Antonij Petruševyč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonij Petruševyč
Antonij Petruševyč
Antonij Petruševyč

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1883
Stranická příslušnost
Členství Rusínský klub

Narození 18. ledna 1821
Dobrjany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. nebo 25. září 1913
Lvov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Łyczakowský hřbitov (49°49′59″ s. š., 24°3′12″ v. d.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonij Petruševyč, cyrilicí Антоній Петрушевич, polsky též Antoni Petruszewicz (18. ledna 1821 Dobrjany[1]23.[1] nebo 25. září[2] 1913 Lvov[1][2]), byl rakouský řeckokatolický duchovní, historik, etnograf a politik rusínské (ukrajinské) národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium ve Stryji, pak bohoslovectví ve Lvově a v roce 1847 byl vysvěcen na řeckokatolického kněze. Působil jako kaplan u arcibiskupa Mychajla Levyckého v Univě. Když Levyckyj roku 1858 zemřel, přešel Petruševyč do Lvova jako kapitulní kanovník, později prelát v katedrále sv. Jiří. Zabýval se i podporou umění. Působil jako zemský konzervátor pro umělecké památky a církevní památky. Publikoval četné studie na téma rusínských dějin a dějin tamní církve. Napsal i etnografická a filologická díla. V roce 1848 spoluzakládal haličsko-ruskou matici a patřil mezi první ukrajinské archeology.[1] Napsal rozsáhlý slovník slovanských nářečí, který ale ještě v době jeho úmrtí zůstával jen v rukopisné fázi. Byl členem české akademie věd.[2]

Angažoval se v politice. Náležel zpočátku do ukrajinofilského křídla rusínské haličské komunity, později byl rusofilsky orientován.[1] V letech 1861–1883 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Kałusz, Dolina, Bóbrka atd.[3] V roce 1873 se uvádí jako Anton Petruszewicz, řeckokatolický kněz, bytem Lvov.[4] V parlamentu zastupoval provládní rusínský blok.[5] Ten v roce 1873 čítal 15–16 poslanců (jeden poslanec, Stepan Kačala, kolísal mezi rusínským a polským táborem). Petruševyč náležel mezi deset rusínských poslanců z řad řeckokatolického kléru.[6] Rusíni zpočátku v roce 1873 tvořili jen volnou skupinu, která v parlamentu vystupovala jako spojenec německorakouské centralisticky a liberálně orientované Ústavní strany. Brzy však vznikl samostatný Rusínský klub.[7] Jako člen Rusínského klubu se uvádí i v roce 1878.[8]

Zemřel v září 1913.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Petruševyč (Petruszewicz), Anton (1821-1913), Historiker, Philologe und Politiker, s. 7. (německy) 
  2. a b c d Ze Lvova. Národní politika. Září 1913, roč. 31, čís. 264, s. 7. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=299&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Poláci na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1874, čís. 85, s. 1. Dostupné online. 
  7. Senatspräsident i. P. Basil Ritter v. Kowalski. Neue Freie Presse. Březen 1911, čís. 16730, s. 12. Dostupné online. 
  8. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.