Antraknóza jahodníku

Antraknóza jahodníku je choroba jahodníku způsobovaná cizopasnou houbou Colletotrichum acutatum.^[1] Na počátku 21. století je v ČR u kulturních odrůd jahodníku velkoplodého považována za jednu z nejnebezpečnějších silně infekčních chorob jahodníku, ne-li za vůbec nejvážnější.^[2] K potlačení choroby jsou používány přípravky na bázi strobilurinu, avšak některé kmeny patogenu jsou vůči nim rezistentní.^[1]

Bayerův počítačový kód: COLLAC

Zeměpisné rozšíření

Houbový patogen Colletotrichum acutatum se vyskytuje v řadě zemí napříč všemi kontinenty.^[1]

Výskyt v Evropě

Patogen se vyskytuje v oblastech s vyššími průměrnými teplotami, avšak oproti předpokladům se jeho výskyt potvrdil i v chladnějších oblastech. V Evropě je výskyt potvrzen v mnoha zemích EU, včetně České republiky. Je očekáváno další šíření choroby do oblastí, kde se jahodník pěstuje.

V Asii byl tento houbový patogen potvrzen rovněž. Vyskytuje se například v Číně a Japonsku. Choroba je ale potvrzena i v Americe a v Austrálii.^[1]

Výskyt v Česku

Napadení antraknózou jahodníku bylo laboratorně potvrzeno v ČR na jižní Moravě, nedaleko Břeclavi v obci Šakvice již v roce 2005. další lokality výskytu choroby byly pak nalézány postupně v okresech Vyškov, Brno-venkov a Semily.^[1]

Hostitel

Houbový patogen Colletotrichum acutatum napadá všechny kvetoucí rostliny, je prokázáno, že působí například značné škody u jahodníku velkoplodého (Fragaria x ananassa). Mezi další prokázané hostitelské rostliny patří podle SRS^[1]:

sasanka (Anemone coronaria)
jabloň (Malus pumila, Malus sylvestris)
lilek (Solanum melongena)
paprika (Capsicum annuum)
celer (Apium graveolens)
oliva (Olea europea)
borovice (zejména Pinus radiata a Pinus elliottii)
stračky (Delphinium)
papája obecná (Caryca papaya)
Parmentiera edulis (čeleď trubačovité)
avokádo (Persea americana)
ořešák (Juglans regia)
rajče jedlé (Lycopersicon esculentum)
Flindersia brayleyana (čeleď routovité)
kávovník arabský (Coffea arabica)
ostálky (Zinnia elegans, Z. haageans)
šácholan (Magnolia fraseri)
pryskyřníky (Ranunculus)
nepukalka (Salvinia molesta)
brusnice borůvka (Vaccinum myrtillus)

Význam

Ekonomické dopady poškození bývají značné. Při sklizni může dojít až k 80% ztrátám. Colletotrichum acutatum může napadat všechny kvetoucí rostliny.^[1]

Biologie

Patogen se rozmnožuje podobně jako jiné houby. Tvoří velké množství spor které po zanesení na povrch rostliny klíčí a patogen proniká do pletiv. Jakmile se houba uvnitř rostliny dostatečně rozšíří, začne produkovat tmavé fruktifikační orgány, které působí typické antraknózní příznaky. V publikacích je uváděna jako optimální pro rozvoj Colletotrichum acutatum teplota 25 °C . K infekci však dochází při širším rozmezí teplot (18 – 33 °C) a za vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Inkubační doba onemocnění je velmi krátká, pouze několik dní.^[1]

Symptomy

Celá rostlina zakrní nebo během krátké doby uvadne a odumře.^[1]

Plod

Hnilobné vodnaté skvrny, které do tří dnů hnědnou a propadají se. Pletivo plodu se přestává někdy vyvíjet, zakrní. Takové plody jsou pak deformované.^[1]

List

Tmavé zvětšující se skvrny na řapíku.^[1]

Kořen

Nekrózy kořene, kořenového krčku^[1]

Detekce a identifikace

K detekci jsou používány kultury pěstované a upravované na živných půdách. Podle různých charakteristik je usuzováno o jakého patogena jde. Antraknóza jahodníku vytváří většinou bílé, světle oranžové (někdy s růžovou ohraničenou pigmentací), později nazelenale šedé, nebo černé povlaky, které často změní růžovou barvu na načervenale purpurovou.^[1]

