Antonia Mesina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Antonie Mesina)
Blahoslavená
Antonia Mesina
panna a mučednice
Narození21. června 1919
Orgosolo
Úmrtí17. května 1935 (15 let)
Orgosolo
Státní občanstvíItalské království
Vyznáníkatolická církev
Blahořečena4. října 1987, Svatopetrské náměstí, Vatikán, Jan Pavel II.
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributypalmová ratolest, růženec
Patronkouobětí znásilnění, Orgosolo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Antonia Mesina (21. června 1919 Orgosolo17. května 1935 Orgosolo) byla to italská panna a mučednice, která se stala patronkou mučedníků a obětí znásilnění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Antonia Mesina se narodila jako druhá ze šesti dětí v chudé rolnické rodině. Po ukončení čtyř ročníků školy zůstala doma s matkou, trpící vážnou srdeční chorobou, aby jí pomáhala s vedením domácnosti. Od deseti let byla aktivní členkou Katolické akce.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po návratu ze mše se 17. května vydala Antonia s třináctiletou kamarádkou do lesa pro dříví, aby měli doma na čem upéct chleba. V blízkosti rodného domku byla přepadena Janem Ignácem Catgiou, který se ji pokusil znásilnit. Urputně se bránila a pokusila se mu utéci, ale rozzuřený útočník ji kamenem ubil k smrti. Když na místo dorazili četníci, přivolaní kamarádkou, byla již mrtvá.

Blahořečení[editovat | editovat zdroj]

Pohřbena byla na hřbitově v rodné vesnici, ale o necelé čtyři roky později byly její ostatky přeloženy do nové rakve a umístěny pod nově vztyčený pomník. V roce 1983 pak byly převezeny do kostela Krista Spasitele v Orgosolu.

Papež sv. Jan Pavel II. ji blahořečil 4. října 1987, spolu s ní byla blahořečena i Pierina Morosini, která měla podobný osud. Kanonizační proces dosud nebyl uzavřen. Katolická církev slaví svátek Antonie Mesiny ve výroční den její smrti – 17. května.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]