Aritmetická posloupnost
Aritmetická posloupnost je druh matematické posloupnosti, kde je stálý rozdíl mezi sousedními členy. Tento rozdíl mezi libovolným členem kromě prvního a předcházejícím členem se obvykle značí d a nazývá diference.
Aritmetickou posloupnost lze chápat jako lineární funkci definovanou v oboru přirozených čísel a proto i pro svou jednoduchost je jedním z nejdůležitějších typů posloupností.
Zobecněním je aritmetická posloupnost vyššího řádu (někdy též vyššího stupně), jejíž i-tý člen lze vyjádřit jako hodnotu nějakého pevného polynomu pro dané i. Řád aritmetické posloupnosti pak definujeme jako stupeň tohoto polynomu, přičemž posloupnost samých nul má řád -1.[1]
Vzorce[editovat | editovat zdroj]
V následujících vzorcích označuje n-tý člen aritmetické posloupnosti a d její diferenci.
Rekurentní zadání[editovat | editovat zdroj]
- známe některý člen a jeho index:
- známe rekurentní vzorec vyjadřující, že sousední členy se liší o konstantu:
Zadání vzorcem pro n-tý člen[editovat | editovat zdroj]
Vyjádření r-tého členu z s-tého[editovat | editovat zdroj]
Součet prvních n členů[editovat | editovat zdroj]
Odvození vzorce pro součet prvních n členů[editovat | editovat zdroj]
Součet prvních členů aritmetické posloupnosti lze spočítat následovně:
Napišme součet znovu, ale v obráceném pořadí sčítanců:
Vidíme, že součty odpovídajících členů "pod sebou" jsou stejné:
Příklad[editovat | editovat zdroj]
Například je-li a , pak několik prvních členů aritmetické posloupnosti je: -5, -2, 1, 4, 7, 10, 13, …
Souvislost s aritmetickým průměrem[editovat | editovat zdroj]
Pro aritmetickou posloupnost platí, že každý člen kromě prvního je aritmetickým průměrem obou sousedních členů:
Obráceně pokud tato vlastnost platí pro všechny členy posloupnosti počínaje druhým, tak se jedná o aritmetickou posloupnost (důkaz např. matematickou indukcí).
Souvislost s geometrickou posloupností[editovat | editovat zdroj]
Je-li posloupnost aritmetická, tak je posloupnost geometrická (pro libovolný základ b≥0).
Je-li posloupnost geometrická s kladnými členy, tak je posloupnost aritmetická (pro libovolný základ b>0, b≠1).
Aritmetická řada[editovat | editovat zdroj]
Součet členů aritmetické posloupnosti je označován jako aritmetická řada. Kromě případu posloupnosti samých nul je řada divergentní.
Součet aritmetické řady je dán jako limita posloupnosti n-tých částečných součtů. Platí tedy
- ,
kde kladné znaménko platí pro anebo a záporné pro anebo .
Pro je součet
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DLAB, Vlastimil. Aritmetické posloupnosti vyšších řádů [online]. MFF UK [cit. 2015-03-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu aritmetická posloupnost na Wikimedia Commons