Netolice (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Archeopark Netolice)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Netolice
Rekonstrukce archeologicky prozkoumané hradby s vyhlídkovou věží
Rekonstrukce archeologicky prozkoumané hradby s vyhlídkovou věží
Základní informace
Výstavba 10. století
Zánik 13. století
Poloha
Adresa Na Jánu, Netolice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Netolice
Netolice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44685/3-5978 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netolice jsou raně středověké hradiště na východním okraji stejnojmenného města nad pravým břehem Bezdrevského potoka. Nachází se na návrší Na Jánu v nadmořské výšce okolo 450 metrů a jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[1] Část opevnění hradiště byla archeologicky prozkoumána a rekonstruována v rámci netolického Archeoparku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Netolické hradiště bylo podle archeologických nálezů keramiky založeno v desátém století. Kronikář Kosmas je, patrně neoprávněně, uvedl jako jeden ze slavníkovských hradů. V jedenáctém století se Netolice staly jedním z přemyslovských správních hradů a tuto funkci plnily až do poloviny třináctého století. Výkon panovnické moci zajišťovali kasteláni. Nejstarším známým kastelánem byl v roce 1167 zmíněný Nemoj. Z pozdějších období se dochovala jména kastelánů Oldřicha (1197), Ratibora (1183), Jiří (1187 a 1195) a Bohuše (1222).[2]

Archeologické vykopávky

V devatenáctém století byl při parkových úpravách lokality proveden také archeologický výzkum, který odhalil zuhelnatělou vrstvu. Ta vedla k mylné domněnce, že na hradišti existovalo žárové pohřebiště. Další výzkum, které odkryl část obvodového opevnění a pohřebiště ze dvanáctého a třináctého století, proběhl až v roce 2000.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Staveništěm raně středověkého hradu se stala široká ostrožna částečně chráněná strmými svahy. Její podobu výrazně pozměnily terénní úpravy z devatenáctého století. Na přístupné východní straně bylo postaveno opevnění v podobě jedné až dvou hradeb. Z vnitřní hradby, která chránila vnitřní hrad o rozloze 0,5 hektaru, se dochoval mohutný val, jehož těleso je dobře patrné v místech, kudy na hradiště vstupuje novodobá cesta a kde se nejspíše nacházela vstupní brána.[2] Val je až dva metry vysoký a 10–15 metrů široký. Geofyzikální měření ukázalo, že se pod tělesem valu nacházelo starší opevnění, které mělo nejspíše podobu trojitého příkopu. Součástí vnitřního hradu byl také kostel svatého Jana Křtile, který zanikl v roce 1789. Podle těsného sousedství pohřebiště je možné, že základy kostela byly položeny již ve dvanáctém století.[4]

Pohled na město

Z obvodového opevnění byla odkryta hradba na jihozápadním okraji ostrožny. Tvořila ji 160 centimetrů široká zeď z nasucho kladených kamenů se žlaby pro dřevěnou konstrukci vytesanými ve skále na vnitřní straně hradby.[3]

Archeopark Netolice[editovat | editovat zdroj]

Na hradišti byl na počátku 21. století otevřen archeologický park. Původní záměr vybudovat na Svatém Jánu archeopark vznikl v roce 1996,[zdroj?] ovšem s realizací se začalo až v roce 2004. Jako první byla vybudována replika kamenných základů části středověkého hradebního tělesa,[4] která byla o rok později doplněna 25 metrů dlouhou dubovou palisádou. Na konci roku 2007 byla zbudována osm metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž s navazujícími ochozy. Plánuje se, že dále bude areál doplněn návštěvnickým centrem, několika sruby, kostelem a dřevěným palácem.

Budování archeoparku je financováno z rozpočtu města Netolice, dotací Jihočeského kraje, programu Ministerstva zemědělství ČR – Leader a evropského programu Interreg IIIA.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-18]. Identifikátor záznamu 157066 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště sv. Jan, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Netolice, s. 91–97. 
  3. a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Netolice, s. 216–217. 
  4. a b KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Netolice, s. 236–238. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]