Apoštolská administratura
Apoštolská administratura označuje v kanonickém právu římskokatolické církve určitou část církve, která dosud nebyla ustanovena jako diecéze; jejím ordinářem je proto apoštolský administrátor.
Apoštolskou administraturu definuje kánon 371 § 2 Kodexu kanonického práva následujícím způsobem:
Apoštolská administratura je určitá část božího lidu, kterou ze zcela zvláštních a závažných důvodů papež nezřídil jako diecézi, ale byla svěřena do pastýřské péče apoštolskému administrátorovi, který ji řídí jménem papeže.
Apoštolské administratury jsou obvykle zřizovány v zemích, kde je pouze malý počet věřících, nebo které jsou z nějakého důvodu problematické, např. kvůli politickému pronásledování církve.
V současnosti (srpen 2008) existují následující apoštolské administratury:
- jediná administratura, která nenáleží k římskokatolické církvi, se nachází v jižní Albánii, byla zřízena roku 1939, náleží albánské byzantské katolické církvi a je sufragánem arcidiecéze Tirana-Durrës
- Atyrau v Kazachstánu, sufragán římskokatolické arcidiecéze v Astaně
- Kavkaz, přímo podřízený Svatému stolci, zřízen roku 1991 pro Gruzii a Arménii, sídlo administratury je ve Tbilisi.
- Estonsko, zřízena v Tallinnu roku 1924
- Kyrgyzstán, přímo podřízený Svatému stolci, zřízena roku 1997 jako misijní oblast sui iuris administratura od roku 2006
- Prizren v Kosovu, znovu zřízena roku 2000, přímo podřízena Svatému stolci.
- Uzbekistán, přímo podřízena Svatému stolci, zřízena roku 1997 jako misijní oblast sui iuris, od roku 2005 administratura
- Charbin v Číně, zřízený roku 1935, přímo podřízená Svatému stolci, od roku 1946 neobsazená
- Komory, zřízená roku 1975, jediná administratura, která se nenachází v současné či bývalé komunistické zemi
Apoštolský administrátor
Apoštolský administrátor je prelát (může to být kněz nebo biskup) ustanovený papežem, aby jako ordinář vykonával správu nad apoštolskou administraturou, nad diecézí, která nemá biskupa, nebo (výjimečně) nad diecézí, jejíž biskup nemůže správu vykonávat. Podle toho se rozlišuje:
- Stálý apoštolský administrátor - správce apoštolské administratury. Kanonické právo jej staví na roveň diecéznímu biskupovi.
- Apoštolský administrátor sede vacante - správce diecéze v mezidobí od smrti či rezignace diecézního biskupa do ustanovení nového stálého biskupa. Přestože standardním postupem v takovém případě je volba administrátora diecéze (volí ho sbor konzultorů), v mimořádných případech může papež správce diecéze jmenovat. Tak např. František Tomášek byl v letech 1965–1977 apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze (pražským arcibiskupem byl jmenován až v prosinci 1977) či Josef Vrana v letech 1973-1987 apoštolským administrátorem arcidiecéze olomoucké; při odvolání trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka v roce 2012 byl zároveň jmenován apoštolským administrátorem tehdejší světící biskup Ján Orosch.
- Apoštolský administrátor sede plena - správce diecéze v době, kdy diecézní biskup nemůže vykonávat správu diecéze ze závažného, ale z povahy věci dočasného důvodu (např. dlouhodobé nemoci). Tak např. Dominik Duka byl v letech 2004-2008 apoštolským administrátorem litoměřické diecéze (v té době byl současně sídelním biskupem královéhradeckým).
Související články
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrator apostolski na polské Wikipedii.