Arnoštka Henn
| Arnoštka Henn von Henneberg-Spiegel | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ernestine von Kopal |
| Jiná jména | Ernestine Henn von Henneberg-Spiegel |
| Narození | 3. září 1839 Fiume |
| Úmrtí | 19. září 1915 (ve věku 76 let) Kostelní Bříza |
| Titul |  Baronka |
| Choť | Gottlieb Henn |
| Rodiče | Karel Kopal Marie Terezie von Kopal (von Spiegel) |
| Rod | Kopalové |
| Příbuzní | Karel Kopal (bratr) Viktor Kopal (bratr) Robert Kopal (bratr) Viktorína Brand (sestra) Ludvík Brand (švagr) Karel Brand (synovec) Marie Kopalová (švagrová) Františka Kopalová (neteř) Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Josef Kopal Wilhelm Kopal Františka Auerspergová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnoštka Henn von Henneberg-Spiegel (německy Ernestine Henn von Henneberg-Spiegel), rozená Arnoštka Kopalová (3. září 1839 Fiume[1] – 19. září 1915 Kostelní Bříza[2]) byla česká šlechtična, příslušnice rodu Kopalů, dcera Karla von Kopala a Marie Terezie von Spiegel[3] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza).[4] Byla sestrou c. k. generálmajora Karla Kopala, c. k. plukovníka Viktora Kopala, c. k. nadporučíka Roberta Kopala a Viktoríny Brand. Užívala dědičný šlechtický titul baronka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
V březnu 1836 pověřil císař jejího otce velením 7. mysliveckého praporu, který byl dislokován jako posádka v chorvatské Rijece (Fiume) a Bakaru (Buccar). Dne 12. února 1837 císař ocenil věrnost Karla Kopala povýšením do prostého šlechtického stavu (Karl von Kopal). V Chorvatském Přímoří působil čtyři roky a mezi místním obyvatelstvem si získal velkou oblibu, důkazem čehož byl titul čestného občana (patricia) města Bakaru (1838) a poté i Rijeky (1840). Roku 1839 se mu zde také narodila dcera Arnoštka.
Dne 24. dubna 1846 byl její otec jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se matka Arnoštky musela ze zdravotních důvodů vrátit do Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali její sourozenci Viktorína a Robert. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Ve stejné době její bratr Karel nastoupil na vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Bratr Viktor zůstal s otcem v Itálii, v září 1848 následoval staršího bratra na vojenskou akademii.[5]
Povýšení do šlechtického stavu[editovat | editovat zdroj]
Dne 27. listopadu 1848 byl její otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[6] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byla Arnoštka spolu s dalšími členy rodiny povýšena na svobodnou paní (baronku).[7]
Slavnostní odhalení Kopalova památníku ve Znojmě[editovat | editovat zdroj]
Její podpis je uveden na zakládací listině empírového památníku vztyčeného na počest otce, jež byl slavnostně odhalen 16. října 1853 za účasti významných osobností Znojma a celé Moravy, přátel a spolubojovníků Karla von Kopala. Památník a posléze i celé náměstí byly pojmenovány po plukovníkovi Karlu von Kopalovi.[8][9]
Panství Kostelní Bříza a Arnoltov[editovat | editovat zdroj]
Arnoštka byla roku 1878 provdána za správce panství Kostelní Bříza a Arnoltov Bohumila ml. Henn von Henneberg-Spiegel (12. září 1823 – 10. března 1899 zámek Kostelní Bříza).[10][11] Bohumil majetek vlastnil v letech 1872 až 1899, od roku 1895 byl zapsán jako patron zdejšího kostela a majitel několika dvorů v kraji. V roce 1899 předal všechny majetky své manželce (oficiálně po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901). Arnoštce tak obec patřila v letech 1899–1915. Když v roce 1915 zemřela, přešel majetek na jejího blízkého příbuzného Viktora Brand-Kopala, který byl až do roku 1945 posledním šlechtickým majitelem panství.[12][13][14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ernestine Freiin von Kopal. www.gedbas.de [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ernestine Freifrau Henn von Henneberg-Spiegel. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Theresia von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anekdota z Kostelní Břízy – Muzeum Novojičínska. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08.
- ↑ Oberst Karl von Kopal. www.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Das Kopalgrab in Sankt Pölten. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Heraldisch-genealogische Zeitschrift: Organ d. Heraldisch-genealogischen Vereins "Adler" in Wien, Band 1. [s.l.]: Braumüller, 1871. Dostupné online. S. 51. (německy)
- ↑ Das Kopaldenkmal in Znaim. kopaljaeger.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SMOLA, Daniel. Sarkofág skrýval přes sto padesát let starý pergamen. Znojemský deník. 2009-05-02. Dostupné online [cit. 2021-02-20].
- ↑ Gottlieb K. J. Freiherr Henn von Henneberg-Spiegel. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. (anglicky)
- ↑ Gottlieb Karl Johann Freiherr Henn von Henneberg-Spiegel. www.geni.com [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Výzkum tvrziště | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Kostelní Bříza – Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Arnoltov – Arnoltzgrün. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Kostelní Bříza - Miscellanea Oddělení rukopisů a starých tisků [online]. Národní knihovna v Praze. Oddělení rukopisů a starých tisků, 1991 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
- MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Hřebeny. České památky. Roč. 2003, čís. 2, s. 8–9.
- STRACK, Josef. Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier [online]. Wien: Kaiserlich königliche Hof und Staatsdruckerei - Braumüller Wien, 1864 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (německy)
- ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.