Antonín Hřebík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Hřebík

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948

Starosta Československé obce sokolské
Ve funkci:
1945 – 1948

Starosta Ústředí československého sokolstva v zahraničí[zdroj?]
Ve funkci:
1952 – 1978
Stranická příslušnost
Členství ČSNS

Narození 24. února 1902
Řevnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. listopadu 1984
Chicago
USAUSA USA
Choť Anna Hřebíková[zdroj?]
Profese poslanec a advokát
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Hřebík (24. února 1902 Řevnice20. listopadu 1984 Chicago[1]) byl významný sokolský činovník, český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později odešel do exilu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Řevnicích v rodině živnostníka, jeho otec byl členem místního Sokola od jeho vzniku a později i starostou. Již jako šestnáctiletý byl zvolen vzdělávatelem jednoty a různé sokolské funkce zastával až do konce života. Po gymnáziu studoval v Praze práva, potom působil jako advokát na Zbraslavi.[2] V letech 19401941 byl náměstkem starosty České obce sokolské. Po zákazu Sokola v roce 1941 přešel do ilegality a podílel se na činnosti odbojové skupiny Jindra, která zajišťovala spojení s londýnským exilem. V září 1941 ho zatklo gestapo a byl vězněn v Terezíně, pak v Osvětimi. Nakonec byl převezen do věznice gestapa v Benešově.[3]

Po osvobození se opět zapojil do politické a sokolské práce. V letech 19451948 byl starostou Československé obce sokolské. Snažil se čelit vlivu KSČ v tělovýchově. Jeho úspěchem bylo, že vznikl Československý tělovýchovný svaz, v němž komunisté neměli dominantní postavení.[4]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty (respektive delegátem za Ústřední národní tělovýchovný výbor). Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Vedl významný bezpečnostní výbor parlamentu. 5. března 1948 na mandát rezignoval a v parlamentu ho nahradila Růžena Hrbková.[5][6][7]

Během únorového převratu v roce 1948 se dostavil jako představitel sokolů 23. února 1948 za prezidentem Edvardem Benešem, ale nebyl přijat a mluvil s ním jen nižší úředník. V následujících dnech se snažil udržet sokolské hnutí jako nezávislou sílu a odmítal vytváření akčních výborů v sokolských organizacích. Když odmítl tlak na vydání prohlášení loajálního k nastupujícímu režimu, byl sesazen z funkce starosty Sokola. Sokolský slet roku 1948 už sice probíhal pod dosazeným prokomunistickým vedením, ale řadoví členové během něj dali najevo podporu Benešovi a distanc vůči KSČ. V té době již ale Hřebík pobýval v exilu - ze země odešel i s manželkou v květnu 1948.[2]

Emigroval do USA, kde vyvíjel politickou činnost v Radě svobodného Československa a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. Usadil se v Chicagu, kde prožil 36 let. Vstoupil do tamní sokolské organizace, stal se funkcionářem exilové sokolské organizace a později starostou celosvětového sokolstva. V exilu Hřebík i zemřel. Protože si přál být pohřben v rodných Řevnicích, převezli američtí Sokolové při příležitosti XII. všesokolského sletu v Praze v roce 1994 urnu s jeho popelem do Čech. Byla poté uložena do rodinné hrobky na řevnickém hřbitově. V roce 1996 mu Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. V Řevnicích mu byla též v roce 1998 odhalena pamětní deska.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Hřebík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-22]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Řevnice 1253–2003: almanach k výročí. Řevnice: Město Řevnice, 2003. 191 s.
  3. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 194-195. (česky) Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. Kdo byl kdo. 194-195
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1155. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]