Apám Napát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Apám Napát je védské božstvo, jehož avestánským protějškem je Apam Napát, jehož jméno je v obou případech překládáno jako „Potomek vod“. Jaanem Puhvelem byly oba tito bohové, společně s římským Neptunem a irským Nechtanem, spojeni konceptem „ohně ve vodách“.[1]

Indie[editovat | editovat zdroj]

Apám Napátovi je věnován rgvédský hymnus 2.35 v kterém je nazýván stvořitelem veškerého bytí a popisován jako světelná bytost sídlící ve vodách, zářící bez paliva a oděná blesky. [2] Vody jejichž je synem jsou védské mytologii personifikovány jako Ápah, božské manželky a matky boha Varuny. Někdy byl ztotožňován s Matarišvanem, který přinesl lidem nebeský oheň.[3]

Írán[editovat | editovat zdroj]

Apam Napát se objevuje v 19. jaště Avesty, hymnu oslavujícím chvarenu, zářící symbol královské moci. V tom se vypráví o sporu o ní mezi Spenta Mainjuem a Angra Mainjuem během kterého se chvarena odebrala k mytickému jezeru Vourukaša. Tam se jí zmocnil Apam Napát a uložil ji do vody. Poté vyhlásil Ahura Mazda její výlov a slíbil že úspěšnému nalézci přinese chvarena zdar v kněžské, pastevecké a vojenské sféře. O její získání se pokusil Túránec Franrasjan, který se pro ni třikrát potopil ale ta mu vždy unikla, protože nebyl Árjou. Při pohybu chvareny se jezero rozvodnilo a vznikly tak různé řeky, včetně Haétumant, která stále obsahuje tento posvátný symbol.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 317-323. 
  2. http://www.sacred-texts.com/hin/rigveda/rv02035.htm
  3. FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-52-4. S. 22. 
  4. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 319. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]