Archeologické nálezy v Brně-Maloměřicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Keltské pohřebiště a nález bronzových kování dřevěné konvice[editovat | editovat zdroj]

Výzkum pohřebiště

Při stavbě nákladního nádraží v Brně-Maloměřicích v trati "Plíže" nebo "Na bařinách" bylo v roce 1941 prozkoumáno největší keltské pohřebiště na Moravě: kostrové hroby zde byly porušovány od podzimu 1939 a tyto nálezy iniciovaly záchranný archeologický výzkum, realizovaný od 16. května do 23. června 1941 pod vedením archeologa Moravského zemského musea Josefa Poulíka. Výzkum odkryl celkem 76 hrobů a u různých nálezců se dochovaly nálezy z minimálně dalších 10 hrobů.

Podoba a datování a pohřebiště

Pohřebiště nebylo prokopáno celé, bylo částečně zničeno zemními pracemi. Dochovaná část napovídá, že nekropole měla zhruba oválný tvar o rozměrech cca 100 a 70 m. Hroby tvoří náznaky řad, nepochybně byly na povrchu nějakým způsobem označeny, neboť se vzájemně respektují. Na pohřebišti jsou zastoupeny všechny typy hrobů, dokládající značné rozvrstvení keltské společnosti – bylo zde odkryto 15 pohřbů bojovníků s kompletní výbavou (meč s opaskem na zavěšení, kopí, štít), na druhé straně i mužské hroby s minimem nálezů, pohřby žen jsou jak s bohatým vybavením (nákrčníky, spony, prsteny, opasky, náramky, nánožníky, tak i vysloveně chudé; asi třetina hrobů obsahovala nádoby a/nebo zvířecí kosti (zásadně část hlavy nebo zadní končetiny prasete) – jde o doklad potravy do hrobu vkládané. Naprostá většina hrobů je kostrových, orientovaných ve směru sever-jih, pouze několik bojovnických hrobů ve směru východ-západ; nebožtíci byli do hrobu ukládání v natažené poloze naznak s rukama podél těla, v několika případech byly zjištěny pozůstatky dřevěné schránky nebo desky, na níž byl nebožtík položen. Pět hrobů je žárových nebo se nepodařilo pozůstatky pohřbu nalézt.

Pohřebiště je datovaném do stupně LT B1 (kolem roku 300 př. n. l.), některé předměty však naznačují vývoj do mladších fází LT B2 a LT C1.

Konvice

Jakkoli J. Poulík odkryl jednu z nejvýznamnějších keltských lokalit 4. a 3. století př. n. l. na Moravě, nejzajímavější a nejdůležitější nález z lokality ho o pouhých několik dní minul. 1. května totiž dělníci při kopání zeminy narazili na zvláštní kovové předměty, které později zakoupilo Moravské zemské muzeum do svých sbírek. Soubor bronzových kování, publikovaný vzápětí tehdejším ředitelem muzea Karl HuckeK. Huckem, je součástí dřevěné konvice, interpretované jako obřadní nádoba. Předmět patří k vrcholům keltského umění.

Polykulturní lokalita v trati "Holý kopec"[editovat | editovat zdroj]

Při stavbě brněnského seřaďovacího nádraží probíhaly v letech 1939-1940 současně i rozsáhlé záchranné práce na výzkumu polykulturní sídlištní lokality v trati "Holý kopec", vzdálené několik set metrů jihovýchodním směrem od výše uvedeného keltského pohřebiště (výzkum vedl archeolog Moravského zemského musea Josef Skutil). Zachyceny byly především objekty kultury s moravskou malovanou keramikou z období neolitu. Kromě množství fragmentů keramických nádob často s bohatou malovanou výzdobou, broušených a štípaných kamenných nástrojů aj. byly nalezeny i fragmenty tzv. venuší (typických neolitických keramických ženských idolů s gracilní horní částí těla s rozpjatýma rukama naznačenýma pahýly, malou hlavou a jen naznačeným obličejem, a se spodní částí od pasu mohutnou, s obrovskými hýžděmi a silnýma nohama; jsou považovány za symboly plodnosti); jedna plastika byla nalezena celá. Četné byly i objekty halštatské a prozkoumán byl i jeden objekt z doby laténské.

Uložení nálezů[editovat | editovat zdroj]

Všechny výše uvedené nálezy jsou uloženy ve sbírkách Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, ISBN 80-7277-249-X, str. 148-151
  • Jana Čižmářová, Keltské pohřebiště v Brně-Maloměřicích – Das keltische Gräberfeld in Brno-Maloměřice, Pravěk – Supplementum 14. Brno 2005.
  • Venceslas Kruta, La cruche celte de Brno. Dijon 2007.
  • Jiří MedunaIvan Peškař, Ein latènezeitlicher Fund mit Bronzebeschlägen von Brno-Maloměřice (Kr. Brno-Stadt), Bericht der Römisch-germanisches Komission 73, 1992, 182-267.
  • Josef Poulík, Das keltische Gräberfeld von Brünn-Malmeritz, Zeitschrift des Mährisches Landesmuseums, Neue Folge 2, 1942, 49-86.