Kryštof (arcibiskup)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Arcibiskup Kryštof)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Blaženost
Kryštof
Emeritní arcibiskup pražský
Metropolita Českých zemí a Slovenska
Církev Pravoslavná církev
Jmenován 2. května 2006
Emeritura 12. dubna 2013
Předchůdce Metropolita Nikolaj
Arcibiskup Pražský Dorotej
Nástupce Metropolita Rastislav
Arcibiskup Pražský Jáchym
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup olomoucko-brněnský
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Rodné jméno Radim Pulec
Země Česká republikaČeská republika Česká republika
Datum narození 29. června 1953 (62 let)
Místo narození Praha
Alma mater Husova československá bohoslovecká fakulta
Teologická fakulta v Prešově
Duchovní akademie v Moskvě
Athénská univerzita

Jeho Blaženost[1] vladyka Kryštof, občanským jménem doc. ThDr. Radim Pulec, PhD.,[2][3] (nar. 29. června 1953, Praha) byl od července 2000 arcibiskup pražský a českých zemí (stál v čele pražské pravoslavné eparchie) a od roku 2006 metropolita českých zemí a Slovenskapravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku. V pátek 12. dubna 2013 rezignoval.[4]

Nový metropolita byl zvolen až v lednu 2014, kdy se jím stal prešovský arcibiskup Rastislav. O legitimnosti jeho volby ovšem panují pochybnosti. [5]

Metropolita Kryštof (druhý zprava) na setkání s laureáty ceny Mezinárodního fondu jednoty pravoslavných národů v Rusku (2009)

Pravoslaví[editovat | editovat zdroj]

Západní obřad Starokatolické církve připadal Radimovi chudý a proto už od mládí navštěvoval pravoslavné bohoslužby v Uspenském chrámu na Olšanech. Zde se stýkal zejména s Rusy z první emigrační vlny, tj. z okruhu těch, kteří před sovětským režimem emigrovali do československé první republiky.[6]

Vzdělání a kněžské působení[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval základní a střední školu a přípravný kurs i řádné studium na Husově československé bohoslovecké fakultě; souběžně v letech 1970–1973 studoval biblickou hebrejštinu v jazykové škole.

11. listopadu 1974 byl vysvěcen na diákona, 25. prosince 1974 na kněze. Jeho prvním kněžským působištěm byly Hořovičky na Rakovnicku.

Poté studoval na Pravoslavné bohoslovecké fakultě v Prešově, kterou absolvoval v roce 1979, a od roku 1980 po čtyři roky dálkově studoval na Moskevské duchovní akademii.

Od roku 1982 necelý rok působil v katedrálním chrámu v Praze.[7]

V roce 1983 odcestoval na dlouhodobý studijní pobyt do Řecka. Na Filosofické fakultě Aténské univerzity studoval novořečtinu, v roce 1984 byl přijat jako aspirant na katedře všeobecných církevních dějin teologické fakulty, aspiranturu uzavřel dizertační prací, která mapuje dějiny pravoslavné církve na území Československa v 19. a 20. století. V roce 1987 se stal prvním Čechoslovákem, který získal doktorát (Ph.D.) Aténské univerzity,[7] a to v oboru pravoslavné teologie a historie.[6]

Během studia poznal tradici místní řecké církve. Po čtyři roky žil v klášteře Zoodochopigi a 7. září 1985 byl v Trojicko-Sergejevské lávře postřižen na monacha se jménem Christofor (podle ctihodného Kryštofa, Římana ze 6. století). Na svátek Paschy roku 1986 mu metropolita Dorotej udělil hodnost igumena a roku 1987 archimandrity.[7]

Po návratu z Řecka působil opět při pražském katedrálním chrámu.[7] Během působení v Praze učil náboženství. Konal státem nepovolené dětské besídky pro až 50 dětí i nepovolené dětské tábory v Těšově.[6]

