Ara (pták)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxAra
alternativní popis obrázku chybí
Ara ararauna
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád papoušci (Psittaciformes)
Čeleď papouškovití (Psittacidae)
Rod ara (Ara)
Lacépède, 1799
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ara (Ara) je rod papoušků čítající osm žijících a minimálně jeden vyhynulý druh. Název tohoto rodu vytvořil francouzský přírodovědec Bernard Germain de Lacépède v roce 1799.

Arové jsou velcí papoušci s dlouhými ocasy, dlouhými úzkými křídly a jasně zbarveným opeřením obývající zejména tropické deštné lesy na území Střední a Jižní Ameriky. Společným znakem všech zástupců tohoto rodu je také neopeřené místo kůže kolem očí. Většina arů je velmi populárních jako domácí mazlíčci a populace řady z nich je právě díky nelegálnímu odchytu ptáků z volné přírodě značně ohrožována. Podobně jako většina ostatních papoušků se živí zejména různými semeny a plody a hnízdí ve stromových dutinách.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera)

Arové jsou velcí papoušci, kteří mají délku v rozmezí od 46-90 cm a jejich hmotnost je od 285 do 1708 gramů. Nejmenší druh z rodu arů je ara malý (Ara severa), naopak největší je ara zelenokřídlý (Ara chloroptera) a hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus). Křídla těchto arů jsou dlouhá a úzká, typická pro druhy papoušků, kteří cestují na velké vzdálenosti. Mají masivní směrem dolů zakřivený zobák a neopeřené světlé místo kolem očí. U většiny druhů je zobák celočerný, ale některé výjimky mohou mít jinak zbarvený horní a jinak dolní zobák.

Barvy peří arů jsou pestré a liší se u každého druhu. Arové jsou pestře a různorodě zbarvení, s dlouhými ocasními pery. Čtyři druhy jsou převážně zelené, dva druhy jsou většinou modré a žluté, a tři druhy (včetně jednoho zaniklého) většinou červené. Co se barvy peří týče, pak zde není žádný pohlavní dimorfismus, tedy žádné rozdíly mezi pohlavími.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ara ararauna (Ara ararauna)

Arové se vyskytují v oblastech od Mexika až po Argentinu. Avšak nejhojnější jsou v Amazonské pralese, Panamě a na kolumbijské hraniční oblasti. Sedm druhů se pravidelně nachází i v Bolívii. Asi nejrozšířenějším (avšak ne nejpočetnějším) druhem je ara arakanga (Ara arakanga). Na druhé straně, nejméně rozšířený druh je ara kaninda (Ara glaucogularis) a ara červenouchý (Ara rubrogenys). Celkový rozsah a populace mnoha druhů klesla v důsledku lidské činnosti, především pak kvůli lovu na ary a ničení přirozeného prostředí pro tyto papoušky.

Tito papoušci jsou poměrně adaptabilní, nicméně, na své stanoviště mají neměnné nároky; třeba to, že preferují vlhko před suchem. Jejich přirozené stanoviště by ale mělo mít i dostatek vysokých stromů s plody, kterými se ary živí. V zajetí to samozřejmě není nutností, pokud jim chovatel sám dodává dostatek potravy.

V rámci jejich dosahu mohou cestovat poměrně daleko při hledání potravy. Nepodnikají ale rozsáhlé migrace.

Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus)

Krmení a strava[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako většina papoušků, i ary se živí semeny a plody. Konkrétní druh stravy se liší dle toho, kde daný jedinec žije. Na rozdíl od mnoha jiných ptáků, arové se semena nesnaží spolknout vcelku ani je nerozbíjejí o zem, ale svým silným zobákem dokáží rozlousknout i velmi tvrdé skořápky. Ani jedovaté plody nedělají arům problém, toxické sloučeniny jsou absorbovány minerály ze střev, přesto je pravdou, že ary si vybírají jedlé plody. Při rozsáhlých pozorováních a výzkumech se přišlo na to, že ve většině případů nalezneme ve společnosti těchto ptáků i opice z rodu Chiropotes, je tedy možné, že právě tyto opice se řídí pravidlem, že co sní ara, mohou i ony.

Ara zelený (Ara ambigua)

Žijící druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ara (genus) na anglické Wikipedii.