Antonij (Zybelin)
| Jeho Vysokopřeosvícenost Antonij | |
|---|---|
| Arcibiskup kazaňský a svijažský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Kazaň |
| Jmenování | 25. dubna 1782 |
| Emeritura | 5. března 1785 |
| Předchůdce | Veniamin (Pucek-Hryhorovyč) |
| Nástupce | Amvrosij (Podobědov) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 1760 |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 10. října 1770 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Alexej Gerasimovič Gerasimov-Zybelin (Алексей Герасимович Герасимов-Зыбелин) |
| Země | |
| Datum narození | kolem 1730 |
| Místo narození | Moskva, Ruské impérium |
| Datum úmrtí | 27. záříjul./ 8. října 1797greg. |
| Místo úmrtí | Makarjevo, Ruské impérium |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Slovansko-řecko-latinská akademie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonij (světským jménem: Alexej Gerasimovič Gerasimov-Zybelin; † 8. října 1797 Makarjevo) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup kazaňský a svijažský.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se kolem roku 1730 v Moskvě. Jeho bratr Semjon Zybelin byl jedním z prvních ruských profesorů medicíny.
Absolvoval Slovansko-řecko-latinskou akademii. Po studiu byl rukopoložen na diákona a oženil se, ale roku 1760 ovdověl. Následně přijal mnišský postřih a stal se učitelem gramatiky. Na konci roku 1763 byl ustanoven prefektem akademie a učitelem filozofie. Od března 1768 vykonával funkci rektora a téhož roku byl jmenován představeným moskevského Zaikonospasského monastýru s povýšením na archimandritu.
Dne 10. října 1770 byl rozhodnutím Nejsvětějšího synodu vysvěcen na biskupa archangelogorodského a cholmogorského. Hlavním zájmem biskupa Antonija byl rozvoj duchovního vzdělávání. Po příchodu do eparchie věnoval zvláštní pozornost organizaci místního semináře. Pro další rozvoj duchovenstva zavedl do osnov semináře teologii, filozofii a matematiku.
Od 9. července 1773 byl biskupem nižněnovgorodským a alatyrským. Zřídil několik duchovních učilišť např. v Alatyru, Saransku, Kurmyši a Lyskovu.
Zabýval se šířením křesťanské víry mezi Nerusy. V nižněnovgorodské eparchii byl považován za přísného, moudrého a rozvážného biskupa. Během Pugačovova povstání byl obzvláště aktivní v uklidňování svých vzpurných věřících.
Dne 25. dubna 1782 jej synod převedl na kazaňský stolec s povýšením na arcibiskupa. Dne 5. března 1785 byl ze zdravotních důvodů penzionován s právem řídit Makarjevský monastýr.
Zemřel 8. října 1797 v monastýru, kde byl také pohřben.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антоний (Зыбелин) na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (rusky) Pravoslavná encyklopedie