Ara hyacintový
 Ara hyacintový | |
|---|---|
 Arové hyacintoví | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | papouškovití (Psittacidae) |
| Podčeleď | Psittacinae |
| Rod | Anodorhynchus |
| Binomické jméno | |
| Anodorhynchus hyacinthinus (Latham, 1790) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus) je největším ptákem z rodu Anodorhynchus a zároveň největším papouškem schopným letu. Je celý kobaltově modrý, pouze kolem očí a na bradě má žlutou barvu. Uvádí se, že dokáže rozlousknout i kokosový ořech, je to však mýtus. Přezdívá se mu modrý král zelené Brazílie.
Zajímavostí tohoto druhu je, že po osprchování vodou jeho peří mění barvu z modré na zelenou, po oschnutí zpět na modrou.
Popis[editovat | editovat zdroj]
_drinking_..._(31489925586).jpg)
Základní zbarvení je tmavě kobaltově modré, nahé oční okruží a holý pruh kůže u kořene zobáku jsou žluté, zobák šedočerný, nohy šedé. Dosahuje velikosti až 100 cm, je největším papouškem schopným letu. Dospělý jedinec v zajetí váží kolem 1250 gramů. Průměrná délka života se odhaduje na 60 let.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Ara hyacintový původně obýval velké oblasti deštných pralesů Jižní Ameriky, ale ničení jeho životního prostředí a nelegální odchyt ptáků způsobilo, že dnes přežívá ve třech oddělených populacích, v jižní Brazílii, východní Bolívii a v severovýchodní Paraguayi, a je klasifikován jako ohrožený druh.
Prostředí[editovat | editovat zdroj]
Otevřené a polootevřené krajiny s porostem vysokých stromů, záplavové oblasti, kde se hladina zvyšuje až o 16m, savany s porostem palem a s množstvím skalních útvarů, ve kterých hnízdí.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Pohlavní dospělosti dosahují až v sedmém roce života. Přirozeně hnízdí v dutinách velkých stromů, v přímořských oblastech však zahnízdí i ve škvírách na stěnách útesů. Samec po dobu inkubace obstarává pro samici krmivo. Oba musí svá vajíčka chránit před predátory, nejčastěji jimi bývají nosálové, tukani nebo jestřábi a sojky. Samice snáší 2 – 3 vejce, mláďata se líhnou po 28 dnech. Rodiče o mladé pečují následující 4 měsíce, další měsíc je rodiče ještě uvykají na pobyt v pralese. Mláďata mají stejné zbarvení jako dospělí jedinci a osamostatní se až po šesti měsících rodičovské péče.[2][3]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Ara hyacintový je specializovaný na plody a ořechy různých palem (Syagrus comosa a Attalea funifera), dále pak jeho potravu tvoří zelenina a ovoce, kde žijí. Neobvyklý je jejich sběr potravy na zemi, jeden druh palmy, jejíž ořechy se živí, má totiž celý kmen pod zemí a z ní ční jen vějíř větví s plody. Jejich zobáky jsou uzpůsobené k otevírání tvrdých ořechů, ale přesto běžně vybírají tyto ořechy z trusu dobytka, který je částečně natráví. Běžné není ani hnízdění ve skalních dutinách.
Status[editovat | editovat zdroj]
V některých místech relativně hojný, ale na větší části původního výskytu již vyhubený. Je zranitelným druhem a celkové počty se odhadují na cca 4300 jedinců. Od roku 1987 je zapsán v druhém dodatku seznamu CITES - úplný zákaz volného obchodování. V roce 2014 byl přeřazen z kategorie „ohrožený“ (EN) do kategorie „zranitelný“ (VU).[4]
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Jako první chovala aru hyacintového londýnská zoo v roce 1867. První mládě se vylíhlo v roce 1968 v Chicagu a první úspěšné odchovy jsou známy z Kóbe (1968) a z Chicaga (1971). V září 2019 byl tento druh chován přibližně v 90 evropských zoo.[5]
V rámci Česka byl ara hyacintový v září 2019 chován v sedmi zoo[5]:
Na Slovensku byl na počátku roku 2020 chován v Zoo Bojnice.[6]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Arové hyacintoví se v historii Zoo Praha objevili několikrát. Záznamy jsou z let 1951 až 1955 a 1978 až 1990. Současný chov započal v roce 2010. Tehdy zoo získala jedince zabavené Českou inspekcí životního prostředí. V roce 2014 byla dovezena samice ze Zoo Odense v Dánsku.[7] Ke konci roku 2018 byli chováni čtyři jedinci (dva samci a dvě samice).[8][9]
Od 28. 9. 2019 je tento druh k vidění v novém Rákosově pavilonu exotických ptáků, a to konkrétně v expozici Pantanal.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Anodorhynchus hyacinthinus -
Anodorhynchus hyacinthinus -
Anodorhynchus hyacinthinus -
Anodorhynchus hyacinthinus -
Anodorhynchus hyacinthinus
.jpg)
_(28158519405).jpg)
_in_flight.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b http://papousci.chovzvirat.com/druhy/ara-hyacintovy.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.zooliberec.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-09.
- ↑ Ara hyacintový už není ohrožený druh, Červená kniha IUCN ho přeřadila mezi „zranitelné“
- ↑ a b Zootierliste [online]. [cit. 2019-09-27]. [zootierliste.de Dostupné online].
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Ara hyacintový - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Rákosův pavilon - vzácní papoušci. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ara hyacintový na Wikimedia Commons - Galerie ara hyacintový na Wikimedia Commons
- Ara u ZOO Liberec Archivováno 9. 9. 2011 na Wayback Machine.
