Argonantus
| Argonantus | |
|---|---|
| Rodné jméno | nezveřejněno |
| Pseudonym | Argonantus |
| Povolání | spisovatel |
| Národnost | česká |
| Období | 1984 – současnost |
| Žánr | historická fikce |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Argonantus je pseudonym českého autora historické fikce, hororu a fantasy. Zároveň se jedná o postavou středověkého kronikáře vystupujícího v řadě příběhů tohoto autora.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- Ztracené letopisy, Beletris (2011), povídková sbírka obsahující povídky Ochránce cesty, Opravdu někdo, Souboj, Cesta zpátky, Moc, Temný rytíř a Zavřené dveře. Předmluva této historické fikce propojuje povídky s historickými reáliemi.[2] Kniha získala pozitivní recenze mezi fanoušky fantasy.[3][4]
- Sedm ryb, Beletris (2014),[5] s rozborem v internetovém časopisu Drakkar.[6]
- Dům prázdnoty, Netopejr (2021)[7]
Povídky[editovat | editovat zdroj]
- „Strom“, Mladá Fronta (1984), Drakkar (2012)[1]
- „Pán s hráběmi“, Lidová demokracie (1989), Drakkar (2014) [8]
- „Trpaslík“, Drakkar (2014)[9]
- „Dopisy o myši“, Drakkar (2015)[10]
- „Tajemství hraběnky G.“, Drakkar (2015)[11]
- „Ztracené ženy“, Drakkar (2017)[12]
- „Andersenův duch“, Drakkar (2017)[13]
- „Dračí hlava“, Drakkar (2017)[14]
- „Boží soud“, Drakkar (2018)[15]
- „Sal Borelli“, Drakkar (2013)[16]
- “Souboj”, Jiné světy (1992),[17] Pevnost (2003)[18]
- „Anděl smrti“, Lemurie (11/2013)[19]
- „Meč drakobijců“, v antologii Žoldnéři fantasie (2020)[20]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Argonantus. Confessio aneb jak jsem se chtěl stát spisovatelem. S. 6–19. Drakkar [online]. Únor 2012 [cit. 2021-03-08]. Čís. 30., s. 6–19. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Ztracené letopisy. Ilustrace Jan Droščák. Praha: BELETRIS, 2011. 187 s. (Camelot). ISBN 978-80-87105-16-0.
- ↑ PEŠŤÁK, Michael. Argonantus - Ztracené letopisy [online]. fantasyplanet.cz, 8.3.2014 [cit. 2021-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ CAHA, Martin. Ztracené Letopisy – Recenze [online]. mfantasy.cz, 23.6.2011 [cit. 2021-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Argonantus. Sedm ryb. Praha: BELETRIS, 2014. 272 s. (Camelot). ISBN 978-80-87105-89-4.
- ↑ Fingalen. Sedm ryb (Argonantus). S. 22–24. Drakkar [online]. Srpen 2014 [cit. 2021-03-08]. Čís. 45., s. 22–24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-17. (slovensky)
- ↑ Dům prázdnoty - LEGIE (databáze knih Fantasy a Sci-Fi)
- ↑ Argonantus. Pán s hráběmi. S. 20–24. Drakkar [online]. Červenec 2014 [cit. 2021-03-08]. Čís. 44., s. 20–24. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Trpaslík. S. 34–38. Drakkar [online]. Říjen 2014 [cit. 2021-03-08]. Čís. 46., s. 34–38. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Dopisy o myši. S. 31–55. Drakkar [online]. Únor 2015 [cit. 2021-03-08]. Čís. 48., s. 31–55. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Tajemství hraběnky G.. S. 12–26. Drakkar [online]. Prosinec 2015 [cit. 2021-03-08]. Čís. 53., s. 12–26. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Ztracené ženy. S. 7–26. Drakkar [online]. Únor 2017 [cit. 2021-03-08]. Čís. 60., s. 7–26. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Andersenův duch. S. 9–21. Drakkar [online]. Červen 2017 [cit. 2021-03-08]. Čís. 62., s. 9–21. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Dračí hlava. S. 42–58. Drakkar [online]. Srpen 2017 [cit. 2021-03-08]. Čís. 63., s. 42–58. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Boží soud. S. 33–50. Drakkar [online]. Září 2018 [cit. 2021-03-08]. Čís. 68., s. 33–50. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Sal Borelli. S. 18–29. Drakkar [online]. Duben 2013 [cit. 2021-03-08]. Čís. 37., s. 18–29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Argonantus. Jiné světy. [s.l.]: Winston Smith, 1992. Kapitola Souboj.
- ↑ Argonantus. Souboj. Pevnost. Roč. 2003. ISSN 1213-8215.
- ↑ Argonantus. Anděl smrti. Lemurie. 2013, čís. 11. Dostupné online.
- ↑ Argonantus. Žoldnéři fantazie: Rytíři z činžáku, Straky na vrbě. [s.l.]: [s.n.], 2020. Dostupné online. ISBN 9788088346050. Kapitola Meč drakobijců.
