Aristide Caradja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Aristide Caradja
rumunský entomolog
Rodné jméno Aristide von Caradja
Narození 28. listopadu 1861
Drážďany, Německo
Úmrtí 29. května 1955 (ve věku 93 let)
Bukurešť, Rumunsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aristide Caradja nebo Aristide von Caradja (28. září 1861, Drážďany, Německo29. května 1955, Bukurešť, Rumunsko) byl rumunský právník a entomolog německého původu, který je znám hlavně jako lepidopterolog – parnassiolog a mikrolepidopterolog. Byl potomkem dvou velkých, starých šlechtických rodů. Byl samotářské povahy a našel své útočiště ve světě hudby a smyslu pro jemné formy a harmonické barvy motýlů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Aristide von Caradja se narodil v roce 1861 v Drážďanech ve šlechtické rodině, jako v pořadí sedmé dítě. Po ukončení základního a středního vzdělání v Drážďanech pokračoval ve studiu na právnické fakultě ve francouzském Toulouse. Bez vědomí svých rodičů však navštěvoval přednášky z biologie, botaniky, paleontologie a jiných přírodních věd. Jeho předkové z otcovy strany se usadili ve Valašsku v 17. století a někteří z nich dokonce dosáhli nejvyšších pozic v tehdejším knížectví. Jeho matka taktéž pocházela z slavné šlechtické rodiny – Şuţu.

Aristide Caradja byl od roku 1935 členem Rumunské akademie věd. Věnoval se i interpretaci Beethovenových sonát. Zemřel v roce 1955 v Bukurešti.

Entomologické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Méně známý, ale pro faunu hmyzu Rumunska a Balkánu významný entomolog, lepidopterolog Aristide Caradja byl významným sběratelem a výzkumníkem motýlí fauny na území Balkánu. Jako většina významných světových entomologů i Caradja se zabýval motýly už od svých dětských let. Zabýval s též rodem Jasoň (Parnassius) a u druhu jasoň červenooký během svého života popsal několik individuálních forem, tedy aberací na území Evropy. Hlavní pozornost však soustředil na výzkum skupiny malých motýlů – Microlepidoptera.

Jeho první publikace o motýlech z Haute Garonne, pochází z roku 1891, ale bohatý materiál exemplářů z řádu Motýli (Lepidoptera, 848 druhů) shromáždil už o několik let dříve – v době svého studia ve Francii. To byl začátek jeho sbírky, kterou budoval 56 let (v období 1887-1943). V roce 1887, po smrti svého otce se Aristides vrátil do Rumunska, kde se usadil natrvalo v Grumăzeşti. Rodinný zámek se nachází uprostřed arboreta se stromy z celého světa. Caradja málokdy cestoval, ale stále byl v kontaktu s významnými odborníky na skupinu malých motýlů (Microlepidoptera) z Londýna, Berlína, Bonnu, Vídně, Petrohradu, Stockholmu atd. Od nich výměnou i nákupem dostával množství sbírkového materiálu, který studoval a popisoval stovky nových druhů. Svou sbírku obohacoval i z jiných soukromých sbírek výměnou. Za získání vzácných druhů nikdy neváhal zaplatit i značné sumy peněz. Kromě toho dotoval finančně expedice do Asie, severní Afriky, Španělska, jižní Ameriky a na Špicberky. Oplátkou za to dostával nasbíraný materiál ze skupiny Microlepidoptera. Vzhledem k jeho reputaci špičkového odborníka mu mnozí sběratelé jako například Sven Hedin, Max Korb, Paul Chrétien nebo Karl Ribbe ze svých expedic posílali svůj nasbíraný materiál z této skupiny ke studiu.

Aristide Caradja byl též pověřen vykonat revizi celé kolekce skupiny Microlepidoptera z největšího anglického přírodovědného muzea (British Natural History Museum). Miliony kusů mikrolepidopter prošly jeho rukama. Jen ze sbírky motýlů z Číny od Hermanna Hohna sám Caradja prostudoval a roztřídil asi 400 000 položek. Publikoval mnohé práce a získal významná mezinárodní ocenění a získal mezinárodní prestiž. V prvním období (v letech 1891-1924) byla v první řadě jeho zájmem systematizace – popis nových druhů, později se jeho zájem přesunul směrem k rozluštění tajemství původu a vývoje fauny Lepidoptera. Studoval též mechanismy mutace. Prostudoval materiál sbírky Hermanna Hohna, sesbíraný v Číně během expedice v letech 19171923. Z ní popsal 927 druhů, z nichž bylo 271 endemitů a 91 do té doby pro vědu neznámých. Sbírka se řadí mezi nejvýznamnější sbírky na světě, také obsahuje 3000 položek typového materiálu, které umožnily popis nových druhů.

Sbírka hmyzu[editovat | editovat zdroj]

Sbírka hmyzu, kterou Aristide Caradja shromáždil během svého plodného života, je unikátní nejen z hlediska různorodosti a bohatosti svého obsahu, ale především pro svou ohromnou vědeckou hodnotu. Byla dlouhá léta uložena na jeho panství v Grumăzeşti, nedaleko Tirgu Neamt. Zde ale během druhé světové války došlo téměř k jejímu zničení. Jen shodou náhod sbírka bez pohromy přetrvala až do současnosti. Zápis z příjmu sbírky do muzea je ze dne 14. června 1944. V noci z 23. srpna 1944 byla budova muzea těžce bombardována německou Luftwaffe, jako součást německé odvety proti bývalým spojencům. Sbírka však byla ukryta v podzemí a vydržela i toto bombardování.

