Aragac
| Aragac Արագած | |
|---|---|
 Čtyři vrcholy Aragacu | |
| Vrchol | 4090 m n. m. |
| Prominence | 2143 m |
| Izolace | 92,5 km → Ararat |
| Seznamy | Ultraprominentní hory Nejvyšší hory asijských zemí |
| Poznámka | nejvyšší hora Arménie |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Arménie |
| Pohoří | Arménská vysočina |
| Souřadnice | 40°31′23″ s. š., 44°11′43″ v. d. |
  Aragac | |
| Typ | stratovulkán |
| Hornina | převážně bazalt a andezit |
| Povodí | Kasach |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aragac (arménsky Արագած) je izolovaný čtyřvrcholový stratovulkán a nejvyšší hora Arménie. Jeho severní vrchol dosahuje výšky přibližně 4090 m n. m. a představuje tak i nejvyšší bod celého Malého Kavkazu a jednu z nejvyšších hor Arménské vysočiny.[1][2]
Masiv Aragacu leží asi 40 km severozápadně od Jerevanu. Na východě je ohraničen údolím řeky Kasach, na západě tokem Achurjanu, na severu navazuje na Širackou planinu a na jihu na Araratskou planinu.[2] Celý komplex čedičových a andezitových láv a pyroklastik zaujímá několik tisíc km² a výrazně dominuje střední části Arménie.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Aragac tvoří rozsáhlý vulkanický masiv s průměrem kolem 40 km. V jeho centrální části se nachází pozůstatky erodovaného kráteru ohraničeného čtyřmi hlavními vrcholy, které se označují podle světových stran. Nejvyšší je severní vrchol (cca 4090 m n. m.), ostatní – západní, východní a jižní – dosahují téměř 4000 m n. m. a společně vytvářejí výraznou korunu nad kráterovou kotlinou.[1][2]
Na svazích masivu pramení řada významných toků. Východní svahy odvodňuje Kasach, západní svahy pak Achurjan. Oba toky patří do povodí Arasu a tím i Kaspického moře. Vyšší polohy nad zhruba 2500 m mají charakter horské tundry a skalnatých sutí, nižší svahy přecházejí do horního pásma stepí a pastvin.
Na jižním svahu se nacházejí zříceniny středověké pevnosti Anberd a kostel svatého Vahramšena, které leží ve výšce okolo 2300 m a patří k nejvýznamnějším archeologickým památkám v okolí hory.[3]
Geologický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Aragac je mohutný stratovulkán, který se vytvořil v průběhu pleistocénu a raného holocénu na severozápadním okraji Arménské vysočiny. V posledních zhruba 2,5 milionu let se zde vystřídalo několik stavebních fází, při nichž se z centrálního sopouchu i postranních vývěrů vylévaly převážně bazaltové a andezitové lávy a ukládaly rozsáhlé ignimbritové a tufové vrstvy.[1] V okolí hlavního masivu se nachází řada menších struskových kuželů a lávových proudů, které dosvědčují boční erupce.
Podle paleomagnetických a radiometrických dat patří Aragac k mladším vulkanickým centrům regionu, nicméně žádná historicky doložená erupce známa není a sopka je považována za vyhaslou či dlouhodobě spící.[1] Vrcholový kráter je silně rozrušen erozí, sesuvy a glaciální činností, takže dnes vytváří otevřené cirky a strže mezi jednotlivými vrcholy.
Klima a zalednění
[editovat | editovat zdroj]Díky nadmořské výšce má Aragac drsné vysokohorské klima s dlouhou a chladnou zimou a kratším, relativně suchým létem. V oblasti meteorologické stanice u jezera Kari (asi 3200 m n. m.) se průměrné zimní teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu a sněhová pokrývka zde leží obvykle od října do pozdního jara; maximální letní teploty jen zřídka překračují 15 °C.
Na svazích a v kráteru jsou dobře patrné pozůstatky pleistocenního zalednění – morény, kary a zahloubené údolní tvary. Ještě v první polovině 20. století byly na severních expozicích popisovány malé ledovce a rozsáhlejší firnová pole, která se v důsledku oteplování a nižších srážek v průběhu 20. století výrazně zmenšila.[4]
Význam a výstupy
[editovat | editovat zdroj]V arménské kulturní tradici má Aragac podobně jako nedaleký Ararat status posvátné hory a objevuje se v mnoha legendách i literárních dílech. Jedno z lidových etymologických vysvětlení odvozuje název z výrazů „Ara“ a „gah“ („Araův trůn“) s odkazem na legendárního krále Aru Krasného.[2] Horský masiv dal jméno i provincii Aragacotn, jejíž území Aragac z velké části vyplňuje.
Díky relativní blízkosti k Jerevanu a dobré přístupové silnici patří Aragac k nejnavštěvovanějším vysokým horám země. Standardním výchozím bodem je jezero Kari ve výšce přes 3200 m, kam vede asfaltová silnice z města Aparan. U jezera se nachází meteorologická stanice a horská chata; odsud pokračují pěší stezky k jednotlivým vrcholům. Nejoblíbenějším cílem je jižní vrchol, k němuž vede nenáročná značená trasa po kamenitých svazích. Přechod všech čtyř vrcholů po okraji kráteru je delší a místy exponovanější túra, která vyžaduje jistý krok, dobrou orientaci a stabilní počasí.[5]
Na jihovýchodních svazích Aragacu, poblíž vesnice Bjurakan, se nachází Bjurakanská observatoř, založená v roce 1946 astrofyzikem Viktorem Ambarcumjanem. Díky ní se Arménie ve 20. století stala jedním z významných center výzkumu astrofyziky v bývalém Sovětském svazu.[6] V blízkosti jezera Kari působí také vysokohorská fyzikální stanice (Aragats Cosmic Ray Research Station), která se věnuje studiu kosmického záření a kosmického počasí.[7]
Na jihovýchodním úpatí hory u obce Artashavan se nachází tzv. „park arménské abecedy“, soubor monumentálních kameninových písmen, odhalený roku 2005 u příležitosti 1600. výročí vzniku arménského písma.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Aragac z údolí -
Aragac v zimě -
Severní vrchol
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Aragats [online]. Global Volcanism Program, Smithsonian Institution [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Արագած (Aragac) [online]. Armenian Encyclopedia Publishing [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (arménsky)
- ↑ GHAFADARYAN, Karo. Հայկական Սովետական Հանրագիտարան. Հատոր Ա. Jerevan: Հայկական Սովետական Հանրագիտարան, 1974. S. 278–280. (arménsky)
- ↑ DAVOYAN, M.O. Area of modern glaciation on Mt. Aragats and the diminution of firn basins. International Geology Review. 1971-04, roč. 13, čís. 4, s. 530–533. Dostupné online [cit. 2025-11-29]. ISSN 0020-6814. doi:10.1080/00206817109475464. (anglicky)
- ↑ Արագած [online]. Armenian Geographic [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (arménsky)
- ↑ History of the Byurakan Astrophysical Observatory [online]. Armenian Astronomical Society [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Research Stations [online]. Yerevan Physics Institute [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Հայոց այբուբենի հուշարձան [online]. Hyur Service [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (arménsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Aragac na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aragac na Wikimedia Commons
- Výstup na Aragac na Za horami.cz (česky)
- Výstup na Aragac na Pohora.cz (česky, archivováno)
