Aristide Caradja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aristide Caradja
rumunský entomolog
Rodné jméno Aristide von Caradja
Narození 28. listopadu 1861
Drážďany, Německo
Úmrtí 29. května 1955 (ve věku 93 let)
Bukurešť, Rumunsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aristide Caradja nebo Aristide von Caradja (28. září 1861, Drážďany, Německo29. května 1955, Bukurešť, Rumunsko) byl rumunský právník a entomolog německého původu, který je znám hlavně jako lepidopterolog – parnassiolog a mikrolepidopterolog. Byl potomkem dvou velkých, starých šlechtických rodů. Byl samotářské povahy a našel své útočiště ve světě hudby a smyslu pro jemné formy a harmonické barvy motýlů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Aristide von Caradja se narodil v roce 1861 v Drážďanech ve šlechtické rodině, jako v pořadí sedmé dítě. Po ukončení základního a středního vzdělání v Drážďanech pokračoval ve studiu na právnické fakultě ve francouzském Toulouse. Bez vědomí svých rodičů však navštěvoval přednášky z biologie, botaniky, paleontologie a jiných přírodních věd. Jeho předkové z otcovy strany se usadili ve Valašsku v 17. století a někteří z nich dokonce dosáhli nejvyšších pozic v tehdejším knížectví. Jeho matka taktéž pocházela z slavné šlechtické rodiny – Şuţu.

Aristide Caradja byl od roku 1935 členem Rumunské akademie věd. Věnoval se i interpretaci Beethovenových sonát. Zemřel v roce 1955 v Bukurešti.

Entomologické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Méně známý, ale pro faunu hmyzu Rumunska a Balkánu významný entomolog, lepidopterolog Aristide Caradja byl významným sběratelem a výzkumníkem motýlí fauny na území Balkánu. Jako většina významných světových entomologů i Caradja se zabýval motýly už od svých dětských let. Zabýval s též rodem Jasoň (Parnassius) a u druhu jasoň červenooký během svého života popsal několik individuálních forem, tedy aberací na území Evropy. Hlavní pozornost však soustředil na výzkum skupiny malých motýlů – Microlepidoptera.

Jeho první publikace o motýlech z Haute Garonne, pochází z roku 1891, ale bohatý materiál exemplářů z řádu Motýli (Lepidoptera, 848 druhů) shromáždil už o několik let dříve – v době svého studia ve Francii. To byl začátek jeho sbírky, kterou budoval 56 let (v období 1887-1943). V roce 1887, po smrti svého otce se Aristides vrátil do Rumunska, kde se usadil natrvalo v Grumăzeşti. Rodinný zámek se nachází uprostřed arboreta se stromy z celého světa. Caradja málokdy cestoval, ale stále byl v kontaktu s významnými odborníky na skupinu malých motýlů (Microlepidoptera) z Londýna, Berlína, Bonnu, Vídně, Petrohradu, Stockholmu atd. Od nich výměnou i nákupem dostával množství sbírkového materiálu, který studoval a popisoval stovky nových druhů. Svou sbírku obohacoval i z jiných soukromých sbírek výměnou. Za získání vzácných druhů nikdy neváhal zaplatit i značné sumy peněz. Kromě toho dotoval finančně expedice do Asie, severní Afriky, Španělska, jižní Ameriky a na Špicberky. Oplátkou za to dostával nasbíraný materiál ze skupiny Microlepidoptera. Vzhledem k jeho reputaci špičkového odborníka mu mnozí sběratelé jako například Sven Hedin, Max Korb, Paul Chrétien nebo Karl Ribbe ze svých expedic posílali svůj nasbíraný materiál z této skupiny ke studiu.

Aristide Caradja byl též pověřen vykonat revizi celé kolekce skupiny Microlepidoptera z největšího anglického přírodovědného muzea (British Natural History Museum). Miliony kusů mikrolepidopter prošly jeho rukama. Jen ze sbírky motýlů z Číny od Hermanna Hohna sám Caradja prostudoval a roztřídil asi 400 000 položek. Publikoval mnohé práce a získal významná mezinárodní ocenění a získal mezinárodní prestiž. V prvním období (v letech 1891-1924) byla v první řadě jeho zájmem systematizace – popis nových druhů, později se jeho zájem přesunul směrem k rozluštění tajemství původu a vývoje fauny Lepidoptera. Studoval též mechanismy mutace. Prostudoval materiál sbírky Hermanna Hohna, sesbíraný v Číně během expedice v letech 19171923. Z ní popsal 927 druhů, z nichž bylo 271 endemitů a 91 do té doby pro vědu neznámých. Sbírka se řadí mezi nejvýznamnější sbírky na světě, také obsahuje 3000 položek typového materiálu, které umožnily popis nových druhů.

Sbírka hmyzu[editovat | editovat zdroj]

Sbírka hmyzu, kterou Aristide Caradja shromáždil během svého plodného života, je unikátní nejen z hlediska různorodosti a bohatosti svého obsahu, ale především pro svou ohromnou vědeckou hodnotu. Byla dlouhá léta uložena na jeho panství v Grumăzeşti, nedaleko Tirgu Neamt. Zde ale během druhé světové války došlo téměř k jejímu zničení. Jen shodou náhod sbírka bez pohromy přetrvala až do současnosti. Zápis z příjmu sbírky do muzea je ze dne 14. června 1944. V noci z 23. srpna 1944 byla budova muzea těžce bombardována německou Luftwaffe, jako součást německé odvety proti bývalým spojencům. Sbírka však byla ukryta v podzemí a vydržela i toto bombardování.

