Antonín Kachlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Kachlík
Narození 26. února 1923 (94 let)
Kladno
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Kachlík (* 26. února 1923, Kladno) je český režisér a filmový pedagog.

Již během svých studií na gymnáziu coby levicový intelektuál vstoupil do KSČ. Během druhé světové války byl po maturitě totálně nasazen v nacistickém Německu, odkud se mu podařilo utéct. Až do konce války se skrýval a pracoval pro odboj. Po válce byl zaměstnán na ministerstvu informací a zároveň s tím studoval na Vysoké škole politické, odkud posléze přešel studovat na FAMU, kde vystudoval režii. Na počátku 50. let pracoval jakožto režisér a dramaturg v Divadle ve Zlíně, od roku 1956 přešel k Československému státnímu filmu na Barrandov, kde nejprve pracoval jako asistent režie a pomocný režisér, od roku 1960 až do roku 1987 pak jako samostatný režisér. V letech 19711992 vyučoval na pražské FAMU.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Členství v organizacích, funkce[editovat | editovat zdroj]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jeho režijní tvorba byla žánrově pestrá – od debutu "Červnových dnů" ve stylu neorealizmu,přes dodnes oblíbený hudební film z vojenského prostředí/oba podle vlastní knižní předlohy/" Bylo nás deset" s debutující O. Schoberovou a s již tehdy slavnou dvojicí J. Suchý–J. Šlitr/píseň Zčervená,zčervená,když jí hladím ramena/, dále tzv. trezorové filmy reprezentující stylově novou vlnu, podle knižní předlohy J. Trefulky: "Pršelo jim štěstí", "Třiatřicet stříbrných křepelek"/oba přes čtyřicet let neuvedené/, kam patří i předčasně stažený film "Já truchlivý bůh" podle Kunderovy povídky z cyklu Směšné lásky. Z kontextu jeho tvorby je neustále vytrháván a vyzdvihován ideologický film "Dvacátý devátý" coby jeho profilový film, ačkoliv ten tehdy představoval povinný ústupek době, jaký nalézáme v tomto období u většiny našich filmových režisérů. Naopak řada jeho filmů ze 70.a 80.let si získala trvalou oblibu a je uváděna dodnes: dvě pohádky: "Princ Bajaja" a "O zatoulané princezně", "Náš dědek Josef", "O moravské zemi","Já truchlivý bůh","Kouzelné dobrodružství" a další.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Hraný film[editovat | editovat zdroj]

  • 1988 O zatoulané princezně
  • 1984 Kouzelníkův návrat
  • 1982 Kouzelné dobrodružství /Cena za nejlepší kameru a Cena za nejlepší film od Organizace producentů na filmovém festivalu v San Sebastian 1982/
  • 1980 Požáry a spáleniště (podle Jiřího Švejdy)
  • 1979 Na koho to slovo padne...
  • 1978 Radost až do rána
  • 1977 O moravské zemi
  • 1976 Náš dědek Josef
  • 1974 Dvacátý devátý
  • 1973 Jezdec formule risk
  • 1973 Zločin v Modré hvězdě
  • 1972 My, ztracený holky
  • 1971 Princ Bajaja (film, 1971) /Stříbrný lev na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách,1971/
  • 1969 Já, truchlivý bůh
  • 1966 Smrt za oponou
  • 1964 Třiatřicet stříbrných křepelek
  • 1963 Bylo nás deset
  • 1963 Pršelo jim štěstí
  • 1961 Červnové dny
  • 1948 Vltava po válce

Dokumentární film[editovat | editovat zdroj]

  • 1984 Co bylo totální nasazení /Cena za divácky nejúspěšnější film na Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Oberhausenu 1984/

Knižní publikace[editovat | editovat zdroj]

  • "Bylo nás deset" /Naše vojsko,1961/
  • "Červnové dny" /Státní nakladatelství dětské knihy,1968/
  • "Jak se narodil Švejk a zemřel Hašek",literární scénář /ALFA-OMEGA,2002/
  • "Můj stříbrný vítr"/2009/
  • "Nepovedené lásky aneb mé zakázané scénáře" /BVD 2009/

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://snem.cz/sqw/detail.sqw?id=1928

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]