Arcibiskupský palác v Olomouci
Arcibiskupský (dříve biskupský) palác v Olomouci je nejrozsáhlejším rezidenčním objektem v historickém jádru města Olomouce. Je v pořadí již čtvrtou rezidencí[1] olomouckých biskupů[2] a byl postaven jako původně renesanční palác biskupem Stanislavem Thurzem. Tento renesanční palác, dokončený biskupem Dubraviem a dále upravovaný biskupem Pavlovským na sklonku 16. století, byl zdevastován v průběhu třicetileté války, zejm. během švédské okupace Olomouce v letech 1642–1650. Až biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu začal roku 1664 jeho barokní obnovu, která byla provedena podle plánů císařského architekta Filiberta Lucheseho (1606–1666) a po jeho smrti Giovanniho Pietra Tencally olomouckými zednickými mistry Petrem Schüllerem a Melchiorem Thoneckem. Autorem štukové výzdoby interiérů je Baltazar Fontana, původní nástěnné malby, jejichž autory byli Carpoforo Tencalla a Innocenzo Cristoforo Monti se dochovaly pouze fragmentárně. Svou dnešní podobu i výzdobu dostal palác po požáru roku 1904, kdy byl na popud kardinála Bauera restaurován a částečně přestavěn. Je sídlem úřadů olomouckého arcibiskupství, arcibiskup v něm již nebydlí. Po důkladné rekonstrukci byl palác na jaře roku 2011 zpřístupněn veřejnosti jako prohlídkový objekt.[3]
Palác je chráněn jako kulturní památka České republiky.[4]
Historické události, které se odehrály v paláci
- 2. prosince 1848 – v tomto paláci abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn nastoupil císař František Josef I.
- 1850 – v tomto paláci byla podepsána Olomoucká punktace
- 1947 - oslava založení Univerzity Palackého za účasti prezidenta Eduarda Beneše
- 90. léta 20. století – arcibiskupský palác navštívili Jan Pavel II. (20.–22. května 1995 u příležitosti svatořečení sv. Jana Sarkandra) a Václav Havel
Interiér paláce
V interiéru paláce lze během prohlídky mj. zhlédnout:
- Monumentální schodiště se sousoším sv. Cyrila a Metoděje od Emanuela Maxe
- Štukový sál (slavnostní dvorana) s portréty kardinálů a arcibiskupů Rudolfa Jana a Františka S. Bauera, největší sál paláce
- Trůnní sál, nazvaný podle toho, že v něm abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn nastoupil císař František Josef I.
- Zlatý salónek se soukromou kaplí pro hosty
- Císařský sál (červený sál, přijímací sál), kde před bitvou u Slavkova nocovali František I. a Alexandr I.
- Zelený pokoj
- Rokokový kabinet
- barokní biskupská kaple ve 2. patře paláce
Odkazy
- ↑ Štěpán, Jan: Čtvrtý biskupský dům na olomouckém Předhradí v 16. století, in.: Arcidiecézní muzeum na Olomouckém hradě / Příspěvky z mezinárodní konference, Olomouc 20. – 22. listopad 2007, Muzeum umění 2010, ISBN 978-80-87149-11-9, s. 189-196
- ↑ První rezidencí byl biskupský dům u katedrály sv. Petra, druhou rezidencí je dodnes zachovaný Zdíkův palác, na jehož místě byl vybudován gotický palác.
- ↑ Zpráva o zpřístupnění, Tisková zpráva o zahájení památkového provozu na stránkách České biskupské konference
- ↑ Monumnet.npu.cz [cit. 2011-05-04]. Dostupné online.
Literatura
- Pojsl Miloslav, Olomouc. Biskupské rezidence, Velehrad 2010. ISBN 978-80-86157-33-7 (edice Církevní památky, sv. 50).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcibiskupský palác v Olomouci na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Arcibiskupského paláce v Olomouci
