Antonín Straka (odbojář)
| Antonín Straka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. dubna 1906 Kvačice |
| Úmrtí | 29. března 1945 (ve věku 38 let) Uherské Hradiště |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Straka (10. dubna 1906 Kvačice[1] – 29. března 1945 Uherské Hradiště) byl učitel, účastník protinacistického odboje a zástupce velitele výsadku Carbon.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Antonín Straka byl čtvrtým z celkem šestnácti dětí Ondřeje Straky a jeho manželky Kateřiny, rozené Strakové.[1] Dětství prožil v Uherském Ostrohu. Po dostudování se stal učitelem na tamní měšťanské škole. V roce 1935 odešel učit do nedalekého Bzence. Stejně jako dříve v Uherském Ostrohu se i zde intenzivně zapojil do činnosti Sokola.
Odbojář[editovat | editovat zdroj]
Od počátku nacistické okupace se Antonín Straka zapojil do odbojové činnosti. Nejdříve jako člen Obrany národa a po její likvidaci zejména jako informační spojka mezi různými odbojovými skupinami a organizátor sbírek na pomoc rodinám osob zatčených a vězněných nacisty. Již v roce 1940 se sešel s konfidentem brněnského Gestapa Viktorem Ryšánkem (popraven v roce 1946). Ten byl zpočátku zapojen do protinacistického odboje, ale po zatčení začal pracovat pro Gestapo. Ryšánek mimo jiné vytvořil tzv. volavčí síť, která předstírala odbojovou činnost a dodávala informace nacistům.
Antonín Straka byl poprvé zatčen a na dva měsíce uvězněn 7. dubna 1941. Po propuštění dále pokračoval v odbojové činnosti. Mezi jinými se setkával také s Ryšánkem, kterému v dobré víře poskytl informace vedoucí k dopadení velitele výsadku Zinc Oldřicha Pechala. Straka byl Gestapem záměrně ponechán na svobodě a sledován.
Ihned po seskoku paradesantního výsadku Carbon na území Protektorátu v dubnu 1944 byl Antonín Straka zkontaktován velitelem operace Františkem Bogatajem. Oba rodáci z Uherského Ostrohu byli přáteli již před válkou a Bogataj tak neváhal Straku jmenovat svým zástupcem. Cílem výsadku Carbon vyslaného Londýnskou exilovou vládou bylo navázat spojení s jihomoravským odbojem a pomáhat při přípravě ozbrojeného povstání proti nacistickým okupantům.
O Ryšánkově práci pro Gestapo se členové Carbonu dozvěděli začátkem července 1944. Od té doby Straka ve spolupráci s Bogatajem prostřednictví Ryšánka Gestapu dodával záměrně matoucí informace, čímž Bogataje pomohl uchránit před zatčením a Carbon před zánikem.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Antonín Straka byl znovu zatčen 29. března 1945. Během převozu k výslechu do Uherského Hradiště spáchal sebevraždu otrávením. Stalo se tak měsíc před osvobozením Uherskohradišťska.
Posmrtná pocta[editovat | editovat zdroj]
- Po válce byly ostatky Antonína Straky exhumovány a 27. května 1945 uloženy na hřbitově v Uherském Ostrohu. In memoriam byl Antonín Straka vyznamenán Československým válečným křížem 1939.
- Jméno Antonína Straky je uvedeno na pamětní desce Učitelé Země moravskoslezské, která uvádí oběti okupace z řad učitelů. Deska je umístěna na Moravském náměstí v Brně.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HENDRYCHOVÁ, Věra. Antonín Straka – položil život za vlast. Ostrožské listy. květen 2013, s. 24-25.
- PŠURNÁ, Lucie; MARŠÍK, Lukáš. Nezapomeňme na hrdinské činy našich předků. Ostrožské listy. Květen 2014, s. 18–19. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Straka na Wikimedia Commons - Antonín Straka v Encyklopedii dějin města Brna
