Anton Heinrich Springer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anton Heinrich Springer
Anton Heinrich Springer
Anton Heinrich Springer
Rodné jméno Anton Heinrich Springer
Narození 13. července 1825
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. května 1891
Lipsko
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání historik
Zaměstnavatelé Univerzita v Bonnu
Univerzita ve Štrasburku
Lipská univerzita
Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Heinrich Springer (13. července 1825, Praha31. května 1891, Lipsko) byl německý historik umění a publicista činný v Praze, Tübingenu, Bonnu, Štrasburku a Lipsku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Springer absolvoval gymnasium na Strahově, kde byl jeho učitelem A. V. Svoboda, žák B. Bolzana a J. Dobrovského. Vystudoval filosofii na Karlově Univerzitě (F. Exner, A. Smetana) a na Universitě v Tübingen. Po získání doktorátu se jako vědec věnoval historii umění. Pro jeho další směřování bylo významné setkání s okruhem pražských hegeliánů a zejména kontakty a přátelství s profesorem Augustinem Smetanou.[1] Kromě toho měl řadu osobních svazků s českým prostředím - byl vychovatelem Jana a Jaroslava Čermákových a oženil se s dcerou Adolfa Pinkase Isabelou[2]. Její bratr, malíř Soběslav Pinkas, portrétoval Springera kolem roku 1858.

Podnikl řadu studijních cest do Mnichova, Drážďan a Berlína, několik měsíců pobýval v Itálii. Na základě dříve publikovaných článků dostal nabídku přednášet na pražské Akademii v letech 1846-47 kurs o umění Orientu. Poté na Univerzitě v Tübingenu napsal další doktorskou disertaci o Hegelově filosofii dějin a zapojil se zde do revolučního dění roku 1848.

Na pražské Univerzitě od roku 1848 přednášel nejnovější obecné dějiny, ale neuspěl zde s žádostí o docenturu. Od roku 1849 proto postupně pobýval v Anglii, Francii a Holandsku a roku 1852 se usadil v Bonnu. Roku 1872 mu byla nabídnuta profesura ve Štrasburku a následujícího roku se definitivně přestěhoval do Lipska, kde působil jako profesor středověkého a moderního umění na nově založené katedře dějin umění až do své smrti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako publicista byl Springer zastáncem myšlenky federace států pod vládou Rakouského císařství a prosazoval vedoucí roli Pruska v Německu. Během Krymské války podporoval emancipaci malých jihoevropských států podléhajících Turecku.

Springer měl významnou roli při ustavení historie umění jako vědecké disciplíny. Odmítal literárně-romantické a subjektivní pojetí dějin umění svých současníků Hermanna Grimma a Hermanna Knackfuße i interpretaci dějin umění v díle Jacoba Burckhardta.

Springer postavil na nové základy výklad středověkého uměleckého zobrazování. Jako první vystoupil s názorem, že umění klasického starověku (helénské období) nepřestalo mít vliv na raný a vrcholný středověk a tvořilo podstatnou část okruhu představ, v jejichž rámci pracoval středověký umělec a mezi oběma etapami existuje kontinuita.[3]

Publikace autora (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Obecná historie[editovat | editovat zdroj]

  • Geschichte des Revolutionszeitalters (Praha, 1849)
  • Österreich, Preussen und Deutschland (Praha, 1851)
  • Paris im 18. Jahrhundert (Leipzig, 1856)
  • Geschichte Österreichs seit dem Wiener Frieden (Leipzig, 1863-1865), česky Praha 1867
  • Protokolle des Verfassungs-Ausschusses im Oesterreichischen Reichstage 1848-1849 (Leipzig, 1885)
  • Aus meinem Leben, Praha 1892

Historie umění[editovat | editovat zdroj]

  • Leitfaden der Baukunst des christlichen Mittelalters (Bonn, 1854)
  • Handbuch der Kunstgeschichte (Stuttgart, 1855, 7. vydání, Leipzig, 1906)
  • Geschichte der bildenden Künste im 14. Jahrhundert (Leipzig, 1858)
  • Ikonographische Studien (Wien, 1860)
  • Bilder aus der neueren Kunstgeschichte (Bonn 1867, znovu 1886)
  • Friedrich Christoph Dahlmann (Leipzig, 1870-1872)
  • Raffael und Michelangelo (Leipzig, 1877, 1885)
  • Die Kunst des 14. Jahrhunderts (Leipzig 1880-1881)
  • Grundzüge der Kunstgeschichte (Leipzig, 1887-1888)
  • Albrecht Dürer (Berlin, 1892)

Editor[editovat | editovat zdroj]

  • německé vydání: Joseph Archer Crowe, Giovanni Battista Cavalcaselle, Lives of the Early Flemish Painters (Geschichte der altniederländischen Malerschule, Leipzig, 1875)

Rigorózní a habilitační práce[editovat | editovat zdroj]

  • 1847 Die Hegel´sche Geschichtsanschauung
  • 1861 De artificibus monachis et laicis medii aeivi, Bonn

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986
  2. J. Lessing, Zum 60. Geburstag A.S., Zeitschrift für bildende Kunst 1885, s.173-80
  3. A. H. Springer: Das nachleben der Antike im Mittelalter, Bonn 1867

Článek byl sestaven z překladů anglické a německé Wikipedie za použití zdrojů uvedených v odkazech.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1345-1347, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Horová A, Výběrová bibliografie prací A. H. Springera, Umění 27, 1979, s. 288-289
  • Horová A, A. H. Springer a metodické problémy dějin umění, Umění 27, 1979, s. 290

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]