Aristide Caradja vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu (různá onemocnění a operace v posledních letech života) už nebyl schopen studovat sbírky sám. Kolekce mikrolepidopter z Číny a východní Asie (obsahující tisíce kusů typového materiálu) byla tak rozsáhlá, že si už Caradja samotný netroufal ji sám zpracovat. K tomuto úkolu Caradja určil tehdy známého odborníka prof. Dr. Martina Heringa z muzea Berlínské univerzity. Díky panující mezinárodní situaci nemohl spolupracovat s jinými odborníky z Evropy. Po válce, v letech 19481961, bylo v Evropě jen málo specialistů, kteří se zajímali o bohatství, které získal a sesbíral Aristide Caradja, ale po roce 1961 sbírka opět získala pozornost odborníků z celého světa.

Kromě převažující části malých motýlů ze skupiny Microlepidoptera, sbírka obsahuje i asi 5000 kusů ze skupiny Macrolepidoptera – převážně velké denní motýly. Mezi nimi je významně zastoupen rod Morpho z Amazonské džungle, Chrysiridia madagascariensis, který je považován za jednoho z nejkrásnějšcíh motýlů na světě a rod Ornithoptera z Bornea. Celkově jeho sbírka hmyzu, hlavně motýlů, v rozsahu více než 125 000 exemplářů, je uložena v Muzeu Grigore Antipa v Bukurešti.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

výběr
  • Caradja, A.: 1894 [1893], Beitrag zur Kenntniss der Grossschmetterlinge des "Département de la Haute-Garonne". Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 6: p. 161 – 240 (189 – 190).
  • Caradja, A.: 1894 [1893], Nachtrag zum Verzeichniss der Grossschmetterlinge des Département de la Haute Garonne. Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 6: p. 336.
  • Caradja, A.: 1895, Die Grossschmetterlinge des Königreiches Rumänien. Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 8(1895): p. 1 – 102: (15. 7. 1895).
  • Caradja, A.: 1896, Die Grossschmetterlinge des Königreiches Rumänien. Dt. ent. Zeitschr. Iris, 9(1896): p. 1 – 112.
  • Caradja, A.: 1929, Badereise eines Naturfreundes nach Tekirghiol (Carmen Silva). Ein Beitrag zur Lepidopterenfauna der Dobrogea. Dt. ent. Z. Iris, 43: p. 41 – 65.
  • Caradja, A.: 1930, Beiträge zur Lepidopteren-Fauna der südlichen Dobrogea insbesondere der sogenannten ‘Coasta de Argint’. Bull. Sect. scient. Acad. roum., 13(3): p. 1 – 21, Pls. I – VI.
  • Caradja, A.: 1931, Beiträge zur Lepidopteren-Fauna Grossrumäniens für das Jahr 1930. Academia Româna. Memoriile Sectiunii Stiintifice, 7(8): p. 293 – 344.
  • Caradja, A.: 1932, Beiträge zur Lepidopteren-Fauna Grossrumäniens für das Jahr 1931. Bull. Sect. scient. Acad. roum., 15(1 – 2): p. 35 – 46.
  • Caradja, A. von & Meyrick, E.: 1933, Materialien zu einer Microlepidopterenfauna Kwangtungs. Dt. Ent. Z. Iris, Dresden, 47: p. 123 – 167.
  • Caradja, A. von & Meyrick, E.: 1934. Materialien zu einer Microlepidopterenfauna Kwangtungs: Pterophoridae – Tortricidae – Tineidae. Dt. Ent. Z. Iris, Dresden, 48: p. 28 – 43.
  • Caradja, A.: 1934, Neuer Beitrag zur Kenntnis der Lepidopteren-Fauna Rumäniens. Dt. ent. Z. Iris, 48: p. 185 – 191.
  • Caradja, A. von: 1934 – 1935, Herkunft und Evolution der paläarktischen Lepidopterenfauna. Internationale Entomologischen Zeitschrift, Guben, 28, p. 217 – 385.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aristides von Caradja na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hering, M.: 1936, [Caradja, A. von]. Mitt. Dt. Ent. Ges., 7, p. 33 – 37.
  • Horn, W.(H. R.): 1936, [Caradja, A. von]. Arb. morph. taxon. Ent. Berlin-Dahlem, 3(4): p. 301.
  • Murariu, D. & Popescu-Gorj, A.: 1996, [Caradja, A. von]. Holarct. Lepidopt., 3(2), p. 43 – 46 – jen portrét.
  • Popescu-Gorj, A.: 1970, [Caradja, A. von]. Rev. Muzeel. 1970, p. 299 – 303.
  • Popescu-Gorj, A.: 1984, [Caradja, A. von]. Studii si Comunicari / Muzeul Brukenthal. Stiinte naturale, 26, p. 343 – 352 + portrét.
  • Rákosy, L.: 1990, [Caradja, A. von]. Bul. Informare, Soc. Lepid. Romana, 1(2): p. 9 – 10.
  • Rákosy, L.: 1996, Die Noctuiden Rumäniens (Lepidoptera Noctuidae). Stapfia, 46, p. 1 – 648, 30 Taf., zahlr. Fig. 11 + portrét.
  • Sachtleben, H.: 1941, [Caradja, A. von]. Arb. morph. taxon. Ent. Berlin-Dahlem, 8(4), p. 287.
  • Savulescu, T.: 1945, [Caradja, A. von]. Anal. Acad. Romane, Mem. Sect. Stiint., 20(Mem. 8), p. 1 – 24 + portrét.