Arktická národní přírodní rezervace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Arktická národní přírodní rezervace
Arctic National Wildlife Refuge (ANWR)
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Krajina v oblasti Brooksova pohoří
Krajina v oblasti Brooksova pohoří
Základní informace
Vyhlášení 1960
Rozloha 78 051,59 km2
Poloha
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Stát USA Aljaška
Umístění Barrow
Souřadnice
Arctic National Wildlife Refuge
Arctic National Wildlife Refuge
Další informace
Web www.fws.gov/refuge/arctic/
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arktická národní přírodní rezervace (Arctic National Wildlife RefugeANWR) pokrývá území o rozloze 78 050,59 km 2 v severovýchodním výběžku státu Aljaška (USA). Na severu hranici území tvoří pobřeží Beaufortova moře (Severní ledový oceán), východní hranice je totožná se státní hranicí mezi Kanadou a USA. Na západ od tohoto chráněného území, v centrální části Brooksova pohoří, se nachází národní park Brány Arktidy (Gates of the Arctic National Park).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První snahy o ochranu tohoto severovýchodního území Aljašky se objevily počátkem 50. let 20. století. Impulsem k tomu se stal článek George Collinse a biologa Lowella Sumnera Northeast Alaska: The Last Great Wilderness, publikovaný v roce 1953 v časopise amerického Sierra Clubu. Ochrana tohoto území byla na federální úrovni poprvé vyhlášena ministerstvem vnitra USA v roce 1960, za vlády prezidenta Dwighta D. Eisenhowera. V roce 1980 přijal Kongres USA zákon Alaska National Interest Lands Conservation Act.

Charakteristika území[editovat | editovat zdroj]

Trasa Dalton Highway

Na území Arktické národní přírodní rezervace se nacházejí různé ekosystémyalpínské louky, ledovce, tundra, tajga i chladná savana.[1] Páteří celé oblasti, která jí prochází od západu k východu, je Brooksovo pohoří, které zde dosahuje výšky přes 3000 m n. m. Je charakteristické strmými vrcholky, četnými jezery a vodními toky. Z tohoto kontinentálního rozvodí řeky plynou jednak na sever do Severního ledového oceánu, a jednak k jihu, kde se vlévají do řeky Yukon.

Na rozlehlém a pro člověka obtížně přístupném území žijí různé druhy živočichů. Z větších savců jsou to medvěd grizzly, medvěd černý, rosomák, los, pižmoň, vlk a rys. Nejtypičtějšími pro tuto oblast jsou však tisícihlavá stáda sobů karibu, migrující z jihu oblasti na severní pobřeží.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Na území ANWR nejsou žádné silnice ani železnice. Pouze silnice Dalton Highway, vedoucí od jihu z Fairbanksu na sever do zátoky Prudhoe Bay, která je zároveň nejsevernějším bodem, dosažitelným po panamerické síti silnic, se v místech, kde překračuje severní polární kruh, téměř dotýká západního okraje Arktické národní přírodní rezervace. (Trasa Dalton Highway je prakticky totožná se severním úsekem trasy 1288 km dlouhého ropovodu Prudhoe BayValdez).

Pokud jde o osobní dopravu, cestovat do této oblasti lze jen letecky. Letiště pro veřejnou dopravu je například poblíž Deadhorse, v Prudhoe Bay je pouze heliport.[2] Uvnitř národní přírodní rezervace je možné se pohybovat pouze pěšky, na koni či na lodi. Nejbližším trvale osídleným místem je obec Kaktovik na ostrově Barter v Beaufortově moři se zhruba 250 obyvateli – Inuity.[3] Další sídlo se nachází až na jižní hranici rezervace. Je to Arctic Village, obec kmene Gwich’in z indiánského národa Athabasků, původních obyvatel Aljašky.[4] Jediným městem v této severní části Aljašky je Barrow, které leží západně od ANWR na pobřeží Čukotského moře. Je to nejsevernější město USA, které má letecké spojení s Anchorage a Fairbanksem.[5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Těžba ropy[editovat | editovat zdroj]

Ropná pole a přirodní rezervace na severu Aljašky

Již v roce 1968 byla objevena naleziště ropy na severním pobřeží Aljašky u Prudhoe Bay. Tím byl dán popud ke sporu mezi těžaři, ochránci přírody i jednotlivými skupinami místních obyvatel. Tento spor se naplno rozhořel po roce 1977, kdy byla zahájena těžba a z Prudhoe Bay byl vybudován 800 mil dlouhý ropovod do Valdezu. Kontroverze pokračují až do současnosti. V oblasti Prudhoe Bay jsou největší severoamerická ropná pole, nachází se zde 20 % ropných zásob země.[2] Nezanedbatelné jsou tlaky na další rozšíření těžby, zejména v pobřežní oblasti, označované podle čísla vyhlášky, umožňující zde ropný průzkum, jako 1002 Area. Tato oblast, vyhledávaná soby a v zimě též ledními medvědy, představuje zhruba 8 procent celkové plochy rezervace.[1][6] Například těžbě ropy výměnou za peněžní profit jsou nakloněni i inuitští obyvatelé Kaktoviku, pod jejichž obcí se má nacházet vydatné ropné ložisko. Naproti tomu indiáni Gwich’inové, jejichž životní styl a kultura jsou závislé na existenci sobů a kteří severní pobřežní oblasti nazývají "svatým místem, kde započal život" (sacred place where life begins), se důrazně staví proti rozšiřování těžby.[1][4] Těžbou ropy a ropovody je ohrožena nejen současná populace sobů a dalších živočichů, ale hrozí i dlouhodobé následky. Potvrzením tohoto faktu byl i velký únik ropy, k němuž došlo v oblasti Prudhoe Bay kvůli netěsnosti ropovodu v roce 2006.[7] Další havárie následovaly v příštích letech.

V 70. letech byla jen menší část dnešní ANWR navždy vymezena jako nedotknutelná divočina, o deset let později byla ochrana rozšířena na další území. V lednu roku 2015 přednesl americký prezident Barack Obama návrh, že tato nejvyšší ochrana by měla být rozšířena na 97 procent území Arktické národní přírodní rezervace, což opět vyvolalo nemálo kontroverzí.[1]

Požáry[editovat | editovat zdroj]

Kromě těžby ropy bývají chráněná území na severu Aljašky čas od času ohrožována také velkými požáry.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SOBOTA, Jiří. O sobech a lidech. Respekt. 13 - 19. duben 2015, s. 61 - 63. 
  2. a b Popis okolí a historie Prudhoe Bay. articles.ktuu.com [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-30. 
  3. Informační systém geografického názvosloví (anglicky)
  4. a b Gwich’inové z Arctic Village. www.sacredland.org [online]. [cit. 11-05-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-05-2015. 
  5. Oficiální stránky města Barrow. www.cityofbarrow.org [online]. [cit. 11-05-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-07-2011. 
  6. Perspektivy těžby ropy v arktické pobřežní oblasti (anglicky)
  7. Alaska hit by 'massive' oil spill. BBC News [online]. 2006-3-11. 11. 5. 2015. (anglicky) 
  8. COLTON, Hannah. Dry spring carries risk of wildland fires. The Arctic Sounder [online]. 2015-5-8. 10. 5. 2015. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]