Ara hyacintový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxAra hyacintový
alternativní popis obrázku chybí
Arové hyacintoví
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďpapouškovití (Psittacidae)
PodčeleďPsittacinae
RodAnodorhynchus
Binomické jméno
Anodorhynchus hyacinthinus
(Latham, 1790)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus) je největším ptákem z rodu Anodorhynchus a zároveň největším papouškem schopným letu. Je celý kobaltově modrý, pouze kolem očí a na bradě má žlutou barvu. Jeho silný zobák dokáže rozlousknout i kokosový ořech. Přezdívá se mu modrý král zelené Brazílie.

Zajímavostí tohoto druhu je, že po osprchování vodou jeho peří mění barvu z modré na zelenou, po oschnutí zpět na modrou.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Anodorhynchus hyacinthinus

Základní zbarvení je tmavě kobaltově modré, nahé oční okruží a holý pruh kůže u kořene zobáku jsou žluté, zobák šedočerný, nohy šedé. Dosahuje velikosti až 100 cm, je největším papoušek schopným letu. Dospělý jedinec v zajetí váží kolem 1250 gramů. Průměrná délka života se odhaduje na 60 let.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ara hyacintový původně obýval velké oblasti deštných pralesů Jižní Ameriky, ale ničení jeho životního prostředí a nelegální odchyt ptáků způsobilo, že dnes přežívá ve třech oddělených populacích, v jižní Brazílii, východní Bolívii a v severovýchodní Paraguayi, a je klasifikován jako ohrožený druh.

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Otevřené a polootevřené krajiny s porostem vysokých stromů, záplavové oblasti, kde se hladina zvyšuje až o 16m, savany s porostem palem a s množstvím skalních útvarů, ve kterých hnízdí.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti dosahují až v sedmém roce života. Přirozeně hnízdí v dutinách velkých stromů, v přímořských oblastech však zahnízdí i ve škvírách na stěnách útesů. Samec po dobu inkubace obstarává pro samici krmivo. Oba musí svá vajíčka chránit před predátory, nejčastěji jimi bývají nosálové, tukani nebo jestřábi a sojky. Samice snáší 2 – 3 vejce, mláďata se líhnou po 28 dnech. Rodiče o mladé pečují následující 4 měsíce, další měsíc je rodiče ještě uvykají na pobyt v pralese. Mláďata mají stejné zbarvení jako dospělí jedinci a osamostatní se až po šesti měsících rodičovské péče. [2] [3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Ara hyacintový je specializovaný na plody a ořechy různých palem (Syagrus comosa a Attalea funifera), dále pak jeho potravu tvoří zelenina a ovoce, kde žijí. Neobvyklý je jejich sběr potravy na zemi, jeden druh palmy, jejíž ořechy se živí, má totiž celý kmen pod zemí a z ní ční jen vějíř větví s plody. Jejich zobáky jsou uzpůsobené k otevírání tvrdých ořechů, ale přesto běžně vybírají tyto ořechy z trusu dobytka, který je částečně natráví. Běžné není ani hnízdění ve skalních dutinách.

Status[editovat | editovat zdroj]

V některých místech relativně hojný, ale na větší části původního výskytu již vyhubený. Je zranitelným druhem a celkové počty se odhadují na cca 4300 jedinců. Od roku 1987 je zapsán v druhém dodatku seznamu CITES - úplný zákaz volného obchodování. V roce 2014 byl přeřazen z kategorie „ohrožený“ (EN) do kategorie „zranitelný“ (VU).[4]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Jako první chovala aru hyacintového londýnská zoo v roce 1867. První mládě se vylíhlo v roce 1968 v Chicagu a první úspěšné odchovy jsou známy z Kóbe (1968) a z Chicaga (1971). V září 2019 byl tento druh chován přibližně v 90 evropských zoo.[5]

V rámci Česka byl ara hyacintový v září 2019 chován v sedmi zoo[5]:

Na Slovensku byl na počátku roku 2020 chován v Zoo Bojnice.[6]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

Arové hyacintoví se v historii Zoo Praha objevili několikrát. Záznamy jsou z let 1951 až 1955 a 1978 až 1990. Současný chov započal v roce 2010. Tehdy zoo získala jedince zabavené Českou inspekcí životního prostředí. V roce 2014 byla dovezena samice ze Zoo Odense v Dánsku.[7] Ke konci roku 2018 byli chováni čtyři jedinci (dva samci a dvě samice).[8][9]

Od 28. 9. 2019 je tento druh k vidění v novém Rákosově pavilonu exotických ptáků, a to konkrétně v expozici Pantanal.[10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. a b http://papousci.chovzvirat.com/druhy/ara-hyacintovy.html
  3. Archivovaná kopie. www.zooliberec.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-09. 
  4. Ara hyacintový už není ohrožený druh, Červená kniha IUCN ho přeřadila mezi „zranitelné“
  5. a b Zootierliste [online]. [cit. 2019-09-27]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  6. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online. 
  7. Ara hyacintový - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  9. Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (česky) 
  10. Rákosův pavilon - vzácní papoušci. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]