Antonio Skármeta
| Antonio Skármeta | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Esteban Antonio Skármeta Vranicic |
| Narození | 7. listopadu 1940 (83 let) Antofagasta |
| Povolání | filmový režisér, scenárista, diplomat, spisovatel, filmový herec a filozof |
| Stát |  Chile |
| Alma mater | Národní institut Josého Miguela Carrery Chilská univerzita Kolumbijská univerzita |
| Významná díla | Ardiente paciencia |
| Ocenění | Américas Award (2000) Cena Médicis pro cizince (2001) Goethova medaile (2002) Cena Planety (2003) Cena José Maríi Arguedase (2003) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonio Skármeta (* 7. listopadu 1940, Antofagasta)[1] je chilský diplomat, scenárista, politik a také spisovatel, který obdržel roku 2014 literární ocenění 'Premio Nacional de Literatura de Chile'.[2][3][4]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Je synem chorvatských[5] přistěhovalců z ostrova Brač. Vystudoval filozofii a literaturu na univerzitě v Chile.[6] V roce 1964 se oženil s malířkou Cecilií Boiserovou, po rozvodu žije s Norou Preperski.[7] Po vojenském převratu v Chile v roce 1973[8], opustil – ostatně jako jeho krajan Gonzalo Rojas – zemi. V letech 1975–1989[9] pobýval v německém exilu,[10] a to v Západním Berlíně, kde se živil např. psaním scénářů.[11] Do vlasti se navrátil až v roce 1989.[12]
Antonio Skármeta hovoří německy.[13] Je autorem řady románů a povídek.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
České překlady ze španělštiny[editovat | editovat zdroj]
- Zdálo se mi, že sníh hoří (orig. 'Soñé que la nieve ardia'). 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 159 S. Překlad: Věra Rodríguezová, verše Pabla Nerudy a Antonia Skármety přeložil Miloslav Uličný, autorka doslovu: Anna Housková
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Skármeta na německé Wikipedii.
- ↑ Antonio Skármeta. www.escritores.cl [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Antonio Skármeta gana el Premio Nacional de Literatura 2014 [online]. emol.com, 2014-08-22 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Antonio Skármeta recibe el Premio Nacional de Literatura 2014 [online]. 24horas.cl [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Antonio Skármeta ganó el Premio Nacional de Literatura de Chile [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Skármeta, Antonio. www.escritores.org [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Biografía de Antonio Skármeta. www.casamerica.es [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ SMITH, Verity. Encyclopedia of Latin American Literature. [s.l.]: Routledge 1781 s. Dostupné online. ISBN 9781135314255. (anglicky) Google-Books-ID: TB2PAgAAQBAJ.
- ↑ Antonio Skármeta: biografía y obra - AlohaCriticón [online]. 2009-11-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Antonio Skarmeta. Berliner Zeitung. Dostupné online [cit. 2017-05-26]. (německy) Archivováno 2. 8. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Biografia de Antonio Skármeta. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ BUCH, HANS CHRISTOPH. Poesie des Protests: Dem Schriftsteller Antonio Skármeta zum 70.. tagesspiegel.de. 2010-11-06. Dostupné online [cit. 2017-05-26]. (německy)
- ↑ RICHTER, Imke. Poesie und Politik: Antonio Skármetas Roman "Mit brennender Geduld". [s.l.]: Bachelor + Master Publication 77 s. Dostupné online. ISBN 9783958203471. (německy) Google-Books-ID: RBvBCQAAQBAJ.
- ↑ Antonio Skármeta, der literarische Botschafter | Kultur | DW | 10.01.2013. DW.COM [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonio Skármeta
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonio Skármeta na Wikimedia Commons - Antonio Skármeta v Databázi knih
