Ariarich
| Ariarich | |
|---|---|
| Narození | 3. století |
| Potomci | Aorich |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ariarich také Ariachus byl ve 4. století pohanský vládce tervingských Gótů[1][2][3] Jeho následníkem byl Geberich.[4] V roce 328 Konstantin I. Veliký nechal postavit most přes řeku Hister a k němu opevnění na území Olténie a Valašska, které se nacházely v dnešním Rumunsku. Snadný přechod řeky způsobil migraci gótských Tervingů a Taifalů na západ do povodí Tisy. Toto území kontrolovali a obývali Sarmati. Ti se spojili s Konstantinem Velikým, který jmenoval svého syna Konstantina II. k výpravě proti Gótům koncem roku 332, když již nastala pozdní zima. Výprava proti Gótům údajně skončila smrtí zhruba sto tisíce lidí v důsledku mrazivého počasí a nedostatku potravin.[3] V témže roce byl Ariarich nucen podepsat dohodu s Konstantinem II., Ariarichův syn Aorich byl vychován v Konstantinopoli. Zde také byla postavena socha na jeho památku.[5] Podle Ariarichova syna Aoricha a jeho i jeho vnuka Athanaricha byli západní Gótové postupně integrováni do východořímského systému, pomocných vojsk ve východní části římského impéria proti Sasánovské říši.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CUSACK, Carole M. Rise of Christianity in Northern Europe, 300-1000. [s.l.]: Continuum International Publishing Group, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-304-70735-5. (anglicky)
- ↑ WOLFRAM, Herwig; DUNLAP, Thomas J. History of the Goths. [s.l.]: University of California Press, 1990. 613 s. Dostupné online. ISBN 978-0-520-06983-1. Kapitola Formation of the Gothic tribes, s. 61-. (anglicky)
- ↑ a b LENSKI, Noel Emmanuel. Failure of Empire: Valens and the Roman State in the Fourth Century A.D.. [s.l.]: University of California Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-520-23332-4. Kapitola Valens´s first Gothic war, s. 120-. (anglicky)
- ↑ Jordanes, Getica
- ↑ a b GEARY, Patrick J. The Myth of Nations: The Medieval Origins of Europe. [s.l.]: Princeton University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-691-11481-1. Kapitola Barbarias and other Romans, s. 87-. (anglicky)