dvacetiletá odešla do Prahy. Tehdy však ještě herecké školy nebyly, a tak se začala v tomto oboru vzdělávat soukromě u herečky Wiedermanové. Talent spolu se školením způsobil, že již za rok, v roce 1859, vystoupila pod uměleckým jménem Libická třikrát na scéně Stavovského divadla, ale angažmá nepodepsala.

Samostatnou hereckou dráhu zahájila spolu s Jindřichem Mošnou v kočovné společnosti J. Kullas – J. Štandera, ale již v roce 1862 se ocitla jako hotová herecká osobnost oboru tragických hrdinek na prknech Prozatímního divadla. Vytvořila zde řadu významných rolí, z nichž jsou nejvíce ceněny ty, které vznikly v režii J.J. Kolára. Oceňován byl její půvab a příjemný, modulace schopný hlas.

Po tvrdém konkurenčním boji s Otýlií Sklenářovou – Malou, která přebírala její úlohy, odešla v roce 1895 k německému divadlu do Olomouce. Ale tam ji stihla v této profesi tragédie – onemocnění hlasivek. Stačila se ještě provdat za hereckého kolegu Reimera, ale záhy ovdověla. Divadla se však nevzdala a v roce 1871 založila vlastní divadelní společnost, se kterou hostovala i na Slovensku. V jejím souboru sloužil i Josef Faltys, jeden z výrazných objevů této doby. Ekonomika a hospodárnost provozu kočovné společnosti však byla bývalé hvězdě první scény vzdálená, a tak roku 1883 společnost rozpustila, aby se stala garderobiérkou Národního divadla. Po roce však spolek s novou odvahou obnovila a stála v jejím čele až do své smrti, která ji zastihla v rodném kraji, 30. listopadu 1893 ve Světlé nad Sázavou. Její koncesi pak převzal Arnošt Josef Frýda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Světlá nad Sázavou

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]