Antonín Reichenauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Reichenauer
Základní informace
Narození Desetiletí od 1690
Praha
Úmrtí 17. března 1730
Jindřichův Hradec
České královstvíČeské království České království
Žánry komorní hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel a varhaník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Reichenauer, rovněž Jan Antonín Reichenauer, či pod pseudonymemVerichnare (asi 1694?17. března 1730 Jindřichův Hradec[1]) byl český hudební skladatel období baroka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Antonín Reichenauer se narodil kolem roku 1694, přesné datum a místo narození, ani bližší údaje o jeho hudebním vzdělání však nejsou známy. Od roku 1721 je doložen jeho pobyt v Praze. Snad byl ředitelem kůru v kostele svaté Máří Magdaleny při dominikánském klášteře na Malé Straně (dnešní České muzeum hudby). Působil ve službách hraběte Václava z Morzinu, pro kterého pravidelně komponoval a působil v jeho kapele v Morzinském paláci v Praze na Malé Straně. Podle některých zdrojů pracoval také pro hraběte Františka Josefa Černína, což se ovšem dosud nepodařilo věrohodně doložit. Na samém sklonku života se stal farním varhaníkem v Jindřichově Hradci, necelý měsíc po nástupu do funkce však zemřel. Jeho poslední syn Václav Hypolit se zde narodil až po jeho smrti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Václav hrabě z Morzinu (Reichenauerův zaměstnavatel) na malbě Jana Petra Molitora z roku 1736 (uloženo v Krkonošském muzeum ve Vrchlabí)

V minulosti byl znám jako plodný autor chrámové hudby. Jeho hudební myšlení je silně ovlivněno neapolskou školou, vynikají melodikou a pečlivým propracováním kontrapunktu. Nálezy na chrámových kůrech a v archivech dokazují, že jeho díla byla oblíbena nejen v Praze, ale i mimo ni (Roudnice, Mělník, Žďár, Osek) a také v zahraničí (Drážďany, Vratislav). Jen v oseckém klášteře je v inventáři v letech 17201733 evidováno přes 40 skladeb. Často jsou podepsány jen příjmením nebo anagramem Verichnare. Je prvním českým autorem pastorálních mší.

V posledních letech překvapil hudební vědce i koncertní publikum objev četných instrumentálních koncertů.[2] Dochovala se řada koncertů pro hoboj, fagot, violoncello, stejně jako orchestrální ouverturytriové sonáty. Svým stylem jsou velmi blízké koncertům Antonia Vivaldiho. S jeho skladbami byl Reichenauer důvěrně obeznámen, neboť Vivaldi byl Morzinův "Maestro di Musica in Italia" a pro hraběte zkomponoval celou řadu skladeb, včetně sbírky skladeb Il cimento dell'armonia e dell'inventione, obsahující slavný cyklus houslových koncertů Čtvero ročních dob.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Rorate coeli. Advent and Christmas in Baroque Prague, Collegium Marianum, Jana Semerádová, Prague 2009, Supraphon SU 4002-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).
  • Antonín Reichenauer: Concertos. Sergio Azzolini – fagot, Xenia Löffler – hoboj, Lenka Torgersen – housle, Collegium 1704, Václav Luks, Praha 2010, Supraphon SU 4035-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).
  • Antonín Reichenauer: Concertos II. Luise Haugk – hoboj, Jana Chytilová – housle, Marek Špelina – flétna, Marek Štryncl – violoncello, Musica Florea, Praha 2011, Supraphon SU 4056-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Jindřichův Hradec
  2. http://www.ebu.ch/musd/102114.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]