Aristide Caradja vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu (různá onemocnění a operace v posledních letech života) už nebyl schopen studovat sbírky sám. Kolekce mikrolepidopter z Číny a východní Asie (obsahující tisíce kusů typového materiálu) byla tak rozsáhlá, že si už Caradja samotný netroufal ji sám zpracovat. K tomuto úkolu Caradja určil tehdy známého odborníka prof. Dr. Martina Heringa z muzea Berlínské univerzity. Díky panující mezinárodní situaci nemohl spolupracovat s jinými odborníky z Evropy. Po válce, v letech 19481961, bylo v Evropě jen málo specialistů, kteří se zajímali o bohatství, které získal a sesbíral Aristide Caradja, ale po roce 1961 sbírka opět získala pozornost odborníků z celého světa.

Kromě převažující části malých motýlů ze skupiny Microlepidoptera, sbírka obsahuje i asi 5000 kusů ze skupiny Macrolepidoptera – převážně velké denní motýly. Mezi nimi je významně zastoupen rod Morpho z Amazonské džungle, Chrysiridia madagascariensis, který je považován za jednoho z nejkrásnějšcíh motýlů na světě a rod Ornithoptera z Bornea. Celkově jeho sbírka hmyzu, hlavně motýlů, v rozsahu více než 125 000 exemplářů, je uložena v Muzeu Grigore Antipa v Bukurešti.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

výběr
  • Caradja, A.: 1894 [1893], Beitrag zur Kenntniss der Grossschmetterlinge des "Département de la Haute-Garonne". Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 6: p. 161 – 240 (189 – 190).
  • Caradja, A.: 1894 [1893], Nachtrag zum Verzeichniss der Grossschmetterlinge des Département de la Haute Garonne. Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 6: p. 336.
  • Caradja, A.: 1895, Die Grossschmetterlinge des Königreiches Rumänien. Deutsche Entomologische Zeitschrift Iris, 8(1895): p. 1 – 102: (15. 7. 1895).
  • Caradja, A.: 1896, Die Grossschmetterlinge des Königreiches Rumänien. Dt. ent. Zeitschr. Iris, 9(1896): p. 1 – 112.
  • Caradja, A.: 1929, Badereise eines Naturfreundes nach Tekirghiol (Carmen Silva). Ein Beitrag zur Lepidopterenfauna der Dobrogea. Dt. ent. Z. Iris, 43: p. 41 – 65.
  • Caradja, A.: 1930, Beiträge zur Lepidopteren-Fauna der südlichen Dobrogea insbesondere der sogenannten ‘Coasta de Argint’. Bull. Sect. scient. Acad. roum., 13(3): p. 1 – 21, Pls. I – VI.
  • Caradja, A.: 1931, Beiträge zur Lepidopteren-Fauna Grossrumäniens für das Jahr 1930. Academia Româna. Memoriile Sectiunii Stiintifice, 7(8): p. 293 – 344.
  • Caradja, A.: 1932, Beiträge zur Lepidopteren-Fauna Grossrumäniens für das Jahr 1931. Bull. Sect. scient. Acad. roum., 15(1 – 2): p. 35 – 46.
  • Caradja, A. von & Meyrick, E.: 1933, Materialien zu einer Microlepidopterenfauna Kwangtungs. Dt. Ent. Z. Iris, Dresden, 47: p. 123 – 167.
  • Caradja, A. von & Meyrick, E.: 1934. Materialien zu einer Microlepidopterenfauna Kwangtungs: Pterophoridae – Tortricidae – Tineidae. Dt. Ent. Z. Iris, Dresden, 48: p. 28 – 43.
  • Caradja, A.: 1934, Neuer Beitrag zur Kenntnis der Lepidopteren-Fauna Rumäniens. Dt. ent. Z. Iris, 48: p. 185 – 191.
  • Caradja, A. von: 1934 – 1935, Herkunft und Evolution der paläarktischen Lepidopterenfauna. Internationale Entomologischen Zeitschrift, Guben, 28, p. 217 – 385.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aristides von Caradja na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hering, M.: 1936, [Caradja, A. von]. Mitt. Dt. Ent. Ges., 7, p. 33 – 37.
  • Horn, W.(H. R.): 1936, [Caradja, A. von]. Arb. morph. taxon. Ent. Berlin-Dahlem, 3(4): p. 301.
  • Murariu, D. & Popescu-Gorj, A.: 1996, [Caradja, A. von]. Holarct. Lepidopt., 3(2), p. 43 – 46 – jen portrét.
  • Popescu-Gorj, A.: 1970, [Caradja, A. von]. Rev. Muzeel. 1970, p. 299 – 303.
  • Popescu-Gorj, A.: 1984, [Caradja, A. von]. Studii si Comunicari / Muzeul Brukenthal. Stiinte naturale, 26, p. 343 – 352 + portrét.
  • Rákosy, L.: 1990, [Caradja, A. von]. Bul. Informare, Soc. Lepid. Romana, 1(2): p. 9 – 10.
  • Rákosy, L.: 1996, Die Noctuiden Rumäniens (Lepidoptera Noctuidae). Stapfia, 46, p. 1 – 648, 30 Taf., zahlr. Fig. 11 + portrét.
  • Sachtleben, H.: 1941, [Caradja, A. von]. Arb. morph. taxon. Ent. Berlin-Dahlem, 8(4), p. 287.
  • Savulescu, T.: 1945, [Caradja, A. von]. Anal. Acad. Romane, Mem. Sect. Stiint., 20(Mem. 8), p. 1 – 24 + portrét.