Antonio Angeleri
| Antonio Angeleri | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 25. prosince 1801 Pieve del Cairo |
| Úmrtí | 8. února 1880 (ve věku 78 let) Milán |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudebník, klavírista a hudební pedagog |
| Nástroje | klavír |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonio Angeleri (25. prosince 1801 Pieve del Cairo provincie Pavia – 8. února 1880 Milán) byl italský klavírista a hudební pedagog.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl žákem Francesca Polliniho. V roce 1826 byl přijat na milánskou konzervatoř jako asistent profesora Stockera. Profesorem klavíru byl jmenován v roce 1829 a v této funkci setrval až do roku 1871. Stal se jednou z klíčových postav rozvoje konzervatoře v polovině 19. století. Spolu se skladateli Stefanem Ronchetti-Montevitim, Albertem Mazzucatem a Francescem Sangallim vypracoval nový statut konzervatoře, který byl zveřejněn v roce 1859.
Jako klavírní pedagog vychoval mnoho vynikajících žáků. Byli mezi nimi např. Giovanni Gaetano Rossi, Guglielmo a Carlo Andreoli, Adolfo Fumagalli či Filippo Fasanotti. Spolu se svým žákem Carlo Andreolim sestavil klavírní školu Il pianoforte, posizione delle mani, modo di suonare. Cenni teorico-pratici (1872), která byla přeložena do všech hlavních evropských jazyků.
Zemřel v Miláně 8. února 1880. V jeho rodném městě byla po něm pojmenována ulice Via Antonio Angeleri.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Milano e i suoi dintorni. Lampi di stampa. Biblioteca di Cultura Milanese e Lombarda. 1. 1. 2002
- Riccardo Allorto: Nuovo dizionario Ricordi della musica e dei musicisti. G. Ricordi, 1976
