Přeskočit na obsah

Arcidiecéze Horní Bosna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arcidiecéze Horní Bosna (Sarajevo)
Archidioecesis Vrhbosnensis o Seraiensis
Základní informace
SídloSarajevo
KatedrálaNejsv. Srdce Ježíšova v Sarajevu
Zřízena4. stol. / 1735
Povýšena na arcidiecézi1881
Církev sui iurisŘímskokatolická církev
ArcibiskupVinko Puljić
KoadjutorTomo Vukšić
Církevní provincieSarajevská
Statistické údaje
Počet farností155
Rozloha22 401 km²
Počet obyvatel2 000 000
z toho katolíků162 711 (8 %)
Další informace
Zeměpisné souřadnice
Webhttp://vrhbosanska-nadbiskupija.org/
Arcidiecéze Horní Bosna (Sarajevo) na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcidiecéze Horní Bosna neboli sarajevská (latinsky Archidioecesis Vrhbosnensis o Seraiensis) je římskokatolická diecéze ve Bosně a Hercegovině. Arcidiecéze má tři sufragánní diecéze: diecéze Banja Luka, diecéze Mostar-Duvno a diecéze Trebinje-Mrkan. Katedrálním kostelem je dóm Nejsv. Srdce Ježíšova v Sarajevu. Současným sarajevským arcibiskupem je od roku 1990 kardinál Vinko Puljić, jehož koadjutorem je od ledna 2020 biskup Tomo Vukšić.

Stručná historie

[editovat | editovat zdroj]

Teritorium dnešní arcidiecéze sarajevské patřilo původně pod jurisdikci diecéze sirmijské, vzniklé ve 4. století. Po avarské invazi diecéze zanikla a oblast spadala pod dalmatské diecéze, později pod diecéze uherské, v době turecké vlády pod františkánskou katolickou správu. V roce 1735 vznikl apoštolský vikariát Bosna, který až do roku 1846 spravoval i Hercegovinu. Po připojení Bosny a Hercegoviny k Rakousko-Uhersku v roce 1878 vznikla (v roce 1881) i nezávislá církevní provincie, kdy byl apoštolský vikariát povýšen na arcidiecézi a byly zřízeny i jeho sufragánní diecéze. Po Bosenské válce klesl počet kaolíků v Sarajevu z více než 520 tisíc na 200 tisíc.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]