Roku 1987 byl církví vyslán na studijní pobyt do Anglie. Studoval angličtinu na jazykové škole při univerzitě v Birminghamu, o nedělích a svátcích komunikoval s místními pravoslavnými věřícími pocházejícími z tradičně pravoslavných zemí. Navštívil též stavropigitální klášter sv. Jana Křtitele v Essexu a setkal se s jeho zakladatelem, otcem Sofronijem. Z pověření metropolity Doroteje zastupoval československou pravoslavnou církev na mnoha zahraničních konferencích, seminářích a v komisích, včetně komisí směřujících ke sblížení pravoslavné a luteránských církví (v Řecku) a pravoslavné a orientálních církví (1990 v Ženevě).[7]

17. dubna 1988 mu metropolita Dorotej a vladyka Nikolaj udělili archijerejskou chirotonii, čímž se Kryštof stal biskupem olomoucko-brněnským, v této funkci působil 12 let. Byl též členem Posvátného synodu a Metropolitní rady Pravoslavné církve v českých zemích.[7]

V roce 1991 ve Vilémově u Litovle založil první český ženský pravoslavný klášter na památku působení svatých Cyrila a Metoděje a podle vzoru misijního střediska svaté Lýdie v Řecku, které předchozího roku navštívil.[7]

Roku 2001 založil romskou duchovní misi v Rokycanech.[7]

2. května 2006, po skonu prešovského arcibiskupa vladyky Nikolaje, byl zvolen metropolitou českých zemí a Slovenska (pro tuto funkci je zvolen vždy jeden ze dvou arcibiskupů, pražský nebo prešovský). Funkce se ujal 28. května 2006.[8][9][10][11]

Na návštěvě v Moskvě roku 2007 zdůraznil, že Rusko by nemělo být ztotožňováno se Sovětským svazem, protože mnoho pravoslavných lidí se stalo mučedníky. Přitom prohlásil: „Pro nás Rusko je Svatá Rus, a to není historie, tak je to dnes a bude zítra. Právě takový obraz Ruska je nám drahý.“[12]

Pedagogická a publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 přednáší na Pravoslavné bohoslovecké teologické fakultě Přešovské univerzity, později přednášel také na jejím detašovaném pracovišti v Olomouci a na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Kromě pastrorační, misijní a pedagogické činnosti se věnuje vědecké a publikační práci. Svědectvím toho jsou monografie, skripta a učebnice - např. Úvod a přehledné dějiny byzantského státu - Byzantologie I. (1995), monografie In Guru's Light (1998), Pravoslavný svět (2000), který vyšel v ruském doplněném překladu v roce 2007, monografie Sv. Nektarios Eginský, metropolita Pentapolský (2005), Pravoslavná Praha (2011), vydaná ve 4 jazycích (češtině, angličtině, ruštině a řečtině) a vyznamenaná první cenou jako nejlepší informační publikace Pravoslavné církve v r. 2011, Otec Porfyrios (2012) (upravené vydání této knihy vyšlo v roce 2014 pod názvem Svatý proti své vůli) a další. V roce 2013 byla na půdě Pravoslavné bohoslovecké fakulty Přešovské univerzity vydána publikace Cesty Boží (Sborník prací věroučných, biblických a historických k 25. výročí archijerejské služby a k 60. narozeninám vladyky Kryštofa). Vladyka Kryštof je členem výkonného výboru Pravoslavné akademie Vilémov.

Podnikatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Radima Pulce (vladyka Kryštof) byl jednatelem společnosti s ručením omezeným IKONOSTAS, která se zabývala správou majetku pravoslavné církve a ve které podkinikal spolu s Jaroslavem Bartákem.[13] Posléze byl také jejím prvním likvidátorem.[14]

Kauza StB[editovat | editovat zdroj]

Radim Pulec byl Státní bezpečností evidován jako její agent pod krycím jménem Dalimil (ev. č. 7674) a jako důvěrník pod krycím jménem Radim (ev. č. 7674).[15][16] Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 1997 pak bylo potvrzeno, že Radim Pulec (arcibiskup Kryštof) byl neoprávněně evidován jako osoba uvedená v seznamech StB a byl evidován bez svého souhlasu a vědomí.

