Antonín Fránek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Fránek

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství ČSL

Narození 12. června 1900
Rájec nad Svitavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. října 1982
Letovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Fránek (12. června 1900 Rájec nad Svitavou1. října 1982 Letovice[1][2][3]) byl český a československý politik, člen Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 člen třetího odboje pronásledovaný komunistickým režimem.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z chudé rodiny košíkáře a kostelníka Kašpara Fránka. V letech 19151918 se vyučil v blanenských strojírnách zámečníkem, za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě na italské frontě. Po návratu do civilního života pracoval v elektrárně Hugo Salm Reifferscheidta rodném Rájci, už roku 1920 byl opět povolán do vojenské služby, nyní do československé armády. Sloužil u dělostřelectva v Užhorodu. Během vojenské služby se zapojil do činnosti katolického tělovýchovného spolku Orel. Po návratu z vojny nastoupil do zbrojovky v Brně. Zde se začal angažovat v katolických odborech. V podniku pracoval až do konce 40. let 20. století. Od roku 1922 byl členem Československé strany lidové. Brzy se stal předsedou okresního výboru strany v Boskovicích a od konce 20. let až do roku 1938 byl členem obecní rady v Rájci. Získával funkce i v katolických odborech (Všeodborové sdružení křesťanského katolického dělnictva), jehož byl později jednatelem. Stal se také starostou orelské župy Krekovy. V parlamentních volbách v roce 1935 neúspěšně kandidoval do Národního shromáždění.[2]

Během protektorátu působil v sjednocené odborové centrále a snažil se pomáhat rodinám pronásledovaných dělníků. Po válce se opět začal aktivně politicky angažovat. Byl místopředsedou krajské organizace ČSL v brněnském volebním kraji. Zasedal také od května 1945 v Revolučním národním výboru v Brně jako jeden z jeho místopředsedů. Zastával i post místopředsedy Místního národního výboru v rodném Rájci. Ve funkci musel zvládat epidemii tyfu. Znovu se angažoval i v katolických odborech, respektive se snažil reprezentovat odkaz katolických odborů v sjednoceném odborovém hnutí. Opakovaně se politicky střetával s představiteli KSČ.[2]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.[4][5]

Po únorovém převratu v roce 1948 byl vyloučen z ČSL (nyní již ovládané prokomunistickou skupinou), ze zaměstnání a všech spolků. Byl rovněž vyloučen z účasti ve volbách v roce 1948. V červnu 1948 nastoupil jako strojní zámečník v autodílně svého dlouholetého známého Květoslava Dostála v Brně na Ponávce. Zapojil se do skupiny nazvané Modrý štít okolo Dostála, která pomáhala organizovat útěky do zahraničí a podporovala československý exil. Scházel se s dalšími bývalými politiky ČSL a udržoval kontakt s lidoveckým exilem (například Bohumír Bunža). Připravovali obnovu strany po očekávaném pádu komunistického režimu. Státní bezpečnost už na podzim 1948 začala tuto skupinu rozkrývat a počátkem ledna 1949 provedla velkou razii. Fránek unikl jen díky pobytu v nemocnici. Byl i tak souzen a v lednu 1950 mu soud v Brně udělil trest 25 let za vyzvědačství a velezradu. Propuštěn byl až při amnestii v roce 1960.[2]

Během pražského jara v roce 1968 podal opět přihlášku do ČSL. Byl zvolen předsedou okresní organizace v Blansku a začal výrazné změny. V důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a odklonu od reforem byl ze strany ale vyloučen počátkem 70. let. Po zbytek života se již politicky neangažoval.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Fránek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Konečný, Karel: VÝZNAMNÝ RODÁK Z RÁJCE NAD SVITAVOU ANTONÍN FRÁNEK (1900 – 1982) [online]. obce.cz [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. PEHR, Michal. Cestami křesťanské politiky : Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. [s.l.]: AKROPOLIS, 2007. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 72. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]