Přeskočit na obsah

Antonij (Zybelin)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Vysokopřeosvícenost
Antonij
Arcibiskup kazaňský a svijažský
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeKazaň
Jmenování25. dubna 1782
Emeritura5. března 1785
PředchůdceVeniamin (Pucek-Hryhorovyč)
NástupceAmvrosij (Podobědov)
Zasvěcený život
Sliby1760
Svěcení
Biskupské svěcení10. října 1770
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup archangelogorodský a cholmogorský (1770–1773)
  • Biskup nižněnovgorodský a alatyrský (1773–1782)
Osobní údaje
Rodné jménoAlexej Gerasimovič Gerasimov-Zybelin
(Алексей Герасимович Герасимов-Зыбелин)
ZeměRuské impériumRuské impérium Ruské impérium
Datum narozeníkolem 1730
Místo narozeníMoskva, Ruské impérium
Datum úmrtí27. záříjul./ 8. října 1797greg.
Místo úmrtíMakarjevo, Ruské impérium
Národnostruská
Alma materSlovansko-řecko-latinská akademie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonij (světským jménem: Alexej Gerasimovič Gerasimov-Zybelin; † 8. října 1797 Makarjevo) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup kazaňský a svijažský.

Narodil se kolem roku 1730 v Moskvě. Jeho bratr Semjon Zybelin byl jedním z prvních ruských profesorů medicíny.

Absolvoval Slovansko-řecko-latinskou akademii. Po studiu byl rukopoložen na diákona a oženil se, ale roku 1760 ovdověl. Následně přijal mnišský postřih a stal se učitelem gramatiky. Na konci roku 1763 byl ustanoven prefektem akademie a učitelem filozofie. Od března 1768 vykonával funkci rektora a téhož roku byl jmenován představeným moskevského Zaikonospasského monastýru s povýšením na archimandritu.

Dne 10. října 1770 byl rozhodnutím Nejsvětějšího synodu vysvěcen na biskupa archangelogorodského a cholmogorského. Hlavním zájmem biskupa Antonija byl rozvoj duchovního vzdělávání. Po příchodu do eparchie věnoval zvláštní pozornost organizaci místního semináře. Pro další rozvoj duchovenstva zavedl do osnov semináře teologii, filozofii a matematiku.

Od 9. července 1773 byl biskupem nižněnovgorodským a alatyrským. Zřídil několik duchovních učilišť např. v Alatyru, Saransku, Kurmyši a Lyskovu.

Zabýval se šířením křesťanské víry mezi Nerusy. V nižněnovgorodské eparchii byl považován za přísného, ​​moudrého a rozvážného biskupa. Během Pugačovova povstání byl obzvláště aktivní v uklidňování svých vzpurných věřících.

Dne 25. dubna 1782 jej synod převedl na kazaňský stolec s povýšením na arcibiskupa. Dne 5. března 1785 byl ze zdravotních důvodů penzionován s právem řídit Makarjevský monastýr.

Zemřel 8. října 1797 v monastýru, kde byl také pohřben.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антоний (Зыбелин) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]