Rezignace[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. dubna 2013 přinesla TV Nova informace o tom, že arcibiskup Kryštof čelí církevní žalobě za svůj sexuální život. Podle žaloby má mít několik milenek a údajně je otcem více dětí, přestože mu to zakazuje mnišský slib. „Mám dvě děti, dceru Kateřinu a Zuzanu, ale to bylo ještě předtím, než jsem složil slib mnišství," uvedl arcibiskup Kryštof.[17] Další podezření odmítl a uvedl, že připravuje právní kroky k očištění jména. Dne 12. dubna 2013 na svou funkci rezignoval, zejména z důvodu zachování jednoty pravoslavné církve.[18] Dne 17. dubna 2013 žalobkyně svou stížnost na arcibiskupa Kryštofa stáhla s tím, že si poměr s ním vymyslela.[19][20] Navzdory tomu arcibiskup Kryštof do svého úřadu navrácen nebyl.[21] Nestalo se tak ani poté, co více než tři tisíce věřících podepsalo petici za návrat metropolity Kryštofa do svého úřadu.[22] Podle kritiků současného stavu v církvi byl odchod Kryštofa řízený skupinou českých kněží podporovaných Moskevským patriarchátem Ruské pravoslavné církve.[23] Údajně je arcibiskup Kryštof obětí Církevní restituce v Česku.[24][25] Skandalizace bývalého pražského arcibiskupa byla podle důvěrných zdrojů redakce novin Parlamentní listy připravena za účelem získat kontrolu nad 1, 2 miliardami korun z restitucí.[26][27]

Synod pravoslavné církve, který zasedal dne 14. května 2013, vyslechl další svědectví proti bývalému metropolitovi. Pravoslavní biskupové pak uvedli, že jeho rezignace „byla na místě". Synod také zamítl možnost, aby se emeritní metropolita ucházel o úřad biskupa v kterékoli eparchii Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Arcibiskup Kryštof obvinění nadále odmítá a je ochoten podstoupit rodičovské testy DNA, žádné testy ale dosud nepodstoupil,[28] ani se nesnažil očistit od obvinění soudní cestou.

Vladyka Kryštof v současné době[kdy?] žije v monastýru v Těšově v západních Čechách, kde působí jako duchovní. Řízením pravoslavné církve byl po jeho rezignaci pověřen olomoucko-brněnský arcibiskup Simeon. V prosinci roku 2013 jej po odvolání vystřídal arcibiskup prešovský Rastislav, který byl v lednu roku 2014 zvolen novým metropolitou. Pražskou eparchii vedl nejprve jako správce archimandrita Marek Krupica, od ledna roku 2014 pak arcibiskup Jáchym, .