Ochrana rostlin

Chemická ochrana

Účinné jsou na počátku 21. století přípravky s obsahem (strobilurinů) zejména ty, které obsahují azoxystrobin nebo pyraclostrobin Byly ovšem nalezeny kultury zcela rezistentní vůči fungicidům. Za velmi významnou je proto považována prevence a osvěta.^[1]

V ČR chybí podrobnější zkušenosti s šířící se chorobou Colletotrichum acutatum. Nejsou registrovány žádné účinné fungicidní přípravky a prevence tak zůstává jedinou cestou jak zpomalit šíření.^[1]

Rezistentní rostliny

Proti chorobě antraknóza jahodníku je uváděna tolerance u odrůd jahodníku Honeoye a Elvira. Bylo ovšem objeveno, že patogen se vyskytuje v mnoha různých rasách uvnitř druhu, takže i nejvíce rezistentní odrůdy jahodníku jsou rezistentní pouze vždy k nějaké rase této choroby a k jiné náchylné.^[1]

Agrotechnická opatření

Prevence

Dezinfekce půdy

Lze doporučit fyzikální i chemické metody dezinfekce půdy.^[1]

Výsadba

Ze zdravotních důvodů je doporučeno použití meristémově množených rostlin a tzv. frigo sadby. Použití certifikované sadby je spolehlivé pouze při pravidelném testování na Colletotrichum acutatum. Vhodné jsou krátkodobé kultury a spíše omezené hnojení dusíkem.^[1]

Závlaha

Jako ochranné opatření je používána výhradně kapková závlahy a v období krátce po dešti zákaz práce v porostu, zejména zastavení sklizní.^[1]

Organizace práce

Je žádoucí omezit přesun mechanizace i pracovní síly směrem z napadených do zdravých porostů nebo při přesunu provést dezinfekci strojů a osob. Napadené plody při sklizni jsou významným zdrojem infekce.^[1]

Hygiena

Je třeba odklízet posklizňové zbytky rostlin a zlikvidovat spálením či zakopáním. Veškeré nářadí i pracovní pomůcky a sklízecí kombajny po ukončení prací na plantáži s napadenými chorobami je třeba dezinfikovat nebo očistit.^[1]

Eliminace zdrojů nákazy

Důležité je odstraňování napadených rostliny i rostliny v okolí až do vzdálenosti 3m. Okolí plantáže je třeba udržovat ve zcela bezplevelném stavu.^[1]

Prostředí

Dostatečná cirkulace vzduchu v porostu, dostatečný spon rostlin při výsadbě a odstraňování odnoží po sklizni a na jaře jsou nezbytné.^[1]

Fytosanitární opatření

Chorobu antraknóza jahodníku způsobenou Colletotrichum acutatum bylo zakázáno rozšiřovat na území EU, ovšem s ohledem na rozšíření choroby v členských zemích bylo od 1. 9. 2008 rozhodnuto původce Colletotrichum acutatum vyškrtnout ze seznamu úředně regulovaných škodlivých organismů rostlin v EU.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x Ing. Marie Šindelková, Ing. Otmar Vahala, RNDr. Jan Juroch, Státní rostlinolékařské správa. eagri.cz [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.
↑ KLOUTVOROVÁ, Jana. Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám [online]. VŠÚO Holovousy, s. r. o., 27.5.2011 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu antraknóza jahodníku na Wikimedia Commons
(česky)Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám^{[nedostupný zdroj]}
(česky)Původce antraknózy jahodníku na jižní Moravě^{[nedostupný zdroj]}
(česky)Účinnosti fungicidů proti antraknóze jahodníku^{[nedostupný zdroj]}
(česky)Colletotrichum acutatum Simmonds – biologie, hospodářský význam, možnosti ochrany – 2007. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
(anglicky)Fotogalerie, EPPO

[SRS-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x Ing. Marie Šindelková, Ing. Otmar Vahala, RNDr. Jan Juroch, Státní rostlinolékařské správa. eagri.cz [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.

[2] KLOUTVOROVÁ, Jana. Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám [online]. VŠÚO Holovousy, s. r. o., 27.5.2011 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]