Arbeiterova 4 (Tábor)
| Měšťanský dům | |
|---|---|
 čelní pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, klasicismus |
| Výstavba | 14.–15. století |
| Přestavba | 1866–1924 |
| Poloha | |
| Adresa | Arbeiterova 57/4, Tábor, Tábor,  Česko |
| Ulice | Arbeiterova |
| Souřadnice | 49°24′48,53″ s. š., 14°39′25,27″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38803/3-4545 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšťanský dům s adresou Arbeiterova 4 se nalézá v hlavní části městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2),[1] v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům čp. 57 stojí na nepravidelném pozemku p. č. 334, o výměře 254 m²,[3] je jednopatrový a jeho hladká čelní strana je situována do ohybu Arbeiterovy ulice, kde tvoří součást řadové zástavby. Původně renesanční dům, postavený na středověkém základě,[4] byl přestavován v 18. a 19. století.
Jako velká část domů v této oblasti i tento dům v roce podlehl požáru. Nově vystavěný dům (na místě dnešního dvorku) měl být v roce prodán, později však zchátral a roku zanikl.[5]
Další zmínky o stavbě na tomto místě jsou z počátku 18. století. Následné úpravy, které proběhly v roce 1910, byly ve stejném duchu. Byla zbourána pavlač, dřevěný záchod přestavěn na zděný a rozšířena konírna pro ustájení koní. Původní kolna byla v roce upravena pro kočáry.[6]
V roce byl zjištěn havarijní stav štítové zdi směrem do Zelenářské ulice a proběhly stavební práce pro záchranu ohrožených zdí, i statického zajištění podzemí. V roce byla z původní konírny zřízena garáž, v roce 1986 opravena fasáda a v letech – postupně provedena kompletní rekonstrukce včetně ohradních zdí kolem dvorků i parteru, vyměněna okna a položena nová střešní krytina.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Dům z hlediska památkového má význam především urbanistický, je nedílnou součástí řadové zástavby domů jižní fronty v této ulici. Směrem jižním vybíhá do ulice Zelenářské a spolu s ohradní zdí a bránou se stává pohledovou dominantou v severní frontě domů v Zelenářské ulici, směrem z ulice Soukenické. Na východě a na západě v Zelenářské ulici přiléhají k domu celkem dva dvorky.
V domě Arbeiterova 57 jsou také zajímavé sklepy - východní sklepní prostor je zaklenut valenou kamennou klenbou, západní sklepní prostor je zaklenut novodobější cihlovou valenou klenbou s výsečemi.[5]
Kulturní památka[editovat | editovat zdroj]
Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 38803/3-4545 – měšťanský dům.[5] Dům je v soukromém vlastnictví. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek týkajících se památek i památkově chráněného území.[7]Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[8]
Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Centrální část města, jejíž součástí je i dům Arbeiterova 57/4, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32 %), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[9]
Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. i tento měšťanský dům. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[10]
Táborská síť sklepení[editovat | editovat zdroj]
V celém městě je rozsáhlá síť sklepů z 15. a 16. století (tzv. „lochů“), vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku. Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, dnes dlouhý cca 800 metrů, a zpřístupněný veřejnosti. Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Katalog památek.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ tabor.cz.eu. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Katastr nemovitostí.cz. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památkový katalog.cz. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Tábor. www.historickasidla.cz [online]. Historická sídla [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, P. Zavadilová, 2009 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
- ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
- ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
- MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
- BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
- THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920