Podle části věřících se po rezignaci vladyka Kryštof snažil ovlivňovat situaci uvnitř místní církve s cílem oslabit cyrilometodějské velkomoravské a byzantské kořeny i samostatnost českého pravoslaví ve prospěch zahraničních politických cílů radikální frakce uvnitř Ruské pravoslavné církve.[29]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Posvátným synodem Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku mu byl titul "Jeho Blaženost" odebrán a nahrazen titulem "Jeho Vysokopřeosvícenost". Tato změna ale není ve světě respektována a neuznávají ji ani mnozí věřící v České republice a na Slovensku. V ročence Ekumenického patriarchátu na rok 2015 (http://www.sul-zeme.cz/index.php/8-zezahranici/143-rocenka-ep-2015) je uveden jako "arcibiskup na odpočinku". Jako takovému mu stále náleží titul "Jeho Blaženost".
  2. Pražská pravoslavná eparchie, úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob, Ministerstvo kultury
  3. Pravoslavná církev v českých zemích, úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob, Ministerstvo kultury
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/222613-odstoupil-metropolita-krystof-hlava-ceskeho-pravoslavi/ Odstoupil metropolita Kryštof, hlava českého pravoslaví 12. 4. 2013 14:57, autor: ČT24
  5. Pravoslavní si zvolili nového metropolitu a pražského arcibiskupa, podle Simeona neplatně
  6. a b c Chrám je farnost, která spojuje lidi, Hlas pravoslaví, č. 8-9/2003, r. 58, srpen/září 2003, str. 7–9, autor Boris, rozhovor s vladykou Kryštofem
  7. a b c d e f g h Vladyka Kryštof padesátníkem, Hlas pravoslaví, č. 8-9/2003, r. 58, srpen/září 2003, str. 4–5, autor ÚMR
  8. Archbishop Christopher elected Primate of the Orthodox Church of the Czech Lands and Slovakia, OCA (Orthodox Church in America), 2. 5. 2006
  9. Избран новый Предстоятель Православной Церкви в Чешских землях и Словакии, Ruská pravoslavná církev, archiv oficiálních stránek moskevského patriarchátu, 2. 5. 2006
  10. Избран новый предстоятель Православной Церкви в Чешских землях и Словакии, Credo.ru, 3. 5. 2006
  11. Pravoslavná církev uvede v neděli do úřadu metropolitu Kryštofa, Praha, 25. května 2006, ČTK, In: Infoservis 2/2006, religionistický časopis Dingir
  12. Глава Чешской православной церкви призвал Запад не отождествлять Россию с СССР, Český rozhlas, Новости 31-01-2007, Libor Kukal
  13. Skandál v pravoslavné církvi: Stopy vedou k VV i bývalým agentům StB [online]. Parlamentní listy, 25. 5. 2013 18:48, [cit. 2015-07-30]. Dostupné online.  
  14. JAROLÍM, Tomáš. Likvidace společnosti IKONOSTAS, s.r.o. [online]. Parlamentní listy, 23. 4. 2015 9:56:19, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online.  
  15. Petr Kučera: Linka do NATO ohrožena, Lidovky.cz, 11. 5. 2007
  16. Vladimír Pavlík: Kolik z nich se bude domáhat satisfakce u konkrétních estébáku?, 11. část, též zde, Necenzurované noviny, 52/1995
  17. Arcibiskup Kryštof má prý několik milenek a dokonce i děti, tn.nova.cz, 2. 4. 2013
  18. Pravoslavný metropolita Kryštof rezignoval, christnet.cz, 12. 4. 2013
  19. Zpětvzetí kanonické stížnosti paní Xenií Rapcunovou, pravoslavnacirkev.info, 23. 4. 2013
  20. LUŠTINEC, Vít. Obvinění vladyky Kryštofa jsou účelová, tvrdí věřící a žádají jeho návrat [online]. ChristNet.cz, 9. května 2013, [cit. 2015-07-30]. Dostupné online.  
  21. Výzva Posvátnému synodu, pravoslavnacirkev.info, 24. 4. 2013
  22. Tisková zpráva k ukončení petice, pravoslavnacirkev.info, 13.7.2013
  23. Ministerstvo kultury zastavilo restituce pro pravoslavnou církev. Kvůli jejím vnitřním sporům [online]. Český rozhlas, 20. listopadu 2014 v 15:47, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online.  
  24. ГЕРБЕЕВ, Константин. ПРАВОСЛАВНЫЙ ЗАГОВОР. Pražský Expres [online]. 11.04.2013 07:00 [cit. 2015-07-29]. Dostupné online.  (rusky) 
  25. СУДЛЕНКОВА, Наталья. Тайны православных векселей. Pražský Telegraf [online]. 22.12.2012 20:25, čís. 49 [cit. 2015-07-29]. Dostupné online.  (rusky) 
  26. V pravoslavné církvi to vážně smrdí podvody. Už se o ně zajímá i policie [online]. Parlamentní listy, 22. 6. 2013 6:58, [cit. 2015-07-30]. Dostupné online.  
  27. Boj o bývalého arcibiskupa. Mluví se o spiknutí kvůli miliardě z restitucí [online]. Parlamentní listy, 15. 5. 2013 16:35, [cit. 2015-07-30]. Dostupné online.  
  28. Vladyka Kryštof je ochoten podstoupit rodičovské testy DNA, objevila se další obvinění, christnet.cz, 16. 5. 2013
  29. Otevřený dopis vladykovi Kryštofovi

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Metropolita českých zemí a Slovenska
Předchůdce:
arcibiskup Nikolaj
od 20062013
Kryštof (arcibiskup)
Nástupce:
arcibiskup Simeon (metropolitní správce)
Archiepiskop pražské pravoslavné archiepiskopie
Předchůdce:
arcibiskup Dorotej
od 20002013
Kryštof (arcibiskup)
Nástupce:
arcibiskup Jáchym